À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
tak jsem se ke kyvadlu vratil po dlouhe dobe a ehm... najdu si asi odpocinkovejsi cetbu
ad recenze--> me se ta recenze v celku libyla, jak rekl autor, jsou to jeho pocity.... jinak, prave se na ni chystam, tak pak zdelim sve pocity :-))
Jasně, recenze je (až na šílenou absenci čárek v souvětí) dobrá, akorát se sem hodí.
no jo, ale náčelník je Marigold:-)
Throndar: Ano, pravdu má náčelník a když nemá pravdu náčelník, má jí marigold, což je jedna a tatáž osoba, takže jsme vlastně uvězněni v naprosto totalitní marigoldí ideologii...
a kdyz nacelnik nema pravdu, plati to, co rekl marigold
Noisy: Pravdu má náčelník!
Phoenix: Nejsem lingvista ani historik a rozebírat význam tohoto nejen spisovatele komplexně nebo psát článek pro odbornou veřejnost bych si nedovolil, ale většinu lidí zajímá hlavně beletrie, chtějí si přečíst dobrou knihu, prožít alespoň takto nějaký zajímavý příběh, pobavit se. Nepsal jsem nic než své dojmy a pocity z této knihy, z odborného hlediska je to určitě málo, ale pokud chce někdo odborný rozbor, těch je všude spousta a nevím jestli tady je pro něco takového správné místo. Můj článek je pouhý pohled čtenáře, proto jsem si také nedovolil knihu bodově hodnotit.
Milda: kdo má pravdu?
phoenix--> tak taky neco napis, a posli do MP- uvidime:-)))
VIKE (Hrabal)
No Hrabal je vedle Eca jeden z mych nejoblibenejsich autoru, ale jako zastance literarni dekonstrukce se s tebou prit nebudu - je to vec osobniho kontaktu s knihou, nikoli nejake objektivni hodnoty.
má pravdu předsedo!
Phoenix: Nesouhlasím, proč? Pokud jde o recenze knih na MP, nejde o komplexní motivický a literárně vědný rozbor, ale bezprostřední sdělení čtenářských dojmů... Proč by pak Noisyho coby čtenáře měl zajímat Eco sémiotik, Eco naratolog apod.?
velmi slaba recenzia..myslim si naozaj ze pisat recenziu na eca chce viac ako precitat par jeho radovych romanov a poviedok
Ostrov včerejšího dne jsem taky četl, ale je to zase trochu něco jinýho. Mě osobně se to až tak moc nelíbilo, i když i tady se Eco předvádí jako opravdu bravurní vypravěč. To téma trosečníka je ale takové nijaké, i když na druhou stranu je to kniha velmi povedeně vykreslující tehdejší dobu, a ani ta Ecova záliba v okultnosti a tajemstvích se tu nevytrácí.
etc.
A co takhle Ostrov vcerejsiho dne a italsky pohled na baroko? A porovnani Baudolina se Jmenem ruze? Prijimam navrhy...
mne sa pacilo viacero jeho veci, prijemne oddychovky.
Mne Hrabal vazne nesedi, nicim mne nezaujal.
je vobec nejaky autor dobry vzdy a vsade?
ja mam viacerych oblubencov, srdcovky, pocnuc hessem, meyrinkom, marquezom, zoscenkom, sakim, bulgakovom...a neviem aky dlhy by ten zoznam bol, ale popravde, nemozem ani svojich najoblubenejsich vzdy a vsade...
woland: Hrabal je výborný autor, ale ne vždy a ne všude.
marigold a vike: chlapci, nie ste trochu tvrdi na svojich spisovatelov? :)))
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Vložit diskusní příspěvek