OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
tak tu recenzi dejte Louzovi :-)
bigbít nebo bygbýt se vole vijadřuj přesně!!!
Dalas - tak to hodně zjednodušuješ
Z toho mála, co jsem od KS slyšel můžu říct, že se mi to taky pozdává. Dalo by se to shrnout do konstatování, že se jedná o lepší bigbít.
skvělá deska s nabušeným zvukem - škoda že Immortal je pořád tak zaneprázdněný, že ta recenze co měla vyjít už asi před 3 měsíci ještě pořád není:-(
O těch King Size jsem už někde čet, fakt je to dobré?
zkuste si poslouchnout poslední desku KING SIZE - a je to nahrávané doma
Fascinuje ma tiež "zvučenie" pred vystúpením na festivaloch. Hodinové monotónne jebkanie sa s každým nástrojom a aj tak potom prvé dve skladby zvukár krúti gombíkmi, ladí jak blázen a zvuk je úplne o hovne. Ale to už je na dlhšiu debatu...:o)
Urcite to je v ludoch do velkej miery. V kadektorom home studiu za par supov sa da spravit lepsi zvuk ak v mnohych profi studiach, kde technici na to kaslu, alebo tej hudbe nerozumeju/nechcu rozumiet.
Mari> ja som tusil, ze tam asi mali byt smajlici, ale ked uz seriozne, tak seriozne :-)
je to v lidech ...
Je to v luďoch alebo skôr v technike? V nemenovanom časáku ma kedysi dorazilo, že bicie (konkrétne tuším činely) na albume Melissa od MERCYFUL FATE majú najlepší zvuk zo všetkých metalových albumov osemdesiatych rokov. Tak som si hovoril, prečo to potom King nezopakoval aj na všetkých ostatných doskách??? :o)
Thorn: Aha, asi jsem měl přeci jen přidat smajlíci :o)))))))
Thorn > dyk to rikam, ty lidi vubec nepochopili o cem jsi psal a pises ...
Mně se to věčné omlouvání finanční situací (byť je samozřejmě oprávněné) zdá trochu zbytečné... venku to skutečně nikoho zajímat nebude.
no Landa je uz inde -- v takej kategorii je dosiek s vybornym zvukom u nas viac.
...a este k DP -- ked maju cely booklet po anglicky, spievaju po anglicky, cd-extra je po anglicky... tak asi chcu prerazit vonku. no a tym padom nevidim, dovod, preco ich 'protekcne' hodnotit ako nejaku UG bandu z garaze -- myslim, ze DP ma na porovnavanie so svetovym standardom a tvarit sa, ze "chybicky nie su, lebo predsa to sa inak u nas neda", by bolo degradovanie ich ambicii.....
Nebo třeba takový Daniel Landa...
Ale kdeze, preboha. Napriklad post-HC kapely (GNU, OTK, NAQUEI MANOU) mavaju SKVELY zvuk, a to je totalne UG. Len v tom metale to nejako nejde -- cest vynimkam.
St.> este raz, ja Voyage a SD neporovnavam (co sa tyka zvuku).
Třeba Superstar má podle mne zvuk, který je v pohodě srovnateloný i se zahraniční produkcí... je tam slyšet ta česká "křehkost" bicích, ale jde to i bez eur a Německa...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek