Zdá se, že uječeným Švédům z HARDCORE SUPERSTAR začaly v tomto období jejich kariéry opět zlaté časy. Jednak se konečně vyhrabali z problémů s vydavatelstvím, které je zastihly úplně nepřipravené a prakticky zazdily jejich druhé i třetí řadové album a za další jim dorostla početná generace nových příznivců zajímajících se o křiklavý glam metal a rock´n´roll, který slavil nemalé úspěchy v Americe osmdesátých let a jehož jsou právě HARDCORE SUPERSTAR velkými uctívači. Navíc nám jej přinášejí ve špičkové kvalitě a se současným zvukem. Od bezejmenné čtyřky, která se velmi povedla, jsou však jejich trable definitivně pryč. Album „Hardcore Superstar“ (2005) sklidilo zejména ve Skandinávii mnoho úspěchů a kapela na jeho podporu dva roky vydatně koncertovala jak v Evropě, Spojených státech tak i v Japonsku. Na podzim loňského roku nadešel tedy čas na následovníka, o kterém můžu s půlročním zpožděním říci, že na vítězné tažení svého předchůdce víc než dobře navazuje. Album „Dreamin´ In The Casket“ (2007) tedy splňuje všechny předpoklady stát se jejich dalším povedeným zápisem.
Prakticky zůstalo vše při starém. Chytlavé skladby s hitovými ambicemi jsou opatřeny metalovou energií, výbornými hráčskými výkony a výraznými refrény ve stylu velkých vzorů z americké produkce konce osmdesátých let. Celá kapela šlape jako výtečně seřízený stroj a znovu velmi věrohodně navozuje atmosféru dávno zašlých časů. Album obsahuje velké množství atraktivních skladeb, ale i moderní sound poplatný době svého vzniku, takže bohudík nedojde k nějakému nárazu do vrat dvacet let zaprášených katakomb. Na to HARDCORE SUPERSTAR až příliš dokonale přetavují hudbu svých vzorů do světa dnešních zvukových technologií. Starý tak zůstává jen způsob vyjadřování, naopak mladý je zvuk a energie s jakou skupina operuje. Ke skladbám samotným by se dalo říct asi toto. Ať už mám na mysli výtečnou titulní položku nebo třeba „Medicate Me“ a „Silence For The Peacefully“, všechny zmíněné songy přesně zapadají do koncepce hudby, která už před dvaceti lety žala obrovské úspěchy, ale zároveň může oslovit i současnou generaci, což lze přičíst snadno zapamatovatelným zpěvům, tvrdému modernímu zvuku, ale i dnešnímu boomu všeho, co vizuálně nějak připomene pestrobarevná osmdesátá léta.
HARDCORE SUPERSTAR nahráli desku, na kterou čekala spousta jejich fanoušků. Znovu velmi dobře zvládnutý rock´n´roll oslavující odkaz hair metalové scény samotného konce osmdesátých let. Skupina dokázala, že i s takovými vzory jako jsou SKID ROW nebo BULLET BOYS lze v dnešní době znít moderně a poměrně atraktivně.