16. června letošního roku se v překvapivém mediálním utajení odehrál v klubu MeetFactory koncert, který lze bezesporu počítat mezi letošní „highlight“ akce. Pořádající agentura Obscure sympaticky přidržela palec na tepu doby a uspořádala v České republice historicky první vystoupení nadějné anglické party BRING ME THE HORIZON. Tahle „trendová“ sračka, jak by jistě pravil nejeden ortodoxní „metalysta“, se dokázala během relativně krátké doby dostat mezi nejdůležitější post – hardcore / metalcore kapely, získat zástupy oddaných příznivců a svoje poslední dvě alba dostat na vysoké pozice všemožných světových žebříčků, takže nechat si ujít příležitost shlédnout na vlastní oči live premiéru v ČR by byla velká škoda.

V klubu vládla během celé akce úžasná atmosféra a dá se říct, že nadšení publika odpovídalo významu události. Již při nastavování aparatury před začátkem setu hlavní hvězdy dav jednohlasně skandoval populární text „Diamonds Aren´t Forever“ a při nástupu kapely propukla hotová extáze. Našlapaný set otevřela skladba „Alligator Blood“ z posledního alba a hned bylo jasné, že tady nepůjde o žádnou selanku, ale o dost vyhrocený masakr. Během druhé „Diamonds Aren´t Forever“ se dost přepálený zvuk pročistil na přijatelnou úroveň a dále už většina skladeb zněla velmi dobře. Hrálo se převážně z posledních dvou alb, z debutu zazněla pouze „Pray For Plagues“ a převažovaly spíše ty tvrdší věci. „Fuck“, „ Anthem“, „Crucify Me“, „Chelsea Smile“ a další řežby publikum prožívalo spolu s účinkujícími, probíhal stagediving, circle pit, kotel bouřil a téměř zaplněný, pekelným vedrem zmítaný smíchovský klub si naplno užíval vystoupení. Z balad (tedy přesněji z těch klidnějších skladeb, čistokrevné balady BMTH nehrají) proběhla pouze jediná, a to „Blessed With A Curse“.

Kapela povzbuzovaná nadšeným publikem hrála s chutí a směrem z pódia se valila energie. Show překvapivě neobsahovala žádné efekty, po celou dobu byla na pódiu rozsvícená pouze bílá světla a ze skupiny prýštila neskutečně intenzivní, čistě hardcorová energie. O nějakých hvězdných, stylizovaných nebo snad amatérských pózách nemohla být ani řeč a BRING ME THE HORIZON předvedli velmi solidní výkon. Principál Oli Sykes se ukázal, jako sympaťák, který si hudbu užívá a v tandemu s kytaristou Jonem Weinhofenem po celou dobu neúnavně burcovali kotel. Trochu zklamáním byl ovšem Sykesův vokál, kterému ke studiové podobě kus chyběl. Zmiňovaný kytarista jej překvapivě dost často u mikrofonu zastupoval, takže je možné spekulovat o toho večera hlasově indisponovaném frontmanovi.

Kapela staví na tvrdosti, expresivním řevu a divoké rytmice, ale její verze metalcoru nezní nijak složitě. Přesto však jsou tihle Angláni o velký kus před ostatními. Možná za to mohou snadno zapamatovatelné slogany v textech, možná energie, kterou dokážou do svých skladeb nahustit, možná přesvědčivost, jednoduchost nebo spíše kombinace všech těchto aspektů. Každopádně jsou ale BRING ME THE HORIZON živě ještě o chlup větší palba, než z desky. Pražská, energeticky výživná koncertní nálož měla z jejich strany pouze jednu vážnější trhlinu, a tou byla její délka. Pouze cca třičtvrtěhodinka se mi prostě na první vystoupení v ČR zdála málo a v setlistu mi chyběly zásadní pecky jako „It Was Writen In Blood“ nebo „Suicide Season“, což považuji ze strany vystupujícího za vážné pochybení.

Ovšem i tak to byla prostě paráda. Po dlouhé době sem byl svědkem čisté a nestrojené prýštící energie, která se nasimulovat nedá, a o kterou se týden předtím provařené hvězdy na monstrózním SONISPHERE vskutku marně snažily.

We will never sleep, ´cause sleep is for the weak
And we will never rest, ´til we´re all fucking dead

Setlist : Alligator Blood, Diamonds Aren´t Forever, Fuck, Pray For Plagues, Footbal Season Is Over, Crucify Me, Blessed With A Curse, Anthem, Chelsea Smile, It Never Ends

PS: České předkapely jsem bohužel díky pozdnímu příchodu nestihl.