Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Post-ozzyovská éra v BS
Nič v zlom (Osobne mám rád Mob Rules, Tonyho Martina si cením tiež), ale post-ozzyovská éra v BS už nemá atmosféru pravého BS. Je to skôr pach po Rainbow či Whitesnake. Tu už neide o okultné vedy ako Black Sabbath či Wizard. To už nie je Rapsódia v čiernom, v ktorej odkaze tak úžasne pokračujú Candlemass. Nechcem povedať, že všetko čaro BS je zakliate len a len v Ozzyho nehanebnom gágore - pôvodný štýl BS podľa mňa skončil platňou Sabotage (75), už na Technical Extasy (76) hrali "rainbowovský" štýl - ale práve to prvé obdobie urobilo z BS majstov "dumky" a sudičky toho najtemnejšieho, čo môžme v "hevíku" nájsť. Boli to staré čierne časy. Tie neskoršie časy boli staré dobré časy, ale už nie čierne časy. Nezabúdajme na to.
tak vám konečně pořádně poslouchám Dehumanizera a je to dobrá deska! je vidět, že někde se rozhodně vyplatí dát tomu víc poslechů
S těma recenzema dobrej nápad...
jesná vec, Heaven and Hell bol jednoznačne naj album celej éry BS
Milda : co takhle zkusit orecenzovat / zhodnotit celou poOzzyovskou eru? Nebo jeste lip - zkusit to jako Louza s Výron Najdem ?
Dehumanizer není špatnej, ale proti těmhle deskám je trošku slabší...
a "DEHUMANIZER" ??? na to ste akosi pozabudli... :o)
S recenzí vážně souhlasím!!! Ač je kult Ozzyho sebevědší, tak ty nejlepší desky vznikly po jeho odchodu... Mob RUles, Born Again a hlavně Heaven And Hell mluví za vše... Super recenze!
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek