NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Neplanuje redakce "retro" recenzi prave na Control Denied - The Fragile Art Of Existence?
chuck r.i.p
Death uz pocuvam vyse 10 rokov. Najradsej mam album Symbolic a potom Sound of......zhodou okolnosti som ho vcera pocuval uz snad po 500 krat. Symbolic zboznujem cely....a na Sound...mam najradsej Flesh and the power it holds...samozrejme ze zboznujem cely album ale tato vyse 8 minutova "zabijacka" je pre mna vrchol albumu. Vlastne aj uvodna Scavenger....ma tiez po kazdom vypocuti dostane! Human a Individual... su tiez vynikajuce albumy ale uplny vrchol DEATH podla mna dosiahli prave Symbolicom a Soundom...nasledujuci Control Denied zostal trosku v pozadi i ked netvrdim ze nemal nieco do seba ale jednoducho fanusikovia chceli len DEATH.......R.I.P
to damien silverwing:
ja se radim mezi nove posluchace (mozna i fanousky) death. Po peclivem precteni vsech recenzi na alba sem se rozhodl, ze tudle kapelu musim slyset, proto jsem se rozhodl ze si koupim jejich cd a prvni zarez ktery jsem si vybral bylo:
HUMAN, hodnotit ho a rozepisovat se nebudu - vse podstatne je v recenzi. Jako zarytej mejdnak jsem si musel na tento "hrubsi" styl zvyknout - coz nebyl problem. Album je to supr obzvlast krasna basova vybrnkavackao a posledni song s megarezbou! 10/10
the Sound: porizene cca 4 mesice po HUMAN. Na prvni poslech velmi komplikovane, nicmene velmi dobre poslouchatelne. Dodnes to album nemam naposlouchane na 100% jelikoz ho tak casto nepoustim, protoze mam pocit ze to album si nezaslouzi abych znal kazdou notu, ponevadz bych prichazel stale o nove a nove hudebni zazitky ... a to nechci! (divne ze). Painkiller nepoustim, nelibi se mi. Koncert na DVD je vytecny bonus 10/10.
Tot vse, na vanoce mam objednano Leprosy a uz ted se na nej tesim ...
raz ma v jednom rokovom klube nasrali lebo pustali jednu pesnicku od iron maiden dokola.
tak som im nahadzal do jukeboxu 2x cely album
mali obrovsku radost.
hehe
je to vyborny album ale nedokazem to pocuvat denne - musim na to mat chut najlepsie tak raz za tri-styrin mesiace a potom v kuse aj tyzden 5 krat za den... ;-)) najradsej mam ITP ten je jednoducho genialny. All hail to Chuck !!!!
Tohle album,to je fantazie.Chuck Schuldiner zde po hudební stránce předvedl,jak má vypadat absolutní death metalová dokonalost,za kterou je už v daném stylu,prakticky nemožné se dostat.Škoda jen,že tomu osud tak chtěl,aby nás Chuck již žádným dalším zářezem Death neobdařil.Bohužel.Fantastické album,vrchol tvorby Death.
Death znamenají dokonalost!! Taky děkuji za recenze, čtu si to furt dokola, když nemám co dělat :-)
Co dělaj hudebníci co natočili tuo desku hrajou někde.
best
best: rest je best, best je taky best a death jsou nej best
Dokonalost sama.
Death
Death byli vynikající kapelou a i The Sound Of... je určitě dílo obdivuhodné i když nejlepší od nich určitě není. Nejvíc mě štve zvuk, v některých skladbách to ty šílené bicí uplně poserou a Painkiller na konec jsem poslechnul jen dvakrát. Teď cd vypínám po A Moment Of Clarity. Toho tam neměli vůbec dávat.
Tak, na mňa je Waldík až príliš true.
Sound of perserverance je výborné album. ale z heavymetalu mám asi vážně radši Emperor, Six Feet Under a Waldemara Matušku.....
Hlavne Voice of the Soul sa nadmieru podarila tomu "vidlákovi".
Dokonalost
toto dílko od mladého genia Chucka je DOKONALÉ - at si kdo chce co chce říká nejde mu vytknout vůbec nic - skvělé riffy, nádherná sóla - baskytara a bubny jsou zde také solové nastroje které doplňují kytarové mravenčení - jsem unešen
Jistě že je to legrace, Čak by nikdy nesložil špatnou desku plnou vidláckých riffáren typu Moment of clarity, To Forgive..., Spirit Crusher či dojemnou instrumentálku pro zahřátí dívčích srdcí na zábavě v Chlumci nad Cidlinou.
Pro me Death vzdy byli a navzdy zustanou kapelou ktera symbolizuje a definuje hudebni maximum (hlavne posledni 2-3 desky), ktere je schopen stravit ucebnicovy prototyp pod-prumerneho metaloveho vidlaka. Jeste si pak dotycna sorta "posluchacu" dokaze myslet, ze se jedna o genialni pociny, cemuz se pri vyse zminenych konstelacich nelze ale vubec divit...
Nevšímej si toho. To je nějaká provokace.
Tohle přece nemůže být míněno vážně... :-) Určitě je to provokace. Kde je skrytá kamera???? :-)))
Já teda klasa hevík nikdy moc nemusel, ale náhodou... Fragile art je pro mě to nej z pravověrných HM nahrávek, co jsem kdy slyšel. A Sound...? Po Individual moje nejoblíbenější... Jen ten zvuk se mi nikdy až tak moc nepozdával. Ale to je jen drobnost.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek