Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
inak ako uplny kontrast k Opeth mi pripadali koncerty Anathemy, ktora viac experimentuje a vzdy to vyzera trochu inak... a preklada "kapelne" snury akustickymi koncertami, solo projektami, atd... moc prijemne a vzdy nieco nove od tych istych ludi.
To ano, ale tady se na můj vkus smazaly až příliš, ale tohle už je debata vhodná na jiná fóra.
Dalas : Rozdíly mezi alby se ale podle mě naživo smazávají prakticky u všech kapel. Navíc je to i logické, jinak by asi set nedržel moc pohromadě...
Nechte těch offtopiců. Nebyl jsem to já, ačkoliv to buranské chování by mi bylo podobné.
Co se týče mého názoru o vývoji kapely, který jsem uvedl v článku, tak snad jen na vysvětlení:
OPETH samozřejmě za těch 8 desek nepochybně prošli vývojem, který je poslechem těchto desek jasně rozpoznatelný, ale na koncertě jsem měl prostě pocit, že se tam rozdíly mezi jednotlivými alby až překvapivě smazávaly a příliš odlišností jsem mezi staršími a novějším skladbami věru nenašel.
Jinak souhlasím s názorem, že OPETH jsou lepší z desek. Mě taky nijak nepřekvapili, ale to už je z mého článku poznat. Opravdu tomu chyběla nějaká ta špetka hudební imrpovizace, která by nás rozmazlence dokázala více strhnout.
Já si to hned myslel :) Ale to nám nějak vyrostl...
damien silverwing> to byl dalas v originale :-))))
metalwarrior: jo morningrise je me nejoblibenejsi - jinak se mi libi vlastne vsechno az na 2 vyjimky - deliverance a ghost reveries
no driv pro me skveli byli - hodne me bavili a mel jsem rad jejich atmosferu - u poslednich pocinu uz nic z toho necitim, proto pro me nejsou tak skveli - hudebne se asi nezmenili, ale holt sli s naladotvornosti trosku mimo me meze
Dalas : Hele, nemáš náhodou asi tak o hlavu většího a značně buranskýho bráchu ? Týpek, kterej ti byl, až na tu výšku, hrozně podobnej stál mainko připitej asi metr přede mnou a furt tam chrčel do ucha podobně zmaštěnému kamarádovi, kterej tam po sobě lez se svojí prakundou..fakt peklo !
Ale jinak samozrejme souhlasim, ze me to uplne na prdel taky neposadilo. Na Forgotten Silence nebo Waltari se to porad jeste nechyta:)))
Machina: tak pokud se ti libi jen Morningrise, tak to pro tebe asi nebude vynikajici kapela. Me jen prekvapuje jak vsichni rikaji, ze Opeth byli driv skveli a dou do sracek, pritom se hudebne skoro nezmenili, sestavu maji prakticky porad stejnou atd.
Já v celku souhlasim s recenzí i většinou ostatních názorů a druhých pohledů. BURST se mi líbili moc, zahráli ale moc krátce a melodický vokál...ehm, nic moc. OPETH vlastně odehráli naprosto podle očekávání, nemyslím jen playlist, ale vůbec všechno :) Zvuk byl OK, akorát možná hlas byl vytaženej trochu moc na úkor kytar. Průpovídky - některé vtipné, většinou však haluz a pocit deja vu. Míšo, čtyřikrát opakovaný vtip už fakt není vtipem. Souhlasím s dreckusem, že onehdá v Ostavě působili sympatičtěji. Nesouhlasím, že starší songy jsou v podstatě stejné, jako ty nové. Na živo se opět potvrdilo, že Ghost je (kromě Damnation) nejodlišnější opetí deska od dob Morningrise. Koncert jsem si užil, ale z desek mám Opeth přeci jen raději a to asi ze dvou důvodů. 1) Každá deska má svou dramaturgii a specifický feeling, který je ovšem na koncertě rozbořen řazením různách písní z různých alb. Samozřejmě po OPETH nechci, aby jezdili Still Life Tour nebo Blackwater Tour, ale, ale... 2) Přeci jenom na dvě hodiny je jejich muzika pořád taková nějaká... stejná. V porovnání s Porcupine nebo PainOfSalvation mi nenabídli Opeth žádnou odbočku, žádný spontánní (nebo spontánně vypadající) jam, úlet někam jinam. Navíc je to nářez, a dvě hodiny nářezu je ažaž, ke konci už jsem se sotva soustředil. Pozitivní dojmy však jasně převažují.
metalwarrior: tady nejde o zadne shazovani - opeth jsou vynikajici kapela, ale to je trochu malo - ta hudba me musi bavit a necim pohltit - v pripade posledniho alba me nepohlcuje nic a nudim se u nej, proc bych pak mel chodit na koncert, kdyz z me nejoblibenejsi morningrise dopredu vim, ze nebude nic?
na studiových nahrávkách to zní skvělě, naživo byly ty klávesy jednoduše příliš "dřevní"...
Mam takovej pocit, ze i kdyby Opeth udelali cokoliv, tak je par lidi tady bude proste porad shazovat:)) a stejne tak to plati i opacne...
Dreckus : fakt nemam pocit, ze by slo vsechno do hajzlu, resp. odkdy to podle tebe do haizlu? treba takovy Damnation podle me do hajzlu neslo..
yoss> po 8 albumoch na velmi slusnej instrumentalnej urovni, po x rocnej spolupraci so stevenom wilsonom budes argumentovat tym, ze "jako ze opeth s tim zacinaj"? to snad nemyslis vazne :-D
yoss: no srovnávat ty kapely je trochu haluz :))
nicméně jsem rád že jsi použil ono "instrumentální" zaříkavadlo :p
Pavel - souhlas - Porcupine tree meli nedavno v norimberku naprosto lepsi klavesy, ale tak, berme jako ze opeth s tim zacinaj...
dreckus: :) no sice jsou pro me opeth jiz dost citelny, ale presto je radim mnohem vys nez Coldplay (a to hlavne instrumentalne), kterezto beru jako popik pro zeny...
klávesy jsou v hudbě Opeth moc fajn, ale naživo zněly dost blbě
inak pozeram, ze v Prahe nemali tak stylove outfity - Lindgren triko EMPEROR, Akerfeldt triko k vyrociu Relapse Records a Mendez MORBID ANGEL :-)
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Vložit diskusní příspěvek