Vzpomínáte si ještě na švédské GARDENIAN? Kapela okolo kytaristy Niclase Engelina byla jednou z mála, které se podařilo rozčeřit vody poměrně standardizované gothenburské produkce konce devadesátých let, a to především díky representativnímu epitafu „Sindustries“ (2000). Kombinace chytlavých refrénů, špetky dobového thrash/death metalu a překvapivých flashbacků na starý US power metal v podání METAL CHURCH nebo SANCTUARY vynesla nadějné kvarteto z Göteborgu do popředí zájmu nejednoho hledače netradičních skandinávských receptur. Velká škoda, že jsme se již nedočkali dalších pokračování, GARDENIAN nejprve zasahují problémy s vydavatelem (Nuclear Blast) a následně i se sestavou. Kapela se definitivně rozpadá o čtyři roky později, v průběhu tvorby jejich čtvrtého řadového alba.

Niclas Engelin ale nezahořkl, shromáždil kolem sebe nové zkušené hráče (v sestavě probleskují ex-členové kapel jako EVERGREY, THE FORSAKEN, THE CROWN, LORD BELIAL atd.) a jal se znovu vstoupit do téže řeky. Kdo však očekával, že ENGEL plynule navážou na odkaz GARDENIAN, odejde zklamán stejně jako autor tohoto článku, neb materiál na „Absolute Design“ nemá se svěží a podnikavou tvorbou Engelinovy předešlé kapely byť jediného společného jmenovatele. ENGEL debutují překvapivě nepůvodní deskou, pokusy o různé experimenty jsou minulostí a úspěšnou snahu odlišit se střídá okatá sázka na jistotu. Novinka žánrově zapadá přesně mezi současné IN FLAMES (model „Come Clarity“), SCAR SYMMETRY nebo SOILWORK (v tomto případě je řeč o aktuální, neslané nemastné tvorbě pod visačkou „Sworn To A Great Divide“). Opět jsou tedy na pořadu dne rádiové melodie, v refrénech exhibující čisté vokály a aby se neřeklo, že je to příliš „listener-friendly“, sem tam zlověstně zarachotí šestistrunka. Další chybu hledejme v osobě Anderse Fridéna, který již tak nevýraznou desku ještě více potopil plochou a zcela bezkonfliktní produkcí. Ke cti ENGEL je nutno připočíst, že dobře známé a obehrané motivy (refrén „Casket Closing“ je snad na trestní oznámení ze strany SOILWORK, to samé pak platí o „The Hurricane Season“, kde by zase mohli úřadovat IN FLAMES) občas zvládnou naředit i méně předvídatelnou myšlenkou, za všechny pak uveďme emotivnější záležitosti typu „Next Closed Door“ nebo „Scythe“.

„Absolute Design“ zcela zapadá do současné moderní severské melo-thrash/deathové produkce s metalcorovým odleskem. Švédové natočili průhlednou, příliš uhlazenou a 100% standardizovanou desku. Jistě, nikoho neurazí, zejména pak příznivci žánru disponující koňskou dávkou tolerance vůči nepůvodnosti budou dozajista spokojeni, já si však místo stokrát vyluhovaného čajového pytlíku raději dopřeji plnohodnotný koncentrát, třeba v podání IN FLAMES, SOILWORK nebo i dalších, o poznání přesvědčivějších kapel. Podprůměr a velké zklamání k tomu, první deska ENGEL v žádném případě nenaplnila vysoká očekávání, které jsem do ní, vzhledem k účasti jednoho z mozků GARDENIAN, celkem oprávněně vkládal.