PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Švédská retro thrashmetalová revoluce ani zdaleka nekončí! O slovo se totiž hlásí jedni z hlavních iniciátorů úspěšného vzkříšení tohoto stylu - Darkane. Velice mě zaujal už jejich debut „Rusted Angel“, který uvízl v mém přehrávači někdy v roce 1999. Už tehdy bylo na místě zvednout výstražně prst a upozornit na novou vycházející hvězdičku skandinávského nebe. V plné kráse se však hvězda Darkane rozzářila až na druhém dlouhohrajícím prkně „Insanity“, vydaném o dva roky později. Tady už se svérázná pětice oprostila od příliš svazujícího, striktně thrash/deathového modelu a neváhala se ponořit do neprobádaných hlubin industriálu a moderně-progresivního thrashmetalu. V nastolené cestě pokračuje i horká novinka „Expanding Senses“, znovu vydaná pod křídly kolosu Nuclear Blast.
Pod taktovkou Daniela Bergstranda se podařilo v Dog Out studiu (Uppsala) vytvořit opravdu representativní a vyváženou kolekci osmi skladeb (devátá „Growing Hate“ je bohužel určena pouze pro protekční šikmooký trh). S příchodem „Expanding Senses“ se těžiště produkce Darkane vrací zpět na pomezí thrash a death metalu, jak tomu bylo v případě „Rusted Angel“. Deathmetal v podání Darkane občas zabrousí do klasického švédského old school soundu, ale inspirace gothenburgskou školou je přece jen častější. Ona inspirace se objevuje především v melodických sólech nebo refrénech, nečekejte však žádnou nasládlou sbírku kýčovitých melodií. Naopak můžete očekávat nabroušené thrashové a industriální party, které často připomínají populární schizofrenní krajany Meshuggah nebo dokonce umění Devina Townsenda. Dalším oživovacím prvkem jsou klávesy na pozadí a vokál Andrease Sydowa (jak klasicky agresivní, tak i melodický), který se po nenápadném výkonu na „Insanity“ na svém postu velice dobře zapracoval. Bývalý zpěvák Lawrence Mackrory ale stále udržuje s ostatními kolegy přátelské styky - důkazem budiž 6. kompozice „Chaos Vs Order“, ve které si oba pěvci zachroptěli pěkně pospolu. Vysoko musím vyzvednout i práci rytmické sekce, přičemž hlavně postavička krčící se za hradbou bicích nástrojů podává výkon vskutku vynikající. Ano, Peter Wildoer je bubenický trumf k pohledání, dokáže kapelu neuvěřitelně nakopnout, troufám si říci, že bez jeho příspěvku by byli Darkane poloviční. Tím ovšem nechci nějak diskreditovat výkony ostatních zúčastněných muzikantů. Kytarová i vokální práce je totiž v naprostém pořádku. Čas strávený ve společnosti „Expanding Senses“ uteče jako voda a po doznění posledních tónů skladby „Submission“ není jiná volba než stisknout znova „play“. Nové dílko Darkane je poněkud náročnější na poslech, takže se po prvním poslechu nenechejte odradit, jako se to málem stalo mě. Při dalších a dalších pozorných posleších neustále odhalujete skryté krásy, které vám minule unikly.
Přesně takto má vypadat moderní sofistikovaný metal třetího tisíciletí. Spolu se příbuznými Soilwork jednoznačně vůdčí kapela švédského melodického thrash metalu.
9 / 10
Christofer Malmström
- kytara
Peter Wildoer
- bicí
Jörgen Löfberg
- basa
Klas Ideberg
- kytara
Andreas Sydow
- zpěv
1. Innocence Gone
2. Solitary Confinement
3. Fatal Impact
4. Imaginary Entity
5. Violence From Within
6. The Fear Of One´s Self
7. Chaos Vs Order
8. Parasites Of The Unexplained
9. Submission
The Sinister Supremacy (2013)
Demonic Art (2008)
Layers Of Lies (2005)
Expanding Senses (2002)
Insanity (2001)
Rusted Angel (1999)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Nuclear Blast
Produkce: Daniel Bergstrand Studio: Dog Out Studios
Hodně dobré. Brutální, melodické, hutný zvuk - paráda! Darkane, ačkoli jsou zástupci jedné moderní metalové vlny, mají svou vlastní jasně identifikovatelnou tvář.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.