INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jenom bych dodal, že Landa koncertoval na Vltava Tour poprvé od dob Orlíku. Mi se taky nelíbí, je to chuj a jeho desky si pouštím celkem často :-)
Jsi známý činovník proti všemu agru... nebo jsi snad konvertoval? :o)))
To jsem pochopil, ale nepochopil jsem, proč si uváděl že jsem odpůrcem agra?:-) To proto, že se mi nelíbí Landa?:-)
4 povinné doplňky agro metalisty = holinky, modráky, rádiovka, řetěz. Řetěz je žertovný předmět a dostati řetězem je žertovné rčení, což jsi zjevně nepochopil a můj příspěvek sis vykládal v bojovném duchu. :o))))
btw uz je to tady trochu moc agro ne?
Humor mi nechochází, ale souvislosti ano:-))
Teď zase dochází humor tobě... Jmenuj mi 4 povinné doplňky agro metalisty...
A co s tím vším má společné agro?
No tak se nezblázni že jsem za řetěz zapomněl dát smajlíky... ale samosebou jako odpůrce agra bys měl vědět, že když se řekne řetěz, smajlíci se dávat nemusej...
A taky jim dochází smysl pro humor a nadhled:-))
Ano, zdá se ti to. Zkus se štípnout, protože řetězem dneska rozhodně nedostaneš.
dalas > :-)
Zdá se mi to, anebo jsou zástancové Landy čím dál agresivnější?:-)))
rc> vike je dostatečné alter ego, myslím :o)))
Nikomu to nevysvetluju - jen muj pohled. A snad neni o nic vic extremni nez Louzova pochvalna onanie :-)
Vike: Ale Louža na tebe teď hrozně žárlí, on si myslel, že je jediný psychoanalytik amatér na MP...
mari>vike by si mal vytvorit alternativne ego na sposob Holy Agra pod nickom Dr.Sigmund...
No, ještěže nám pánbůh seslal z nebe tebe, abys nám to vysvětlil... :o)))
Landa je clovek, ktery ma rad moc, pocit sily, ovladani - at uz silny motor nebo masy tupounku ... Hudba je jen dalsi prostredek, jak ukojit sve machovske potreby. Takze ji drsne znasilnuje, ale poucen svou naci/nacionalistickou minulosti ji bali do rousky narodniho uvedomeni a vlastenectvi. Ze mu to nekdo zere, je smutne ... ze to nekoho bavi je tristni.
ooo, dalsia plodna debata. musim sa vyjadrit
landa je nacek, hoci sa tym uz v textoch nezaobera. ked bol nacek kedysi, je aj teraz, obzvlast ak sa na uto temu doposial JASNE nevyjadril.
Ked zoberieme len hudbu, posobi tak nasilu umelecky a intelektualne az je to smiesne. Uz to niekto spominal - po hudobnej stranke nic originalne, akurat nudna zlatanina uz pocuteho v roznych zanroch. odtial ide aj ten pocit, ktory vas prepadne pri pocuvani ktorehokolvek hitu - to som uz niekde pocul, toto sa mi na nieco podoba.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek