Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Netuším, ačkoli je pravda, že jsem to tehdy hodně žral a na koncerty si nevzpomínám. Ale to nic neznamená...
Koncertoval on vôbec v dobách Valčíku?
Jo takhle... abych pravdu řekl, Landu jsem naživo v dobách Valčíku neviděl a jeho pohybových kreací na Vltava Tour jsem si nějak nevšímal :o))) Takže je to možné...
Mari: nemyslel som vokálny prejav, skôr pohybový.
Je to patriot!
"vážýme ti našý češtyny" :o)))))
Holy Agro na hrad!
No vida, a to prosím píše člověk – venkovan, bez extrémních pravicových sklonů, který určitě ani neví, co to je thai-box...
Se Zdar borcy! tadi to teda kurva jede a to je dobrí páč se tadi fakt s matoušem smějem lýp než gdiž z klukama v hospodě pomlouváme nagelovaní dyskouše my fakt nený jasní co vám pořád tadi vadý se podývejte ja teda jako taki toto landu moc nemusým ale podle mě von dělá dost dobrou muzyku a ať se vám to tadi lýbý anebo ne a hovno s tým uděláte jako třebas některí songi sou dost měkí ale třebas ti gde má ti kitary tam to je podle mě dost tvrdí a to se nám s klukama zase lýbí protože gdiž chlapi muzyce rozumýme tak sy umýme vichutnat kerejkolyv dobrí bygbýt jo a ti texti ti voceňujeme s matoušem nejvýc páč jak povýdal tudle Matouš sy z klukama dost vážýme ti našý češtyny a taki jako de vo tu národný hrdost gdiž už sme v tí blbý evropskí uniy se chlapi vám povým že jak sem slišel tudletu desku tak sem jako dost bil hrdej že su z Bukovyny to vám povým jako je pravda že některým těm rímum a veršům ne úplně rozumým ale zase máš vole pořád co vobjevovat a totok jako bádat stejně se ti vole musým smát jak to tadi pomlouuváte a pak sy to doma pouštýte se děte vole fakt někam bodnout se vole nejlépe do řytě!
Rudi:
RAMMSTEIN – Du Riechst So Gut – 1995
DANIEL LANDA – Valčík – 1993
Nemyslím si, že by se Landův vokální projev od Valčíku tolik změnil.
že ťa prsty neštípu, také blbosti písať!:o)
Imothep: OK, já ti ten názor brát rozhodně nechci :o))
Spíš bych řekl, že se Landa vidí v RAMMSTEIN, ale naštěstí ne bezhlavě. Troufám si říct, že svůj typický projev měl Dan už v dobách, kdy Lindemann a spol. loupali omítku v troskách DDR.
Mari : ja tim chtel naznacit, ze podle me podobne projevy do muziky nepatri - ale to je ciste muj nazor :o) mj. kdyz tu nekdo nakousl Rammstein, tak Landa je v textech mnohdy Rumstajnovitejsi nez celej Rumcajsstajn :o)
Marigold: a nezdá sa ti ani trochu, že Landa sa vidí v Lindemannovi?
Ale nechme toho, moc se mi nechce zabředat do debat, co je hrdost a co je rádoby-hrdost...
Uražená národní hrdost... no jo no, to už se dnes bere skoro jako nadávka :o)))
Mari : sorac, ale uroven textu je stejna (ne ve vsech skladbach, ale porad je to valna vetsina) - akorat to nerve na plnou hubu jako v ere Orliku, ale ta nasrana narodni radobyhrdost je tam porad citit a slyset.
Dalas: Netýkalo se to hudby. Týkalo se to osoby D. Landy a úrovně jeho fanoušků.
KOnečně konstruktivní kritika? A o co jsem se asi tada snažil já, Honza anebo ze začátku Milda? Nemyslím si, že to bylo nějaké laciné osočování.
Imothep: Konečně konstruktivní kritika... jen ty texty na úrovni Orlíku mi připadají jako slušný úlet. Úroveň textů Orlíku byla po všech stránkách příšerná a jestli něco, tak tohle bych v Landově hudbě jako posluchač nesnesl.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Vložit diskusní příspěvek