INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Juniore bravo casem se k nam pridaji i dalsi az prozri!!
Ne, pane Loužecký, my vám slibujem, že až nás Louža zase vezme příště na návštěvu, tak už vám fajfku nerozsedneme a ty noviny vám všechny v pořádku vrátíme!!!
Je treba TEPAT TEPAT TEPAT do techto "radobyrecenzentu" .Na vedlejsim foru- marastjakcyp -Darkmoron urputne zakryva svou mega-srackoidni tezi ze Metallica drhne rap...tady RealMadrigold se nam navazi do elitnich instrumentalistu Skwor...prej i jednoduchost má svou mez...pche....je treba nabrousil noze, sekery a vzhuru do boje bratri!!!...a KILL KILL KILL takovou pseudointelektualni chatru!
Jen bych rád podotknul, že ony redakční "stanovy" neexistují v oficiáním vydání a že je to můj pouhopouhý výmysl kde na modelu vlastní redakce demonstruji přistup některých jedinců k hudbě. Stejně tak by se to ale mohlo týkat velké čaásti muzikantské obce bezmezně nablbe ctící již zmíněné DREAM THEATER. Ale není pravda, že na dreamy se nepaří. Viděl jsem je před pár lety na brumlovce a pařilo tam lidí opravdu moc.
Dobře, tak vážně: samozřejmě souhlasím, že instrumentální dovednost nerovná se skvělá a strhující muzika, ale pokud se zde bavíme o ŠKWOR, pak bych si dovolil zdůraznit podstatný fakt --- i jednoduchost má svou mez, za kterou se stává hloupostí. A podle mého názoru tu hranici zmíněná kapela překračuje s neobyčejnou lehkostí...
... a dovolim si podotknout, ze argumentace kolegy el paca mi velmi napadne pripomina postupy pane Vedrala, kterym jsme se onoho casu velmi slusne bavili (na rozdil od dementor a hypnos:-).
jen si dovolim presunout zasvecenou debatu na spravne misto:
Marigold - [28.6.2004 15:04]
El Paco: Já s tebou ale vůbec nesouhlasím, s oblibou si zpívám (a velmi často) "Safe in the light that surrounds me, free of the fear and the pain...", kdežto když si zanotuju některou z škworovských hitovek (které jsou pro mne rovnocenně dementní s Mumulandem Klémy Gottwalda), zvedá se mi kufr a nemám z toho žádný estetický požitek. Prostě jsem zjevně člověk s vyšším uměleckým cítěním a odmítám podobné projevy mrzké přízemnosti jako je český bigblít!!! S pozdravem: v jednoduchosti je velká síla (zejména při orbě)... Vítek "7/8" Schmarc
--------------------------------------------------------------------------------
El Paco - Na instrumentalistu si skočím do Národního.... [28.6.2004 14:01]
Jen bych rád podotkl, že druh hudby ála Škwor je možná promyšlenější, než leckterá instrumentální onanie. Přesný opak vašich "stanov" je totiž pravdou. Jednoduchou, ale co svět světem stojí plně účinnou a platící. V jednoduchosti je síla. Důležitý prvek pro každého je, jestli se mu hudba líbí. Teprve pak hodnotí ostatní finesy.
Je pár kapel (např. Dream Theatre), které jsou instrumentálně někde mega vysoko. Ovšem, u takové hudby si ani nezapaříte, ani nezazpíváte. Jen si doma sednete a v teple svých bačkor otupěle poslouchát se slovy:"Kdybych takhle hrál....". Bohužel, ale většina lidí si právě radši zapaří a zazpívá. A v tom je právě síla zmiňovaných Škworů. Nepovažuji se za jejich fanouška, ale jejich hudbu obdivuji mnohem víc než výše zmíněné DT. Možná to působí směšně, ale ne každé kapele se podaří za tak krátkou dobu nasbírat takové četné publikum a produkovat věci, které vám zní ještě měsíc v hlavě. To ale nedokáže každá cvičená opice, jak si spousta rádoby pisálků myslí.
Tedy tvrdit, že hudba postavená na dvou riffech je primitivní a jednoduchá je více než zavádějící a ubohé.Má totiž často víc hlavu a patu, než ony instrumentální hrátky.
Konečně tadi píšte i vo pořádní muzice,dobrá páce chlapy!Já tam byl a řeknu vám sakra že teď není u nás lepší kapeli než Škwor,přísahámbohu,je to fak nářez! Toři to taki parádně rosbalili.Kam se na něj hrabou nějací ti ušmudlánci co je tadi propagujete!!! Škoda že jsem ty škwori prochrápal ale spal jsem pod bednou tak jsem něco slišel. Byli tam semnou i Pepa s Matoušem a ti říkaly,že to nemělo chibu.Škwori nám může závydět celí svět ať se vám to vy chytráčkové lýbí anebo ne!!! Jo a taki tam bylo supr pifko!
To víš, to je zvyk. Pod dohledem takových bystroušů jakým vévodí experti Doc. Dreckus a Prof. Ing. Vike se musí člověk vyjadřovat opatrně :)
Vyborne.. tedy pryc s politicky korektnimi vetami ,Hudba škwor mi v zádadě nevadí'...:-))
Nemohl bych bez nich žít.
Louzo , dámské elastické tričko Škwor' ci Skwor odznak mas?
http://www.skwor.cz/obchod.php
BRRRR!! Hrozná představa :))
Tak neprovokuj nebo dopadnes jako ja :-)))
Hudba škwor mi v zádadě nevadí. Doma si jí sice nepouštím, leda tak jednou po vydání CD abych byl v obraze, ale na koncertě se mi to líbilo. Pravda, do redakce se trochu navážím, ale já to nemyslim zle. Sem holt takovej provokatér :)
Louzo, sorry, ale Skvor je SRACKA^n - cti sracka na entou ... myslim, ze s tim hodnocenim redakce jsi dost vedle ... to ti az tak moc vadi aura redakcniho kasparka/ cura?
no ale to s toéu masturbací si napsal dobře..
a jinak nechám komentáře na ostaních
a teď česky a neopovovažuj se zmiňovat znovu to co bylo k přečtení:-)
ajaj...
darmoor má určitě rád všechny, je to takovej náš pohodovej kluk:-)
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek