THE GENOTYPE - ONEIRONAUTS
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jenom bych dodal, že Landa koncertoval na Vltava Tour poprvé od dob Orlíku. Mi se taky nelíbí, je to chuj a jeho desky si pouštím celkem často :-)
Jsi známý činovník proti všemu agru... nebo jsi snad konvertoval? :o)))
To jsem pochopil, ale nepochopil jsem, proč si uváděl že jsem odpůrcem agra?:-) To proto, že se mi nelíbí Landa?:-)
4 povinné doplňky agro metalisty = holinky, modráky, rádiovka, řetěz. Řetěz je žertovný předmět a dostati řetězem je žertovné rčení, což jsi zjevně nepochopil a můj příspěvek sis vykládal v bojovném duchu. :o))))
btw uz je to tady trochu moc agro ne?
Humor mi nechochází, ale souvislosti ano:-))
Teď zase dochází humor tobě... Jmenuj mi 4 povinné doplňky agro metalisty...
A co s tím vším má společné agro?
No tak se nezblázni že jsem za řetěz zapomněl dát smajlíky... ale samosebou jako odpůrce agra bys měl vědět, že když se řekne řetěz, smajlíci se dávat nemusej...
A taky jim dochází smysl pro humor a nadhled:-))
Ano, zdá se ti to. Zkus se štípnout, protože řetězem dneska rozhodně nedostaneš.
dalas > :-)
Zdá se mi to, anebo jsou zástancové Landy čím dál agresivnější?:-)))
rc> vike je dostatečné alter ego, myslím :o)))
Nikomu to nevysvetluju - jen muj pohled. A snad neni o nic vic extremni nez Louzova pochvalna onanie :-)
Vike: Ale Louža na tebe teď hrozně žárlí, on si myslel, že je jediný psychoanalytik amatér na MP...
mari>vike by si mal vytvorit alternativne ego na sposob Holy Agra pod nickom Dr.Sigmund...
No, ještěže nám pánbůh seslal z nebe tebe, abys nám to vysvětlil... :o)))
Landa je clovek, ktery ma rad moc, pocit sily, ovladani - at uz silny motor nebo masy tupounku ... Hudba je jen dalsi prostredek, jak ukojit sve machovske potreby. Takze ji drsne znasilnuje, ale poucen svou naci/nacionalistickou minulosti ji bali do rousky narodniho uvedomeni a vlastenectvi. Ze mu to nekdo zere, je smutne ... ze to nekoho bavi je tristni.
ooo, dalsia plodna debata. musim sa vyjadrit
landa je nacek, hoci sa tym uz v textoch nezaobera. ked bol nacek kedysi, je aj teraz, obzvlast ak sa na uto temu doposial JASNE nevyjadril.
Ked zoberieme len hudbu, posobi tak nasilu umelecky a intelektualne az je to smiesne. Uz to niekto spominal - po hudobnej stranke nic originalne, akurat nudna zlatanina uz pocuteho v roznych zanroch. odtial ide aj ten pocit, ktory vas prepadne pri pocuvani ktorehokolvek hitu - to som uz niekde pocul, toto sa mi na nieco podoba.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
Jak může znít doom metal s blízkovýchodními vlivy, když se urve ze řetězů a nabere na rychlosti a progresi, to ukazuje v Londýně sídlící parta kolem výrazné zpěvačky Niny Saeidi. Tahle hudba nakopává zadele.
Hned první skladba naznačuje, že u DEUS MORTEM se věci začínají měnit. Poláci posunuli svůj BM do čistějších a melodičtějších vod. Jistě, řízky se občas klepou nekompromisně, nicméně i tak je ústup do přijatelnějších sfér znát. Osobně mi to ale nevadí.
Jeden z nejvíce obskurních rituálů roku 2024. Lidé (?) okolo IMPETUOUS RITUAL / GRAVE UPHEAVAL vyrukovali s neotesaným black/death metalovým manifestem. Divokost, chaotičnost, ale zároveň i slušný skladatelský skill. Hudba dle mého gusta. Více za týden.
Timothée Chalamet sa vraj na place nechal oslovovať Bob; naučil sa hrať na gitaru a spievať ako Dylan. Film, pokrývajúci roky 1961-65, stojí na hereckom a hudobnom výkone hlavných hviezd (a na skvele zapracovaných piesňach). Inak sa do hĺbky príliš nejde.
Vtipné intro je naozaj iba začiatok skvelého zážitku, ktorý nám opäť pripravili odviazaní a radostní Švédi. Tento let do Taškentu je naozaj veľká paráda. Vzletné melódie, príjemná atmosféra - hodinka uletí ako nič. Opäť raz nesklamali!
První deska po návratu Bobby Lieblinga z vězení potvrzuje teze o starých psech a nových kousích. Pro alespoň s nějakou starší nahrávkou obeznámené jedince album moc novinek nepřinese, na druhou solidní standard temného rocku/doomu ze staré školy potěší.
Vložit diskusní příspěvek