PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď vás Jan Transit pozve do svojho úplne samostatného sveta, tentokrát nevymedzeného ani obraznosťou a psychedéliou IN THE WOODS... ani macho pózou SOXPAN, pripomína to kovbojku. „Estrangeiro / New Man“ je typickým úvodom toho najtypickejšieho westernu: do mesta prichádza cudzinec, v ktorého tvári čítať nejednoznačnosť, dobro aj zlo, všetko aj nič. Zároveň je to veľmi podobné, ako keď Johnny Cash uvádzal posledný album svojho života textom piesne „The Man Comes Around“. Transit je v tomto oveľa menej biblický a oveľa menej apokalyptický než Cash – hoci hudobne ide o takú poctu Mužovi v čiernom, o akej by sa vám v súvislosti s frontmanom legendárnej nórskej pagan blackmetalovej kapely v živote nesnívalo. Jan Transit Johnnyho Casha zbožňuje. A presne ako Johnny Cash podstúpil so sériou rubinovských albumov „American“ vnútornú obrodu a predviedol jednu z najpôsobivejších duševných spovedí v histórii hudby, aj „Decent Man On A Desperate Moon“ je v Transitovom prípade hlavne o všetkom, čo je osobné. Pri skromnosti vlastného minilabelu a oveľa menšej popularite. Samozrejme.
Som celkom nový, nový človek, s lepším plánom, než som mal predtým.
(Je celkom nový, nový človek, s lepším plánom, než mal predtým.)
Som celkom nový, nový človek, s lepším plánom, než som mal predtým.
(Je celkom nový, nový človek, s lepším, teda žiadnym plánom.)
Pri „Decent Man On A Desperate Moon“ opäť platí, že jeho tvorca skromným a takmer „antiambicióznym“ spôsobom reflektuje svoju obľúbenú hudbu – presne tak, ako keď bolo v tvorbe IN THE WOODS... absolútne ľahké určiť moment, kedy si jej členovia začali ulietavať na starých PINK FLOYD. Či už ide o jednoduchý alternatívny rock, závan sedemdesiatok a priamočiarý rock’n’roll, korčuľovanie od folku ku country, juhoamerické inšpirácie (v tejto oblasti Transit nakoniec strávil podstatnú časť svojho života)... Alebo mäkkú a príjemnú zvukovú kulisu takmer popového rocku. Obrovské množstvo inšpirácie získal Transit v soundtrackoch. „Decent Man On A Desperate Moon“ je až šokujúco skromný album. V miestach, kde by ktorýkoľvek adekvátny producent a väčší label nanútil aspoň o trochu bombastickejšiu produkciu, na Transitovi nádherne počuť, že Karmakosmetix je vydavateľstvo, ktoré sa zmestí do počítača v jeho pracovni. Fantázia.
TRANSIT je dokonalá mužská obdoba kapely AGUA DE ANNIQUE. Hoci žánrovo inde, všetko ostatné sedí ako jin s jangom. Ešte aj osudy majú podobné.
Najlepšie skladby:
Estrangeiro / New Man
Miller Song
One For The Sea – Ad Anima pt.1
Bude sa vám páčiť, ak máte radi:
AGUA DE ANNIQUE
THE GATHERING
STILLE OPPRØR
Mužská verzia AGUA DE ANNIQUE, s klobúkom na hlave. Príklad na kolene zbúchaného a extrémne individualistického albumu, ktorý na rozdiel od ostatných pri vzniku neprišiel o dušu.
8 / 10
1. Estrangeiro / New Man
2. Bleed On Me
3. You And Me And Then Some
4. The Girl And The Road
5. Miller Song
6. Jokes Aside
7. Damned If You Don't
8. One For The Sea - Ad Anima pt.1
9. Ad Anima - pt.2
10. Ad Anima - pt.3
Decent Man On A Desprerate Moon (2008)
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.