INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vidle do ruky jim..
2 thorn
ako keby si to sam dobre nevedel
tvrdit mi ze ma ist odporny graveworm ked ide nile... To sa nerobi ;-o))
Dalas věděl proč bloknout RooTa, zatím jak vidím žádná reakce na jeho report
n-gh> takze ja som ti vyviedol to, ze si GRAVEWORM zabudli pasy a ty si v ich ocakavani prechlastal v bare set NILE? :-)))
Čo ti urobil? Sem s tým bulvárom! Dal ti pusu na zátylok počas koncertu Amon Amarth a utekal k baru?
ad Amon
Skorepa - 100% suhlas. Amon som si doma pustil asi 3x v zivote (moc ma to nebavi), ale nazivo som ich videl 2x a vzdy som si to dost uzil.
Aj na Thornom spominanom minulorocnom x-masse.
Thorna by som este stale najradej priskrtil kvoli tomu co mi vtedy vyviedol, ale to sa Amonu netyka ;-)
No myslím, že i po stránce zvuku je "Norns" na tom hůř než Avenger, starší ABYSS se mi líbil víc.Nu nic, prostě invence se vytratila
Až po Avenger jsem je mohl, ale jak říkám, je to ten samý mustr, ale bohužel v nižší kvalitě.
Myslím, že kdyby drhnuli to samé, jako na začátku, alespoň by se to dalo považovat za dobrou hudbu.Ale šli dolů a to dost.
Fans z velké části poslouchaj hlavně jména, to je stará známá věc.
Někteří metaloví fans mají často obdivuhodně dlouhé vedení a dokud je image, je i úspěch... i když už není kde brát (což je přesně případ A.A., kteří drhnou pořád dokola jeden a ten samý mustr)
No...musim souhlasit s tím, že A.A. mají naprosto skvěle dělaný image a promo od firmy.A to tahá lidi.A hlavně si na začátku udělali dobrý jméno.Myslím ale, že jestli příští album bude dosahovat kvalit posledního...půjdou k zemi i u starých fans, podobně, jako to pozoruju v případě COF
Mari, o futbale radšej mlč. Úplatkár jeden skorumpovaný!
Rudi: Ano, Dolní Kotěhůlky jsou v okresní župě také skvělý fotbalový tým...
:o)
Je to proste skvelá kapela. S tým nič nenarobíte, fajnšmekri.:o)
A to si představte, že v německu měli skoro všude narváno. V Hamburku prý 1000 lidí.
Amon Amarth jsem měl rád na začátku, v roce 98, když nahráli prvotinu "Once sent from..." , kterážto je podle mě nejlepším albem v jejich historii.Pak už to šlo do kytek...
Jeidné, co taky docela můžu, je "Avenger", kde je pár opravdu cool songů (Wrath, hate, pain and death / tuším :o)
Oni vůbec...občas stvoří briliant a občas totální paskvil.Novinka mě příliš nepotěšila....nuda
Aman Amarth je fakt divna kapela. Mam na 2 albumy a na kazdom je par super zasekov, ale ten zvysok je iba jedna norozoznatelna masa. Ale ako uspavanka na dlhe zimne noci to fakt funguje. :)
AMON AMARTH som mal tu cest vidiet na minulorocnom X-Mass, a kym prve dve skladby boli este slusne "do tanca", nasledujucich x uplne rovnakych ma poslalo radsej k baru... nuda.
Osobne som s Amonom skoncil pri ich podla mna najlepsom cd Avenger, to mam proste rad :)
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek