Těžko začít dnešní článek jinak, než připomenutím oné události z 29. října 2007. Tragická dopravní nehoda u běloruského města Gomel změnila život hned několika členům toho času na samotném čele tech/death metalového pelotonu působící polské sestavy DECAPITATED. Nešťastná událost si bohužel vyžádala daň nejvyšší, tři dny po srážce tourbusu s nákladním autem totiž umírá jeden z nejvíce talentovaných bubeníků té doby – Witold Kiełtyka. Těžkou životní zkouškou si musel projít zejména bratr zesnulého, kytarista Wacław (aka Vogg), který navzdory tragickým okolnostem udržel kapelu při životě a o čtyři roky později v doprovodu zbrusu nových spoluhráčů přivádí na svět dlouho očekávané páté řadové album DECAPITATED „Carnival Is Forever“... Těžko říci, nakolik má být tento titulek opravdu optimistickým a nakolik jen maskuje nezahojitelný šrám na kytaristově duši.

Ale osvoboďme se z tenat neblahé minulosti a pojďme se raději věnovat aktuálnímu dění v řadách obnovené kapely. Pokud jsme o Witoldu Kiełtykovi hovořili jako o talentovaném bubeníkovi, musíme ten samý přívlastek chtě nechtě použít i pro jeho nástupce, Rakušana Kerima Lechnera. Docela dobře si pamatuji, jak jsem před lety na Youtube při pilném studiu práce pánů instrumentalistů typu Tima Yeunga či Flo Mouniera jen tak ze zvědavosti klikl na video jistého mlíčnatého kluka, který pod pseudonymem „Krimh“ prezentoval své umění v rámci skladby „Invisible Control“ (samozřejmě, jedná se o položku z „Organic Hallucinosis“, čtvrtého velkého alba Poláků). No a vidíte, o nějaký ten pátek později si mladý Lechner plní svůj sen, když jako regulérní člen své oblíbené kapely nahrává ve studiu Radio Gdaňsk comebackovou desku „Carnival Is Forever“.

Hned na úvod je nutno konstatovat, že DECAPITATED celkem výrazně pozměnili svůj styl, protože nový záznam v žádném případě nenavazuje na zlatá tvůrčí léta ve znamení „Organic Hallucinosis“ či „The Negation“. Namísto moderního krystalického tech/death metalu na naše sluchové kůstky znenadání zaútočí poměrně experimentální materiál s častými atmosférickými přesahy, místy reflektující odkaz jedinečných MESHUGGAH. Srovnání se švédskou ikonou ještě nabírá na intenzitě díky projevu nového vokalisty Rafala Piotrowskiho, jehož silový, vykřičený zpěv má přeci jen blíže k Jensu Kidmanovi, než k dominantním growlerům, jaké v řadách kapely dříve reprezentovali Wojciech Wasowicz a Adrian Kowanek. „Carnival Is Forever“ celkově trpí dvěma hlavními neduhy, a sice na poměry kapely nezvykle nízkou diverzitou materiálu a příliš častou přítomností oněch „atmosférických“ pasáží, které se negativně podepisují především na dynamice alba. Kiełtykův nervní riffing je tentokráte mnohem více thrash metalově zabarvený a čas od času dokonce získává odstín, jenž lehce připomene originální tvorbu zasmušilců z NEVERMORE. Na stranu druhou kytara občas působí sterilně a mechanicky, posluchači nenabízí zrovna velké množství „záchytných bodů“ a konec konců není ani tak dobře zapamatovatelná jako v dobách minulých (snad s výjimkou nejlepšího kousku sbírky „404“).

Je sice chvályhodné, že Poláci nenatočili další „Organic Hallucinosis“, nicméně na druhou stranu díky nápadnému vzhlédnutí se v MESHUGGAH tak trochu přišli o svoji kdysi zcela nezaměnitelnou tvář. Společně doufejme, že „Carnival Is Forever“ jen zachycuje DECAPITATED ve stádiu přerodu v jiné, mnohem více originální těleso. Ale samozřejmě, i přes uvedenou kritiku je především nutné uctivě smeknout klobouk před Wacławem Kiełtykou, jenž navzdory kruté nepřízni osudu dokázal zmobilizovat své síly a nové album pod hlavičkou DECAPITATED vůbec vydat.