Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako fanúšik tvorby režiséra Georga A. Romera a jemu podobných som sa potešil, keď som sa dopočul, že sa chystá zombiefilm z hollywoodskej produkcie a dokonca s Bradom Pittom v hlavnej úlohe. No skôr ako prišiel do našich kín, narazil som na rovnomennú knihu, ktorá bola inšpiráciou pre filmárov.
Kniha je písana historicko-dokumentačným štýlom. Ústrednou, hoci nenápadnou postavou je zamestananec OSN, ktorý spovedá tých, čo prežili svetovú vojnu so zombie: od celkom obyčajných obyvateľov, cez pešiakov až po generálov a rôznych politikov.
Každy z nich poskytuje rôzne pohľady na udalosti, ktoré ovplyvnili životy miliárd ľudí na planéte. Čriepky spomienok sú vyskladané do jedného spektakulárneho pohľadu na celkové udalosti. Všetci spovedaní, hoci z istého pohľadu by sme ich mohli nazvať hrdinami, sú vlastne obeťami popisovaného konfliktu.
Max Brooks, mimochodom syn slávnejšieho otca Mela Brooksa, postavil knihu na stupňovaní napätia, pričom doslova vťahuje čitateľa do deja. Len počkajte, ako sa po prečítani diela budete okolo seba s obavami obzerať...
Naproti tomu filmový príbeh s rovnakým názvom nám prínáša príbeh zamestnanca OSN, ktorého úlohou je riešiť rôzne neriešiteľné problémy na celej planéte a počas svetovej vojny so zombie dostane za úlohu nájsťzdroj nákazy.
Ide viac-menej o akýsi pohľad na činnosť jedného hrdinu, ktorého schopnosti zachraňujú ľudí na celej planéte - nebyť neho, ľudstvo je stratené. Tento spektakulárny prístup by som sám o sebe ešte dokázal prekusnúť, ale do kolien ma dostali šprintujúci, skákajúci a šplhajúci sa zombie, čo je nielen v rozpore s knižnou predlohou, ale aj so zvykom žánru.
Áno, máte pravdu, aj vo filmoch Georga A. Romera a jeho nasledovníkov sa najde niekoľko „prešľapov“, no v prípade tohto filmu ide skôr o do neba volajúcu absurdnosť a nezdá sa, že by išlo zo strany autorov a akýsi pokus o paródiu.
Samozrejme, že v oboch prípadoch nejde o žiadne skvosty ašpirujúce na umelecké ocenenia, ale v rámci žánru poráža papierová verzia poráža tú „celuloidovú“ doslova na hlavu.
Film Marca Fostera ako taký nie je zlý, dokonaca z vizuálneho hľadiska vcelku zaujímavý - veď ktorý z doterajších filmových tvorcov do tohto žánru vrazil toľko prachov? - a jeho podstatou dokonca nie sú ani akčné scény.
Režisér čerpal z atmosféry strachu, na ktorú bol odborníkom už viackrát spomínaný Romero, ale keď dôjde na tie nezmyselné pohyby zombie, tak to v mojich očiach strháva film o niekoľko tried nižšie.
Na fakt, že knihy zväčša s prehľadom porážajú svoje filmové adaptácie, sme si už zvykli. Ale že to tentokrát pôjde až takto ľahko, to som veru nečakal...
JINÉ POHLEDY
RIP
7,5 / 10
Nečetl jsem knihu a myslím, že to vůbec nevadí. Po dlouhé době jsem se v kině ani na chvilku nenudil. Pro mě je „Světová válka Z“ netradiční akční zombie podívaná, která není úplně hloupá a integrované rodinné drama nijak neruší akční řežbu v Izraeli nebo následující hororové scény v laborkách. Nerušili mě vlastně ani trochu křečovité scénáristické zvraty a i to úsměvné cvakání zubů u nemrtvých na konci jsem přežil. Pro mě jeden z nejlepších akčních zombie filmů.
6. října 2013
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
Jozef Šmarja
8 / 10
Slušný film. V žánru i osvěžující (navíc "zombie" velkofilm se jen tak nevidí).
K tématu kniha vs film - film musí být jiný, pokud by to neměl být mnohadílný seriál a každý díl by se odehrával jinde s jinými lidmi. Bylo by to zajímavé, ale rozhodně ne aplikovatelné na formát filmu.
A co se týče pohybu samotných nakažených, tak to rozhodně není v žádném rozporu "so zvykom žánru." A přijde mi dětinské, že recenzent jen díky tomu filmu strhává body. Vybavuju si hned několik filmů, kde se zombie / nakažení / říkejmejimjakchceme - princip je podobný: nakazí se něčím, nejlépe kousnutím od již nakaženého (nebo "umře"), sám se stává nakaženým a snaží se nakazit další, případně se živými živí :-) - pohybují rychleji než šouravým mátožným krokem a dokonce i běhají: Dead set, Dawn of the dead, Resident evil, I am legend, 28 days (weeks) later, Dead snow, Zombieland, REC ... V některých těch filmech se nakažení chovají mimo "zvyk žánru" nejen pohybem. "Zombie" žánr je tak různorodý, že je opravdu nesmysl žehrat nad tím, jestliže se třeba některá zombie rozhoupe k rychlejší chůzi a poruší tím jakási imaginární pravidla žánru! Takže zaprvé: tento "zvyk žánru", o kterém recenzent píše, je spíše jen "zvyk Romerových zombie filmů", nikoli žánru samotného. A zadruhé: i kdyby se ve všech ostatních filmech nakažení loudali jak děti pro výprask a bylo to tudíž proti zvyklostem žánru, přesto to samotné není důvod k odsouzení filmu. Navíc i sám Romero v novější tvorbě tento svůj zvyk porušil, když upgradoval své zombie o inteligenci.
(Hodnocení se vztahuje na film.)
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!