Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Leden 2023 byl jednoznačně ve znamení velkých jmen a zasloužilých skupin, stačí zmínit jména jako OBITUARY, KATATONIA, RIVERSIDE, ...AND OCEANS nebo Iggy Pop či Ville Valo (HIM). U mě to ale nakonec vyhráli THE WORLD IS QUIET HERE, jak už jsem deklaroval v recenzi alba "Zon". Z lednových alb mi naopak vůbec nesedli noví AHAB, s tím se moje slechy nějak nedokázaly vypořádat. Přes nadšené ohlasy všude kolem mi jejich vleklá hudba neladí a melodický vokál až nepříjemně mňouká, takže tuhle desku ze zcela subjektivních důvodů vynechám. A jelikož na OBITUARY - Dying of Everything je samostatná recenze, pojďme se podívat na zbytek, je toho opravdu hodně.
Italové ROPES INSIDE A HOLE jsou relativně mladou partou a jejich druhé album je ukazuje jako šikovné tvůrce hrající si s postrockovými kulisami. Dá se říct, že jsou stylově krotcí, nijak se nesnaží bourat hranice, jen těžit z potenciálu daného stylu a jejich zaměření na nálady slušně funguje. Důsledně rotující motivy s cinkavými kytarovými vyhrávkami i důraznými riffy občasně připomenou stylové klasiky EXPLOSIONS IN THE SKY (třeba "Others Are Gone. I Don't Care"), jinde se zasněná uvolněnost překlopí do hrubé rezonující stěny (závěrečná pasáž "Distance" nebo důrazná "Overwhelmed"), což naopak vede až někam k průkopníkům GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR. Střídmý vokál pak dokresluje atmosféru a spolu s dechovými party ve "Feet In The Swamp, Gaze To The Sky" je tou pomyslnou špetkou koření, díky kterému se z tradičně pojaté postrockové nahrávky stává pestré náladové dílo.
Voice of the Unheard/Shove Records / 10. ledna 2023
DEATH ENGINE - Ocean
Pro každého, komu připadá, že od vydání poslední desky CULT OF LUNA uplynulo příliš času a chce si zpestřit čekání na další jejich počin, pro ty jsou tu Francouzi DEATH ENGINE. Jejich intenzivní a místy neuspořádaný post-metal již v minulosti k podobným srovnáním vybízel a na svém třetím počinu jdou do konfrontace se zmíněnými velikány i co se kvality týče. Místy by se sice dalo mluvit až o opisování, ale v celkovém pohledu to tak není. Hned v úvodní "Hyperion" se na nás vrhají i s vrzavými riffy jako od krajanů GOJIRA. Postupně ale svůj projev modulují a čím hlouběji se albem prokousáváme, tím temnější sludge post-hardcore se na nás valí. Je to naléhavé a chvílemi jako by ta vyhrocená intenzita až bolela, takže se posluchač snadno může propadnout do nepříjemné stísněnosti. I takové emoce ale k poslechu hudby patří.
Self-released / 13. ledna 2023
VV - Neon Noir
Ville Valo se po delší době od rozpadu HIM vrátil a je otázkou, nakolik je jeho sólovka vkusnou poprockovou variací na dřívější tvorbu, nebo je to jen snaha o vytěžení maxima z již v podstatě do minulosti zaváté slávy a v alkoholu utopené invence. Skladby na "Neon Noir" nepřekvapí, neohromí, nepřináší cokoli nového, přesto se dá říci, že i díky skvělé produkci a zvuku jsou většinou příjemné, pokud tedy máte rádi Villeův uvolněný hlas a klidnou atmosféru cílící primárně na první efekt. Bohužel slabinou je absence neotřelých nápadů a melodií, bez nichž jsou skladby jen příjemně plynoucí kulisou, která se navíc celkem rychle oposlouchá. Tolik diplomaticky podané zhodnocení. Mezi kamarády to prezentuji stručněji - nuda. Ale jelikož i takovouto pohodově nenáročnou hudbu mám rád, hodnocení nakonec nedopadá tak zle.
Heartagram Records / 13. ledna 2023
KATATONIA - Sky Void of Stars
Před vydáním nového alba se KATATONIA blýskli podařeným singlem "Austerity", skladbou plnou vzruchu a energie, vesele měnící tempa a rytmy. Jak se ale ukázalo, tento úvod alba nakonec znamená i předčasné vyvrcholení. S dalšími skladbami začínají Švédové padat do jednotvárnosti, převážně unylé tempo a stereotypní rytmika není doplněna ani podnětným zbytkem. I Jonasův vokál sklouzává do ospalé uplakanosti, takže místo emocí jako by z něho často proudila únava. Až na pár zajímavějších okamžiků (třeba svižná a vzpomínky na staré časy budící melodika "Birds") se tak už jen paběrkuje. Je to jakýsi ekologický metal, neboť Renkseho přístup jako výhradního autora je už dlouho důsledně recyklační a bohužel zapomíná, že neustálým přetavováním materiál ztrácí své původní vlastnosti. A tak to dopadá i s hudbou KATATONIA. Dokud se neodhodlá přidat do recyklátu i něco čerstvých prvků a legovat svůj kov pro získání nových vlastností, bude to jen čím dál křehčí a opotřebená slitina. Ale pro fanoušky to zřejmě bude stačit, protože zpracovaní je dostatečně naleštěné.
Napalm Records / 20. ledna 2023
TURBID NORTH - The Decline
Přestože tříčlenná parta TURBID NORTH v současnosti sídlí v Texasu, pochází ze studené Aljašky a i to se zřejmě odráží v charakteru jejich hudby. Máme totiž co do činění s hutným doom/death metalem, který je kromě typických tónin a pochmurných postupů zajímavý způsobem, jakým si skupina pohrává s dvojakostí svého stylového zaměření. Nekombinují totiž příliš doom a death do jednolitého celku, ale hezky oddělují a až překvapivě snadno skáčou od jedné formy ke druhé. A tak po typicky doomovém otvíráku "Eternal Dying" a disonantně nervózní "The Oppressor" přichází death/grindový nášleh "Slaves". A v tomto duchu album pokračuje dál. Střídání temp i nálad vytváří ve výsledku dílo poněkud nesourodé, ale nádherně pestré. A s přihlédnutím na fakt, že ve všech formách a polohách to Američané zvládají na výbornou, je to nakonec sice zvláštní, ale opravdu zajímavé album, které posluchače podusí i nakope.
Self-released / 20. ledna 2023
RIVERSIDE - ID.Entity
Když v roce 2016 náhle zemřel kytarista Piotr Grudziński, jako by to zpomalilo život celých RIVERSIDE. Hledání náhrady bylo pro Mariusze Dudu zjevně složité. Nakonec jsou tu ale noví RIVERSIDE a spolu s Maciej Mellerem se snaží zahájit další etapu. A jako by to měl být nový začátek a odtržení od minulosti, přichází nejen se změněným skladatelským přístupem, ale i zvukem plným syntetiky. S tématem moderní elektronické identity se hudebně paradoxně propadáme až kamsi do retra a Poláci se rozpřáhli k hodně širokému úderu. Hned při prvním poslechu se mi na mysl vkradli PAIN OF SALVATION a jejich album "Scarsick". Tak jako Švédové tehdy, podobně se i RIVERSIDE snaží zpestřit svou hudbu vstřebáváním nadžánrových prvků a rozprostřít své skladby do širšího stylového spektra. Jestliže ale i s odstupem času hodnotím počin PAIN OF SALVATION jako vydařený i díky přetrvávajícímu pocitu zábavnosti, u Poláků si podobnou životností nejsem jist. RIVERSIDE možná obětovali příliš mnoho, svůj osobitý a oceňovaný rukopis i zvukovou formu.
