HELSÓTT, NECROPHAGIA, I AM MORBID - Košice, Collosseum - 30. mája 2017
Nerád píšem reporty z akcií, ktoré nedopadli podľa očakávania. Zvlášť ak sa tak stalo bez toho, že by za to ktokoľvek mohol. Okolnosti a náhody sú svine...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nerád píšem reporty z akcií, ktoré nedopadli podľa očakávania. Zvlášť ak sa tak stalo bez toho, že by za to ktokoľvek mohol. Okolnosti a náhody sú svine...
Plzenskí LAID TO WASTE sú tu po dvoch rokoch s druhým dlhohrajúcim albumom a je to vcelku tvrdý orech. Nie preto, že by to bol nejaký divný, nestráviteľný či nevydarený materiál...
Slovak Metal Army vzali podporu domácej scény vcelku zoširoka, od extrémov cez „modernu“ až po klasiku. Vydali teda aj nový album slovenských veteránov...
Na Hiraxovu spisovateľskú tvorbu fakt nie som odborník. Kedysi dávno som na jeho blogu čítal nejaké cestopisy na pokračovanie, cestopisy mám rád, veď väčšinu krajín na svete som ešte stále „live“ nezažil...
U Support Underground až donedávna vychádzali predovšetkým české a slovenské thrashmetalové skupiny z tohto tisícročia. Koník nejednej nádejnej bande pomohol zviditeľniť sa...
ACID FORCE sme tu mali pred pol rokom s debutovým EP, nebudem sa teda opakovať a skonštatujem, že v Banskej Bystrici zostrojili funkčný stroj času.
CONGENITAL ANOMALIES sú z Prahy, vokalistu majú zo Slovenska a v tejto zostave ukazujú, že toto česko-slovenské teritórium k smerovaniu svetového metalu prispelo dokopy možno jedenapolkrát...
Pred deviatym dlhohrajúcim albumom děčínskych deathmetalových stachanovcov tu máme ochutnávku v podobe „miniatúry“ obsahujúcej štyri veci – „Intro“, „Dethroned In Shadows“...
Švédskeho workoholika Petra Tägtgrena asi veľmi predstavovať netreba, veď viete, HYPOCRISY, THE ABYSS, PAIN, LOCK UP, nahrávacie štúdio a tak ďalej, proste pojem.
Dlho sme tu nemali nejaký zhrňujúci článok, tak si jeden dáme, vychádza stále všeličo, ľudia si zaslúžia informácie. Stručné, lebo komu sa chce písať o tých istých kapelách plus – mínus to isté.
Nedávno vyšiel nový SINISTER, je to slušný album, jasné, že Aad a jeho družina už s ničím novým prevratným neprídu, ale sedmičku si „Syncretism“ zaslúži a na koncertoch iste zafunguje.
Po dvoch rokoch sa s novým albumom vo februári vrátili reaktivovaní nemeckí PYOGENESIS. „A Kingdom To Disappear“ je druhou nahrávkou po reunione a zároveň je pokračovaním plánovanej trilógie o pre kapelu zaujímavých momentoch 19.
Najprv negatívum, nech to máme z krku. Metalových skupín s názvom DEATH SENTENCE je po svete aspoň päť (vrátane doom metalu v Brne), čo je vlastne prekvapenie...
Je čas na ďalšiu časť správy o slovenskom death metale v roku 2017, konkrétnejšie o kove smrti z východu republiky, keďže takto v prvých mesiacoch sa toho deje najviac práve tu.
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.
Aj keď by sa mohlo zdať, že koncept báťuškovského pravoslávneho black metalu je v roku 2025 zúfalo vyčerpaný, PATRIARKH tu prinášajú viaceré svieže momenty pokukujúce po širšom publiku. Určite si to zaslúži viacero vypočutí.
Depresivní hudba na pomezí black a doom metalu je živnou půdou pro různé one man projekty. „Of Darkness and Solitude“ je již šestým albem jednoho rozháraného Američana. Má to svou kvalitu, agresi i pěkně ponurou atmosféru.
Otázkou pro Portugalce GAEREA je, zda jejich black metal má být vizí osobitě vzletné formy, nebo je to jen teatrální snaha o dramatičnost. Té je totiž na aktuální desce opravdu hodně. A čeho je moc, toho je příliš. Minulá deska se mi zamlouvala více.