THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-> s hodnocenim Burst mne Dalas trochu prekvapil, dobra houpacka potrebuje mj i dobry zpev a vykon obou "zpevaku" byl spise rozpacity...
-> jj Opeth nijak neprekvapili - snad jen tim, jak si mj delali legraci a "vtipne" shazovali vlastni starsi resp komornejsi tvorbu... zkratka za ty reci by se nemusela stydet ani lecjaka uznavana agro hvezda
-> zvuk az na male vypadky slusny, Mikael az na par zakolisani dobry a velmi presvedcivy -> nicmene absolutorium ode mne smeruje k rytmice tzn base a bicim
-> mimochodem opravdu stare flaky s klavesama (krom toho ze znely dobre) si vylozene rikaly o nejaky ten experiment, prekvapeni, prostoru je v nich dost...
samo, třeba coldplay nebo franz ferdinand jsou ug jak noha
(těším se na vtipné hlášky, že to pak vysvětluje, proč nemohu proniknout do ultra komplexní hudby opeth :))
a atmosferu uplne pohrbili Opeth na Damnation.. dreckusi nejsi UG fanda? :P
a od ceho asi jsou recenze a reporty, chytraku?? :p
a btw ja ho nekomentoval...
nejlepsi je komentovat projev cloveka, ktery jsem neslysel:))
fajn, tak jsem o nic neprisel...
scavenger: prave kdyz si dam dohromady jeho sympaticky projev z ostravy a to, co zrejme blekotal v praze, tak bych se asi propadl studem...
r-a-d: ano, presne, podobne jako velka vetsina kapel, kompozicne jsou novejsi nahravky na urovni, ale napady, atmosfera, atd, to vsechno jde do hajzlu :p opeth jsou ukazkovy pripad
Ja prave doma mam studiovku a celkem me bavi, takze sem se na ne dost tesil, ale proste me to nebavilo. Nerikam, ze byli vylozene spatny, ale uprimne sem se tesil az skoncej.
MW: myslím, že zvuk u BURST byl částečně závislý na místě kde jsi stál.
Mě se Burst hodně líbili, ale chápu že pro těm co jejich hudbu předtím nikdy neslyšeli a byli natěšení na Opeth to nemuselo sednout, je to přecejen stylově hodně jinde.
Co se týče těch keců, mě osobně nijak nebyvily a to pár pro mě trapnějších hláškách jsem to vypustil a ani příliš neposlouchal co že to říká.
Se starší tvorbou nemám problémy, naopak, třeba "When" pro mě byla jedna z nejlepších skladeb co ten večer zazněla.
Mně Akerfeltdovy průpovídky velmi příjemně překvapily a skutečně mě pobavily, jelikož jsem je kdysi viděl v Ostravě a tam na mě působili příliš uzavřeně (nicméně taky sympaticky). Bylo vidět, že si na nic nehrají, jsou nad věcí a nohama stojé pevně na zemi narozdíl od jiných.
K samotnému koncertu nemám téměř výhrady, snad jen Akrefeltdova kytara mi přišla trošku podladěná a na mé gusto málo "řezala". Jinak dokonalost sama, opravdu nádhera!
mně se Akkerfeldtovo povídání mezi skladbami líbilo, nepostrádalo vtip a hlavně spoustu nadhledu. mnohem více v pohodě, než kdyby si hráli na pseudo vážné deprimované uplakánky. takhle to mělo lidskou stránku a pranic to nekazilo dojem z parádní hudby.
ad burst - ti byli skvělí a jejich "true metalové" pózy jim baštím :-))
yossarian - [20.12.2005 13:54]
to iste robil(i) vo viedni, kde hrali treti ci stvrty krat...
Mne sa takisto zdalo ze Burst to semtam trochu prehanali s rozlicnymi drsnymi pozami a vystrkovanim gitar. Najma ten oslavenec vyzeral obcas dost komicky. No a potom Mikael Åkerfeld a ten jeho prejav v prestavkach medzi skladbami - kazilo to dost dojem z dobre zahratej hudby.Nejak pricasto spominal rozlicne pohlavne zalezitosti.Ale inak super koncert!
Je fakt, že podobnou atmosféru vyvolanou frontmanem člověk na metalových akcích nezažije. Jak říkám - bylo to příjemně lidské, ale obešly bychom se bez toho.
Ad Bon Jovi. Byl jsem táááákhle blízko, abych Mikaelovi rozbil hubu, ale naštěstí prohlásil, že Bon Jovi je (byl) jeho HERO!!! Na Bon Jovim jsem si ošklivě ulít když mi bylo tak 13 - 14:-)))
r-a-d: to souhlas, novejsi veci jsou kompozicne urcite lepsi (aby taky ne), ale zase trosku postradaj moment prekvapeni. Jinak skoda, ze nezahrali vic veci z BWP, Bleak byla naprosta bomba
A nemel sem se predtim divat na ten playlist, takhle to bylo bez prekvapeni:))
Obávám se, že to Dalas neformuloval zrovna šťastně :) Resp. jestli to tak i myslí, tak si dovolím také nesouhlasit.. Je tam patrný stejný rukopis (aby taky ne), ale - předem se omlouvám milovníkům starších desek - nové skladby jsou v porovnání s těma starýma "nebe a dudy" ("niebo i gajdy"). Drží daleko více pospolu, není to takové to skládání riffů za sebe a hraní si na avantgardu. Já se včera při starších věcech docela nudil. Zvuk byl možná dobrý na české poměry, ale už jsem u nich zažil lepší. Jinak ale spokojenost...
Nevim, nevim, mne teda Burst prisli jako strasa nuda. Rozplacly kytarovy plochy bez nejakyho silnejsiho motivu, obcas se zabliskla nejaka pekna melodie, ale to zabili hned dalsim nastupem kytar. Jak rikam, obcas dobra pasaz, ale celkove nic moc.
Zato Opeth me bavili moc, hlavne svoje oblibene skladby sem si opravdu uzil. Skoda, ze uz byli viditelne unaveni a zahrali uz tak nejak rutinne, ale nastesti porad skvele.
No Mikealovy prupovidky asi nekomu sedly, nekomu ne, mne osobne prisly celkem vtipne, obcas mirne trapne, ale rozhodne sem se bavil a prijemne show odlehcili.
Ale lepsi by bylo vubec nekecat a dat nam treba jeste jednu skladbu navic...
michaelovy prupovidky a prurez diskografie Bona Joviho mohly pusobit na nektere poutove az buransky, ja to vnimal jako enormni snahu jinak introvertnich lidi ziskat si maximalne publikum, pred kterym vystupuji uplne poprve (tudiz neda se predem ocekavat co se bude dit), ba naopak je mozna nektere bandy varovaly... Ale ja musim rict ze jsem takovouto atmosferu v cechach asi nikde a na nicem nezazil.
Bez nich by byl koncert samozřejmě plynulejší, ale pokud už má frontman potřebu do toho žvanit, tak prosím aspoň takhle. V porovnání s tunou pseudotvrďáku a drsoňů za každou cenu na pódiu, který murmurem uspávají i své děti, tohle bylo alespoň tak nějak "lidské". Ale souhlas, že bez nich by se nic nestalo...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek