OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Milda: Se vole vo tom žádní polemyki!
Manatar: Posta falcone je historicky OK, i když bych v téhle výzvě měl trochu problémy s krytím kancových a nízkých trpaslíkových seků, ale dobře, dobře, mluvím spíš o široké škále otoček a efektních pohybů, které prostě k hollywoodské choreografii patří od Milliusova Barbara. Co se týče mistrů německého šermu (Mair, Meyer), svojí komplexností a pokročilostí strčí do kapsy jakékoli jiné bojové umění (třeba jen co se týče šíře "probírané" látky, ale i systematiky).
já si stejně myslim, že nejlepší šermíři byli v klipu SALAMANDRY - od ní by se měli hollywoodští režiséři ještě hodně učit!!! AVE!
Marigold - [10.5.2005 09:14]
aha, tak potom nic
ten germán bol u mna najlepsou postavou filmu
Mari: A šermířskou pozici jestřába znají i v Šaolinu! To jí tedy znal skoro celý svět, jen ty tvoje učebnice pozdně gotických mistrů ne... měl by ses poohlédnout po lepší literatuře!
ty oblehaci stroje, na tom by mohlo neco byt. predtim jsem se nad tim nepozastavil.
Rudi: Ano, ale trochu jsem pátral po historii téhle zbraně (byla to tučím tzv. trebuchet) a zdá se, že byla známa už v 6. století (ale to byla varianta, kdy sílu udělovali projektilu lidé pomocí provazů). Tu varianta s protiváhou závaží, kterou má ve filmu R. S., jsem našel doloženou pro století 13. Nicméně píše se: "the trebuchet was the dominant siege weapon in Europe from 850AD to 1350AD." Takže asi všechno OK :o)))
jj, viděl jsem je v ukázkách, ty hnětaly:-)
Mari, myslíš tie katapulty s ničivou silou ruských kaťuší?:o)
Ale dušinky, já proti tomu filmu nic nemám, jen to, že figury, které tam předvádějí, nenalezneme ani v učebnicích mistrů pozdně gotické školy, ani v učebnicích mistrů renesančních a to už byly hodně pokročilé varianty šermu. Všechny ty otočky, kombinace zbraní apod., to je tzv. hollywoodská škola šermu. :o))) Taky si moc nejsem jistý úrovní obléhací techniky (ve 12. století), ale nejsem hoden ani disponován to posoudit.
Marigold tomu nerozumí, zrovna ten Germán byl nejvěrší borec :-)
á náš šermíř už na to mám, mohlo by se říci "odborný" názor:-)
Rytíř Godfry - to zní jako z Černé zmije :))
Kostěj: Promiň, ale to, co předvádějí někteří jedinci v šermířských soubojích je minimálně hodno pozvednutého obočí... Zejména nasraný germán, který předvádí cosi ve stylu conanovském... no, prostě Hollywood.
s tim sermirem bych to jeste jakz takz vzal. cesta do jeruzalema netrvala tak kratce jako dneska
sfilmovanie tristana a izoldy? no zbohom...
nebo jak se stane dobrym sermirem?
treba, kdyz se z cele ztroskotane lodi zachrani jenom balian a jeden kun :)
Marigold: kde si tam Scott plete historii s fantasy? Asi mi něco uniklo...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek