Tento rozhovor sa zásluhou chyby v komunikácii skoro neuskutočnil, no nakoniec sa mi podarilo nájsť cestičku, ako Vám predstaviť osobu, ktorej hlas vládne rockovo-metalovému éteru, minimálne na Morave. Moderátor Radim Koziel si okrem hrania tvrdšej hudby v rádiu dal za úlohu pomôcť aj domácej hudobnej scéne. Ako sa mu darí, necháme na posúdenie poslucháčom, no viac o jeho pohľade aj na túto tematiku si môžte prečítať nižšie.

Tvoja relácia na rádiu Hey je už pomerne známa, no skôr, ako ju začneme preberať, nám skús porozprávať niečo o tvojich moderátorských začiatkoch. Ako si sa dostal k tejto práci, a ako sa ti podarilo prepracovať až na post riaditeľa?

Nikdy jsem se do ničeho netlačil a tlačit nebudu, to bych rád hned úvodem podotknul! V rádiu jsem začínal někdy v na přelomu let 95/96 jako řadový noční pták – tedy mladý spíkr, se kterým „vymetali“ kdejakou volnou frekvenci. To je ovšem úděl všech, kteří někde začínají. Já tu šanci kdysi dostal, ještě v někdejším rádiu Morava u Milana Pytlíka, a za to jsem mu vlastně dodnes vděčný, neb si myslím, že je potřeba nezapomínat, koho člověk potkává na cestě „nahoru“. Ono se jednou každému stane, že až zase půjde dolů, může mnohdy potkávat ty, které kdysi třeba jen „přehlížel“ a reakce bude mnohdy adekvátní. Snad to tedy u mne neplatí – snažil jsem se o to a snažím se i nyní. Tehdy samozřejmě neexistovala rocková rádia a když nad tím dnes přemýšlím, kdo by si byl pomyslel, že za pár let bude vše jinak. Byl to pochopitelně klasický konkurz, neb i v dobách dřevních existencí prvním privátních rádií u nás, byl trabl sehnat obstojné hlasy do éteru – mimochodem s tím máme dnes problém všichni a všude, mám na mysli tuto rozhlasovou profesi. Po dvou letech ovšem nastala jistá změna, a to jak ve vedení tak v hudebním formátu. Tehdy si vzpomínám, hrál už Kiss Morava něco obdobného jako dnes pražský Beat - tedy celá dramaturgie postavená spíše na dřevním klasickém rocku, ovšem jemně řečeno „notně“ očesaném o zásadní kapely rockové historie, zejména potom sedmdesátky a osmdesátky, což byla evidentně chyba. To rádio padlo totálně na hudu a časem se měnil i formát. Já ovšem měnil taky job a chvíli působil v malém rodinném rádiu Hrad, se kterým v podstatě dodnes spolupracujeme, no a pak přišla nabídka ze Zlína, kde tehdy odešel studovat jeden z mých kolegů, já tam občas zajel a zůčastnil se konkurzu a bylo zaděláno. Říkalo se mu AZ rádio a hudebně už jen několik měsíců „produkovalo“ něco mezi AC a Oldies všech žánrů. Ono ve druhé dekádě devadesátých let ještě málokdo z rozhlasáků věděl, že bez marketingového řízení rádií v podstatě vyhynou všichni, a tak se taky stalo a stále se děje. Jistě, existovala již daleko sofistikovaněji „laděná“ rádia, ale to byl pro rockery a metláky brak a shit, nicméně shit, který jako jediný majitelům hodně solidně vydělával. Bohužel mnoho lidí si neuvědomuje, že rádia jsou dnes jeden velký byznys a nic jiného a neexistuje na tomto světě „blázen“, který by v umělecké branži nechtěl být minimálně v černých číslech. Ale to už je jiná kapitola „mé existence“. Ve Zlíně to byly krásné časy, přišla změna formátu, brandovalo se „ROCK, FOLK A COUNTRY“ a všechno bylo jiné. Hrála se daleko přijatelnější muzika, existence rockového AZ rádia byla „pseudoexperty“ odhadována na „do roka a do dňa chcípnete hladem“ a ejhle, ono to rádio funguje dodnes. Další obrat, pravda jiný kraj, jiné chutě, jiní lidé, slivovice, rock „n“ roll, a už to bylo. Jsem rád, že jsem stál u zrodu tohoto rádia a nikdy na to nezapomenu, ačkoliv se moje jméno údajně na půdě dnes již ROCKMAXU prý nemá moc nahlas vyslovovat - nedávno mi to řekl jeden nejmenovaný stále kolega právě odtamtud a za to mu děkuji. On ví, o kom mluvím. Nesmím taky zapomenout na rok strávený v Praze pod taktovkou Petra Dvořáka, což byla škola jako hrom, podotýkám nejen škola rozhlasová, ale taky morální - on ví. Po roce návrat do Zlína už k Petru Zatloukalovi a dalších několik let krásné práce. V tom všem se občas mihnul kolem Radim Pařízek z Hey rádií, a tak dlouho jsme spolu debatovali, až jsem se rozhodl zhruba před dvěma lety naskočit do rozjetého vlaku právě pod vlakou Hey rádií. Všechno mělo tak nějak rychlý a hladký průběh, že to nedokážu ani popsat zcela přesně. Tady se rádia dělala úplně jinak, mnohem sofistikovaněji, byl tady vybudován profesioní team lidí, kteří věděli kam a na co šáhnout, odkud získat potřebná data a já se zase trochu učil a učil.

Pamätáš si reláciu „Posloucháte větrník“? Bola aj ona jednou z inšpirácii k tvojmu rozhodnutiu pracovať v rádiu?

Kdo by nepamatoval tuto legendární relaci a pokud mne paměť neklame, dodnes je vysílána na rádiu Beat, pro mne to ovšem nikdy inspirace nebyla a ani nebude. Klaním se jejím autorům a chovám k nim velikou úctu.

Ako si spomínal, predtým si pôsobil aj v AZ rádiu. Prečo si odtiaľ odišiel?

Život je změna a občas je potřeba něco udělat jinak, to postihlo i mne a jak už jsem říkal, v prostředí Hey rádia jsem se cítil jako „Alenka v říši“ divů, neboť tady to byl opravdu bigbítový team se vším všudy, nikdo mne tady „neřešil“, chlapi jezdí neustále a dodnes po štacích a hrají s kapelama, jezdí se na koncerty a festivaly u nás i venku, což ve Zlíně není a asi nikdy nebude. Zjednodušeně, na Hey rádiích na Moravě je to a bylo to vždy prorostlé skutečně rock´n´rollem!!!! Potřeboval jsem mnoho času, než jsem toto pochopil - bohužel asi pro mne to byla chyba lávky, ale takový je život. Nemáš-li v rockovém rádiu opravdu rockery, pak Ti to lidé - posluchači jednoduše neuvěří, možná nejnižší cílovce je to jedno, ale zkušenějšího rockera neoj...š, jsou to totiž hodně srdcaři.

Vráťme sa ale k relácii Metal Hey, aký dramaturgický zámer touto reláciou sleduješ? Kto, alebo čo rozhoduje o tom, čo budeš hrať? V akom rozsahu sa na reláciu pripravuješ?

METALHEY je od samého začátku hlavně o nové metalové muzice, o nových deskách a to ve všech subžánrech. Je samozřejmě velmi složité a těžké „obhospodařit“ vše ve dvou hodinách vysílání, v podstatě je to i nemožné, ale vždycky se snažím reagovat na aktuální dění ve vývoji. Za ty dva roky už pochopitelně spolupracuji s celou řadou lidí a je asi nejzajímavější na tom všem, že všichni se rekrutují z řad fanoušků - posluchačů. A nejpříjemnější na tom všem je, že je to vlastně taková mozaika - jeden je orientován na black/grind, druhý spíše death/thrash, třetí je zase hodně melodický a mezitím vším jsou občas nuance doomové a všech ostatních žánrů metalu. Jak jsem říkal, je to hodně o tom, co se děje na světové metalové scéně, čili reakce je potom vcelku jasná. Co se týče přípravy, nelze časově cokoliv počítat. Jsou dny , kdy mám koncept hotov během několika minut, protože mám na stole hromadu muziky, kterou si před tím na svých cestách poslouchám a pak jsou dny, kdy debatujeme na Skajpu celé noci a diskutujeme, co zahraji ten či onen týden lidem. Nutno taky podotknout, že zásadním článkem pořadu je každý týden jedna z metalových kapel a na tom si hodně zakládám, protože to mne skutečně baví. Tady se totiž setkáváš s realitou garážovek, mnohdy mladých, které nemají prachy na to, aby si natočili materiál ve slušném studiu atd. To je pro mne veliká škola a opět se klaním před mnohými, co dokáží dát ve zkušebně na svá vypálená CD. Všem jim držím palce a vždycky si tajně říkám: “Snad se jim jednou povede prorazit“ a vpomenou si třeba na METALHEY, že tam kdysi byli a že právě tam dostali jeden z dalších svých tvůrčím impulsů - prošlo mi jich rukama stovky už dnes. Řadu z nich jsem viděl živě.

Moderuješ tiež aj reláciu „Rocková párty“. Čo je jej náplňou a aký cieľ ňou sledujete? Len poslucháčov pobaviť v piatok večer, alebo im priniesť aj niečo nové?

Toto je skutečně jen „zábavovka“ pro lidi, kteří sedí někde večer o víkendu u piva, je to minimálně moderované a je to jen o „zábavových“ hitech, nic víc.

Môj názor je, že by rádiá (všeobecne) nemali hrať len osvedčené hity nadiktované vydavateľmi, ale mali by sa snažiť priniesť niečo nové, objavovať nové kvalitné kapely a byť takpovediac vyhľadávačmi talentov. Prečo si myslíš, že tento stav u nás nefunguje?

Já myslím, že se trochu mýlíš. U rockových rádií, tedy aspoň u nás na Hey rádiích, to rozhodně není o diktátu vydavatelství. Upřímně - co bychom měli hrát na rock Hey rádiích z rockové muziky, kterou dodávají labely?? Asi se divíš, že se ptám já Tebe, ale ono rockové muziky, kterou distribuují vydavatelství u nás přímo do rádií je tak hrozně málo, že ani není z čeho vybírat. Co se týče objevování kapel – právě v METALHEY dostávají šanci se prezentovat neznámé kapely, pak máme ROCKOVOU ARÉNU, kde je to jen o soutěži méně známých kapel, kdy poté vítězové postupují přímo do rotaccí Hey rádií a to je dle mne přesně to, o co tady jde. A osvědčené hity v rádiích?? Zjednoduším odpověď – všechna úspěšná rádia, všechny úspěšné firmy na světě dělají jen to, co žádají ve valné většině ať už současní nebo zejména potenciální zákazníci. Chceš-li řídit úspěšné rádio vydělávající nějakou kačku majitelům, musíš postupovat velmi sofistikovaně a citlivě, jinak zhyneš a prodají Tě. To je realita!!! I rádio je dnes jedna veliká věda a kdo to nepochopil, už není, nebo brzy nebude. I rock a metal je prostě komerce – obrovská komerce a ať mi nikdo nevykládá, že je to jinak. Každý z těch mladých muzikantů by chtěl mít jednou prachy na hezkou kytaru, pak by chtěl hezkou babu, pak zase auto atd. Nemalujme si tady růžovými barvami, že metal není komerce. Všechny legendy vydělávají na nás všech brutální prachy, všechny metalové kapely jsou gigantické kolosy generující obrovské zisky ze všeho – a v dnešní době už zdaleka ne jen z prodeje nosičů, ale v podstatě ze všeho, na čem se dá vydělat, hadry, použití značky a názvu kdekoliv, video-klipy a tak bych mohl pokračovat. Až jednou budou IRON MAIDEN rozdávat CD zdarma, koncerty budou zdarma, trika a mikiny zdarma atd., pak nebude komerce v metalu. Ale toto se nikdy nestane, protože všem jde i o prachy!!!!! Proto držím palce všem, kteří jsou na začátku oné pomyslné dráhy, které se říká METAL a přeji jim štěští, jaké třeba měli zmiňovaní. Jen jedna věc je jistá – musí to být hodně cool a musí to jít z dobou, musí to být takové, jak to momentálně “frčí“ a je to cool pro masy. Bude-li to jen pro příjemné poplacávání od kamarádů, bude to jen v hospodě čtvrté cenové zpravidla i končit.

V tvojej relácii sa objavuje množstvo domácich zoskupení. Aké máš skúsenosti s tým množstvom ľudí, ktorí prešli cez štúdio počas tvojho pôsobenia v éteri? S kým sa ti dobre spolupracovalo, s kým to bolo ťažké a našiel sa niekto, koho by si už nikdy nepozval? .

To je zajímavá otázka. Mnozí z nich mne ani nepozdraví, když se potkáme někde na koncertě, protože mne buď neznají nebo prostě nemají důvod mne zdravit. Jsou ale i takoví, kteří v podstatě pravidelně komunikují se mnou v jakékoliv formě, dnes tedy zejména elektronické. S některými se vidím na motorkách pravidelně, je to prostě různé.

Hostí do rádia si vyberáš a oslovuješ sám, či sa ti hlásia sami? Ak sami, podľa akého kľúča vyberáš, či si niekoho pozveš, alebo nie?

Ozývají se sami už a vlastně od samotného začátku volají a píší. Klíč? Žádný – METAL!

Hoci je naša (ex-československá) scéna dostatočne kvalitná a aj veľká, predsa len nie je rozhovor raz do týždňa s kapelami priveľa? Ešte ti nedošli hostia? Netrpíš už po čase takpovediac kvalitatívnym deficitom, keď v podstate už všetky kvalitnejšie a zásadnejšie kapely u teba boli?

I metal se vyvíjí, kapely tvoří nové věci, mění se sestavy, jejich hudba se mění a oni se vracejí, není tedy důvod někoho „vyhodit“.

Neuvažuješ aj o rozhovoroch so zahraničnými skupinami?

Zatím ne, zajímá mne česká scéna.

Ako si spokojný s doterajšími Metal Hey live?

Celkem ano, neděláme to pro zisk, ale jen jako takové malé komorní setkání s kapelama a lidma i venku.

Chodievaš na koncerty aj inak ako pracovne? Kde si bol naposledy?

Samozřejmě, letos na MOR ve Vizovicích, chystám se na Brutal.

Je Radim Koziel metalistom aj v civilnom živote? Si riaditeľom rádia - chodievaš v obleku, alebo v kapsáčoch a tričku CANNIBAL CORPSE?

Jako ředitel v obleku když je potřeba, jako Koziel v kapsáčích, to mi vyhovuje daleko lépe. A metalista?? Co je to metalista??? (smiech)

Čo počúvaš v aute a doma?

Moje žena vždycky říká, už zase posloucháš to zvracení? V autě vše, co přijde od lidí, v rámci časových možností. Teď třeba JUDAS PRIEST, ANAAL NATHRAKH, atd.

Ktoré skupiny (naše aj zahraničné) ťa v poslednom čase oslovili natoľko, že ich teraz vo väčšom merítku nepustíš z CD prehrávača?

Právě nový JUDAS PRIEST, SABATON., ABORTED, BELPHEGOR, CARCASS - ti se nám vrací na půdu Brutalu, atd.