NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Já měl ale na mysli ty sóla. Když je zahraješ, budeš fakt frajer:))
Riffy jsou tak normální, ale třeba zase těžší než u Black Sabbath, bych řekl:))
zahrát to není zase tak těžký (já jsem toho důkazem), základní kostra všech skladeb je docela primitivní a když vynechám sóla, dají se všechny riffy naučit za pár hodin...
Tohle album patří mezi desky, které jsem nepochopil. Konkrétně jsem tady nepochopil dvě věci: zaprvé jak to mohl někdo vymyslet a zadruhé jak to mohl někdo zahrát. Moc kytaristů historie se Chuckovi rovnat nemůže. Z rocku/ metalu možná Page nebo Blackmoore, pak asi pár nějaký jazzmanů.
Máš recht DJ , Máš recht.
každopádně tak vynikajících CD jako je tahle moc na světě není.
kua Throndare jeste mas teplou registraci a uz kecas blbosti a zbytecne zaplenujes diskuzi. Kdybys znal muj postoj k temto stylum hudby tak ani neceknes. Pro nekoho tohle death neni pro nekoho jo! ... uf
to taaaazko
a korunuje to ultradebilni "painkiller" od judasu
imho to ma od death metalu dost daleko...jenom brutalnejsi heavik
Posledni dobou jsem tomu todilu doslova propadl. Je hrich oznacit toto album BIBLI death metalu (potazmo skladatelskeho talentu) ?
CD byl takový "skoro hevík", hlavně ten dojem vzniká díky dosti pravověrně podanýmu heavymetalovýmu zpěvu. Kdyby za mikrofonem stál Chuck, tak by se dalo mluvit o měkčím albu Death...
Jen teď opakuju už mnohokrát vyřčený...
Je to dobrý album, ale třeba Sound či vlastně cokoli od Human mám přece jen radši...
Tak tak najprv pozorne prestudovat materialy a potom vypustit pravdu na svetlo sveta
Konkhru vedeme v patrnosti... uvidíme, uvidíme ;p
Az na to ze to neni hejvik :) ... hej redakcia kedy sa konecne dockame recenzie na danskych zabijakov Konkhru ?
Control? To je jedinej jakž takž pravověrnej hevík, kterej fakt můžu. Jinak blinkám
ani mne sa az tak nepaci ten Control denied v porovnani s Death, uz to je taky hejvik :) ale da sa
jinak kytarově je album naprosto nepřekonatelné - je super poslouchat ty vyhrávky Chucka /myslím že by sola nikdy nezahral takhle genialně, kdyby chodil na konzervatoř nebo tak/ tím že Chuck je "samouk" a nemá ponětí o hudební nauce a stupnicích zní album novátorsky a neuvěřitelně syrovo-krásně-dokonale ------vemte si Laiha, Malmsteena, Tolkiho to sou starý konzervové plní stupnic a ty jejich sola jsou genialní ale předvídatelná....
kolikrát mě napadlo spojení Chucka /kdyby byl na živu/ a Vai se Satrianym v projektu G3
to by byla paráda - bylo by tam to vyvážení protikladů jako když s nima hrál Yngwie Malmsteen-takovej mimozemštan mezi alchymisty elektrické kytary
Ja jsem naopak rád, že se Chuck o zpěv na albech Death nepokusil. Výsledek spojení melodického zpěvu a jeho hudebních postupů je přece slyšet na albu Contro Denied a osobně mi to nezní tak dobře, jako Chuckův sípot. Podle mě je Chuckův vokál nejlepší extremní vokál všech dob.
Death
Skoda len ze sa nenaucil (nesnazil) viac vydavat tonov lebo o speve tu sa neda hovorit .. ale to je asi pri metale druhorada zalezitost, mohol by Death ziskat sirsi zaber fanusikov. Hudobne nastroje vsak nemaju chybu pri tejto skupine a su neprekonatelne.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek