OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
uff
Vertebrae nemá zimnú atmosféru
No Rokossofski ma dosť pobavil svojim príspevkom, ale v jednom má pravdu, že ISA sa dá v zime - nádherne vychutnať! Takisto aj ďalší RUUN a novinka. VERTEBRAE malo poslabšiu zimnú atmosféru, ale album je to kvalitné.
no ten novej agalloch by me v lete taky nebavil
To je zbytečný dotaz..
..slovní spojení "bílé ticho" snad hovoří za vše, no né?
I když něco na tom, že v zimě je zážitek z tohoto alba o něco silnější, imho bude..
Zažil jsi při jízdě v autě orgazmus se vším všudy?
děkujeme, přijď někdy zase.
Vynikající
Nebar rád debilní black. Nenávidím komerční klávesoidní onanárny pro uhro-mládež. Ale zbožnuju první Borknagar. A pak dlouho nic....až tohle. Není to na první poslech. Ale když to člověk vstřebá, tak odkryje kvality...tohle je absolutní zimní hudba. Troška avantgardy na zkrvavené vikinské sekyře. Vzniklo hodně píčovin pro debily, kteří holdují "intelektuálnímu" metalu, ale tohle je sakra trefa do černého...i přes použití sporných prvků. Sakra, jak to udělali? Tohle album poslouchám jen v zimě...fakt. Když člověk jede sám zimní krajinou třeba do beskyd na lyže...venku je zataženo..všude bílé ticho...tiché lesy...všechno ustrnulo...a pak si člověk v autě pustí tohle....ááááách....nirvána jak cyp.
hm..po trech pisnickach je to skvely :) Iiiiisaaaa!
:-) lol
Určitě už to cédo dávno koupil... Za 5 euro ve výprodeji na vídeňském předměstí.:-)
Keď bolo v úvode jednej skladby v závere "Eld" počuť aj sliepky, nemohol som už zadržať smiech.
:o))))))))))))))))))))
ani jsem si tehdy nevsiml vynikajici radicalcutove recenze :)))
ten chlapik vi, o cem pise, vskutku
ja myslim ze chodi - urcite ma marenu az po pas a toci v druhe rade vrtule
Imothep do kotla nechodí. On je vyslovene ten typ intoša, čo si koncert vychutnáva od mixážneho pultu.:o)
thorn: ty mas neco proti root? ja jedu vylozene na ne - jdu s imotepem a rudim do kotle.
Thorn : OK, to bude zrovna pred Katatonii, takze zejdlik nebo dva prijdou vhod
:D) to se povedlo
ja myslim, ze kym budu hrat tie ceske kapely, ako ROOT, co nikoho nebudu zaujimat, tak mozeme ist s Imhotepom na pivo aj trikrat.
Shnoff : to jeste nevim, ale uz mam domluvenej scuk s Rudim - predpokladam, ze tam budete spolu, takze uvidime na miste.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek