Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako fanúšik tvorby režiséra Georga A. Romera a jemu podobných som sa potešil, keď som sa dopočul, že sa chystá zombiefilm z hollywoodskej produkcie a dokonca s Bradom Pittom v hlavnej úlohe. No skôr ako prišiel do našich kín, narazil som na rovnomennú knihu, ktorá bola inšpiráciou pre filmárov.
Kniha je písana historicko-dokumentačným štýlom. Ústrednou, hoci nenápadnou postavou je zamestananec OSN, ktorý spovedá tých, čo prežili svetovú vojnu so zombie: od celkom obyčajných obyvateľov, cez pešiakov až po generálov a rôznych politikov.
Každy z nich poskytuje rôzne pohľady na udalosti, ktoré ovplyvnili životy miliárd ľudí na planéte. Čriepky spomienok sú vyskladané do jedného spektakulárneho pohľadu na celkové udalosti. Všetci spovedaní, hoci z istého pohľadu by sme ich mohli nazvať hrdinami, sú vlastne obeťami popisovaného konfliktu.
Max Brooks, mimochodom syn slávnejšieho otca Mela Brooksa, postavil knihu na stupňovaní napätia, pričom doslova vťahuje čitateľa do deja. Len počkajte, ako sa po prečítani diela budete okolo seba s obavami obzerať...
Naproti tomu filmový príbeh s rovnakým názvom nám prínáša príbeh zamestnanca OSN, ktorého úlohou je riešiť rôzne neriešiteľné problémy na celej planéte a počas svetovej vojny so zombie dostane za úlohu nájsťzdroj nákazy.
Ide viac-menej o akýsi pohľad na činnosť jedného hrdinu, ktorého schopnosti zachraňujú ľudí na celej planéte - nebyť neho, ľudstvo je stratené. Tento spektakulárny prístup by som sám o sebe ešte dokázal prekusnúť, ale do kolien ma dostali šprintujúci, skákajúci a šplhajúci sa zombie, čo je nielen v rozpore s knižnou predlohou, ale aj so zvykom žánru.
Áno, máte pravdu, aj vo filmoch Georga A. Romera a jeho nasledovníkov sa najde niekoľko „prešľapov“, no v prípade tohto filmu ide skôr o do neba volajúcu absurdnosť a nezdá sa, že by išlo zo strany autorov a akýsi pokus o paródiu.
Samozrejme, že v oboch prípadoch nejde o žiadne skvosty ašpirujúce na umelecké ocenenia, ale v rámci žánru poráža papierová verzia poráža tú „celuloidovú“ doslova na hlavu.
Film Marca Fostera ako taký nie je zlý, dokonaca z vizuálneho hľadiska vcelku zaujímavý - veď ktorý z doterajších filmových tvorcov do tohto žánru vrazil toľko prachov? - a jeho podstatou dokonca nie sú ani akčné scény.
Režisér čerpal z atmosféry strachu, na ktorú bol odborníkom už viackrát spomínaný Romero, ale keď dôjde na tie nezmyselné pohyby zombie, tak to v mojich očiach strháva film o niekoľko tried nižšie.
Na fakt, že knihy zväčša s prehľadom porážajú svoje filmové adaptácie, sme si už zvykli. Ale že to tentokrát pôjde až takto ľahko, to som veru nečakal...
JINÉ POHLEDY
RIP
7,5 / 10
Nečetl jsem knihu a myslím, že to vůbec nevadí. Po dlouhé době jsem se v kině ani na chvilku nenudil. Pro mě je „Světová válka Z“ netradiční akční zombie podívaná, která není úplně hloupá a integrované rodinné drama nijak neruší akční řežbu v Izraeli nebo následující hororové scény v laborkách. Nerušili mě vlastně ani trochu křečovité scénáristické zvraty a i to úsměvné cvakání zubů u nemrtvých na konci jsem přežil. Pro mě jeden z nejlepších akčních zombie filmů.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.