OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
BLACK SABBATH - Heaven And Hell - zpět na článek
-
Heidegger
29.7.2005 18:41Post-ozzyovská éra v BS
Nič v zlom (Osobne mám rád Mob Rules, Tonyho Martina si cením tiež), ale post-ozzyovská éra v BS už nemá atmosféru pravého BS. Je to skôr pach po Rainbow či Whitesnake. Tu už neide o okultné vedy ako Black Sabbath či Wizard. To už nie je Rapsódia v čiernom, v ktorej odkaze tak úžasne pokračujú Candlemass. Nechcem povedať, že všetko čaro BS je zakliate len a len v Ozzyho nehanebnom gágore - pôvodný štýl BS podľa mňa skončil platňou Sabotage (75), už na Technical Extasy (76) hrali "rainbowovský" štýl - ale práve to prvé obdobie urobilo z BS majstov "dumky" a sudičky toho najtemnejšieho, čo môžme v "hevíku" nájsť. Boli to staré čierne časy. Tie neskoršie časy boli staré dobré časy, ale už nie čierne časy. Nezabúdajme na to.
Milda
21.7.2005 14:52tak vám konečně pořádně poslouchám Dehumanizera a je to dobrá deska! je vidět, že někde se rozhodně vyplatí dát tomu víc poslechů
Venca
19.7.2005 11:04S těma recenzema dobrej nápad...
eddie
19.7.2005 08:17jesná vec, Heaven and Hell bol jednoznačne naj album celej éry BS
Imothep
18.7.2005 11:01Milda : co takhle zkusit orecenzovat / zhodnotit celou poOzzyovskou eru? Nebo jeste lip - zkusit to jako Louza s Výron Najdem ?
venca
17.7.2005 12:21Dehumanizer není špatnej, ale proti těmhle deskám je trošku slabší...
koscj
16.7.2005 11:13a "DEHUMANIZER" ??? na to ste akosi pozabudli... :o)
Venca
16.7.2005 10:30S recenzí vážně souhlasím!!! Ač je kult Ozzyho sebevědší, tak ty nejlepší desky vznikly po jeho odchodu... Mob RUles, Born Again a hlavně Heaven And Hell mluví za vše... Super recenze!
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek