Hudební žánr technického death metalu se v posledních letech pěkně rozrůstá. Možná je to tím, že s dostupnější moderní technikou je snažší zmasterovat tvrdou hudbu tak, aby zněla technicky náročně, anebo možná je to tím, že Bůh přeci jen existuje a snaží se nějak kompenzovat Justina Biebera.

Poslední úterý v únoru 2020 do Prahy zavítali mistři technického death metalu OBSCURA a s sebou si vzali hned tři pomocníky. Mladíky z FRACTAL UNIVERSE znal před koncertem asi málokdo, přinejmenším z prvotních reakcí návštěvníků pražského music baru Futurum to bylo patrné. Po přibližně 25 minutách jejich skromného představení však člověk nestačil sbírat spadlé čelisti z parketu. Tenhle francouzský kvartet předvedl křišťálově čistý technický death metal, v němž jste byli schopni identifikovat jednotlivé tóny rytmických kytar, užít si úderné a nijak zvlášť zběsilé bicí a navrch okusit tak trošku nevšední hlas vokalisty. Zvuk, který dokázala vyprodukovat tahle předkapela, byl naprosto fantastický a místy připomínal studiovou nahrávku tak silně, až nad tím zůstával rozum stát. Skladby FRACTAL UNIVERSE patří k tomu „nejměkčímu“, co na koncertu zaznělo, posluchači, kteří se přišli v prvé řadě vyřádit, museli počkat při nejmenším na THULCANDRU, ideálně však na GOD DETHRONED. Z poslechu prvních předskokanů však na první pivko nemohl odejít nikdo zklamán.

Jako druhá za svěšení vlajky GOD DETHRONED nastoupila kapela THULCANDRA. Skalní fanoušek se však nenechal zmást, jelikož jejím frontmanem není nikdo jiný než nezaměnitelný Steffen Kummerer, tedy frontman samotné OBSCURY. Ačkoli se THULCANDRA na svých studiových nahrávkách vydává za melodic black/death metalovou kapelu, z koncertu bylo patrné, že posluchači cítili potíže se nějaké melodie chytit. Kummerer používá o něco výše položený zpěv, resp. křik, než u OBSCURY a kytary se taktéž vyžívají v méně komplikovaných a výše položených tóninách. Výsledek místy příjemně „štípal“ v uších a místy působil už trochu zmatečně. K rozpoznání, která skladba vlastně hraje, bylo nutné mít kapelu předem naposlouchanou. Člověk se neubránil rozpačitého srovnání s FRACTAL UNIVERSE, jejichž zvuk byl mnohem snáze uchopitelný. Na druhou stranu si jsem jist, že fanouškům black metalu nedělala THULCANDRA sebemenší problémy, nicméně toho památného dne jich při pohledu do publika bylo spíše méně.

Jako třetí nastoupili zkušení matadoři z GOD DETHRONED a už na první pohled bylo vidět, že tihle borci nehrají živě poprvé. Na jednu stranu z frontmana, kytaristy a vokalisty Henriho Sattlera čišela jistota a vlastně i v jistém slova smyslu i klid, a na druhou stranu, když se pořádně opřel do kytary a mikrofonu, připadal si člověk přímo jako ve válečné vřavě… A jak možná víte, první světová válka je jedním z hlavních motivů kapely. Otevíralo se však titulní skladbou ze zbrusu nového alba „Illuminati“ a já si troufám říct, že celé tohle album je pro několikrát rozpadlé a znovu slepené GOD DETHRONED trefou do černého. Kapela svůj chytlavý a technicky dobře zvládnutý death metal obohatila o melodičtější linky, kterými se přiblížila posluchačům melodic death metalu, avšak současně příznivcům klasické death klepanice nezavdala příčinu na kapelu zanvevřít. Rozdíl mezi novými a starými skladbami byl zjevný i na samotném koncertě, bohužel pro Nizozemce bylo cítit, že při nekompromisním deathmetalovém nářezu z dávných let trochu ztráceli publikum. Ale i tak se jim aspoň podařilo rozpoutat před pódiem menší mosh pit...

Finále bylo velké, OBSCURA přinesla přesně to, co jsme od nich čekali, nic míň, ale ani nic víc. Repertoár nevynechal jediné album, dokonce i z debutového „Retribution“ jsme zavzpomínali na nekompromisní „Alone“, která již dnes na poměry Němců působí lehce brutálně. Nesměli jsme vynechat hybatele davu „The Anticosmic Overload“ ani hitovku „Akroasis“ a nejvíce jsme se samozřejmě pozastavili u předloňského mistrovského díla zvaného „Diluvium“. Pokud OBSCURA ve svých skladbách něco umí dobře, tak je to samozřejmě všechno, ale v tentokrát jsem měl na mysli kombinaci nefalšovaného technického death metalu a chytlavých melodií, které to samotné techdeath jádro nijak nedegradují. Ideálním exemplářem je např. „Mortification Of The Vulgar Sun“, neboli progresivní, komplexní a pestrý song s řadou zajímavých momentů, během kterého se dokáže vyřádit deathmetalista, ale zároveň se i chytit rozeznatelné melodie posluchač, který danou skladbu slyší poprvé. Co se týče kontaktu s publikem, tak vystupování OBSCURY není zbytečně agresivní, naopak je docela civilní, pánové z Německa předvedli svoji klasickou show, která v každém fanouškovi vyvolala příjemný, avšak velmi očekávaný „wow“ efekt. Vytýkat a kritizovat rozhodně nic nechci a na příští koncert ‎Steffena Kummerera a spol. v ČR se budu velmi těšit, jen si neodpustím poslední poznámku, že už jsem zažil i více než jeden přidaný song po závěrečném aplausu. Holt, když jde o kvalitní hudbu, tak člověk nemá nikdy dost.