InsideOut Records / 20. ledna 2023
...AND OCEANS – As in Gardens, So in Tombs
Stará tvorba Finů ...AND OCEANS mě kdysi nechávala v podstatě chladným, i když album "A.M.G.O.D." (2001) jsem pro jeho pokus o elektronickou extravaganci zaznamenal. Po dlouhé hibernaci a návratu v roce 2020 s albem "Cosmic World Mother" mi ale celkem vyhovoval jejich přístup kombinující black metalovou agresi s hitovou melodikou a naštěstí citlivě využitými pseudosymfonickými postupy s jen doplňkovou elektronikou. Aktuální "As in Gardens, So in Tombs" pokračuje ve stejném duchu a bavit se tak můžeme pouze o drobných změnách zvuku, poněkud nahustěnějších aranžích a méně výrazných atmosférických pasážích. Jinak se asi jedná o logické pokračování návratového minulého alba, což s přihlédnutím na divočiny v dávné minulosti může i překvapit. Noví ...AND OCEANS zřejmě už nebudou takovými experimentátory. Zda je to tak dobře, ať si odpoví každý sám.
Season of Mist / 27. ledna 2023
Jednou větou:
IGGY POP - Every Loser (Gold Tooth / 6. ledna 2023) Jako by se Iggy vracel ke kořenům, přímočaré retro smrdící punk rockem a nepostrádající energii, kterou by mu mohli závidět o několik dekád mladší kolegové. Překvapivě mě tahle deska vážně baví. A to jsem již hodně jeho předchozích alb odzíval.
THY DARKENED SHADE – Liber Lvcifer II-Mahapralaya (Self-released / 10. ledna 2023) Řečtí uctívači satana ve svém pokračování Liber Lvcifer vztekle křepčí i uctivě vzývají svého pána. Ve výsledku zajímavý progresivnější black.
DEPOSED KING - One Man's Grief (Self-released / 12. ledna 2023) Maďaři produkuji zvláštní atmosférický a místy lehce progresivní postrock, který díky občasným vokálním partům připomene ty nejmelancholičtější díla ANATHEMY.
ASHEN – Ritual of Ash (Bitter Loss Records / 13. ledna 2023) Nekompromisní old school death metal.
MANSION - Second Death (Self-released / 13. ledna 2023) Svérázný doom metal v podání finských MANSION nabízí atmosférickou a neortodoxní formu okořeněnou výpravným ženským vokálem. Hypnotické dílo.
SEPULCHRAL RIFT - Void Sorcery (Ascension Records / 16. ledna 2023) Black metal, který má vše potřebné, atmosférické napětí, hutné pomalé plochy i ostré nářezy. A správně kanální vokál, který nezůstává jen u jedné polohy.
NOTHINGNESS - Supraliminal (Everlasting Spew Records / 20. ledna 2023) Pro všechny co rádi pořádně dusivý death metal.
RO - Baiagoan (Self-released / 20. ledna 2023) Španělé produkují postrock v té jemnější a zvonivější podobě, v některých okamžicích jdoucí až ke vzdušné uvolněnosti Islanďanů SIGUR RÓS.
ASHEN HORDE - Antimony (Transcending Obscurity Records / 27. ledna 2023) Ostrý a technický death/black od zajímavé party z Hollywoodu.
POLLARD ROW - The All Seeing Eye (Self-released / 27. ledna 2023) Australané ve své post-metalové hudbě využívají pestrou paletu výrazových prostředků. Od řvavé agresivity a djentových kytarových záseků přes prog hračičky a slyšitelné inspirace TOOL až k náladovým polohám. Jen vokál jaksi nedrží krok a v podstatě kazí celkový dojem. Škoda.
SORROWFUL LAND - Faded Anchors Of The Past (Black Lion Records / 27. ledna 2023) Ukrajinec Maks Molodtsov na svém třetím albu zabředává do toho správně hororového bahna doomové klasiky. Hrubé i melancholické a hlavně s temnou atmosférou. Skvělá hra s plazivými motivy a zvuky, povedené po zvukové stránce, hutné kytary v dusících rifech i cinkavý klavír gradující napětí.
NEW MISERABLE EXPERIENCE - Philosophy on Pessimism (EP) (Translation Loss Records / 27. ledna 2023) Zajímavý mix temného rocku, shoegaze i popu s elektronikou, funkční model moderně působícího konceptu, který se dá přirovnat ke svérázně pojatému gothic rocku.
THIRD EYE - Vengeance Fulfilled (No Dust Records / 27. ledna 2023) Dánská progmetalová parta, která to hrne pěkně tradičně, příjemně poslouchatelné.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.