OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
inak aj mne sa to coraz castejsie dostava pod kozu, velmi prijemne, ale na paletu sa to nechyta :) asi doplnim svoj rebrik pre rok 2005 :)
vike: no ved koscj tomu 10 nedal len tak pre nic za nic :)
http://tinyurl.com/bn575
Mimochodem pri poslechu se mi misty vybavili sluzebne starsi Carbonized a taky Koscjovo ep(?) :-)
Tak jsem si to kvuli vam poridil a dekuji za tip. Velmi zdarile, misty vynikajici.
R.I.P - recka na tohle dílko je fajn, přestože jsem měl občas pocit, něco tam nebylo jen tak proto, aby to tam bylo. Tvoje recky mám docela rád...
Zpěv na Pain Necessary To Know mi sedí možná víc než na Painter's Palette. Rušivým ho neshledávám ani omylem.
Marigold : Nemáš ještě někde ten nádherný link s opravdovou anální bolestí, který jsi plácnul kamsi do fóra ? Ten sem rozhodně patří... :)
mozna jsem ockovana:-)
Eleanor: Já tomu porpadl a výborně se bavil při už prvním poslechu.
Asi si to budu muset jeste hodnekrat poslechnout, zatim zaujeti jen par momenty, zpev me celkem stve.. u me inkubacni doba asi existuje:-) styl recenze me bavil...
Úúúúúhaháááááá!!! Ta deska furt ještě zrajééééé!!! I po tolika posleších ji miluju čím dál víc!!!!
hm me prijde trochu barbarske davat pouhou jednicku necemu co nabizi mnozstvi zakouti, netradicnich hudebnich poloh a vrtochu, mnozstvi hudebnich aranzma (neni to vsechno nastaveno na stejny zvuk) necemu na cem si autori skutecne vyhrali. Zpev je supr drasavej, hlavne v I killed Rebeca. Komu se nelibi, at si prdel pomaluje barvami z malirske palety.
kingie: Uznávám, že jsem trochu povolil uzdu fantazii, ale koho baví číst stále se opakující sterilní fráze dlouhodobě totožných struktur recenzí? I proto, že jsme počítal s bohatou názorovou nadílkou z řad ostatních redaktorů jsem si tedy dovolil recenzi napsat trochu netradičně, ovšem nejsem toho názoru, že by pozbývala informační hodnoty.
No nic proti originalnimu psani recenze, ale tohle mi nepripada jako recenze. Z takoveho "utvaru" se o te hudbe vubec nic nedozvim. Jeste ze tu jsou aspon nazory redakce
Ne, že bych se v tom orientoval nějak zvlášť, ale alespoň několik momentů jsem si zapamatoval, což u téhle desky nehrozí :)
kua,orientoval..pisu bludy..
nepovidej,ze jsi se v PP po prvnich dvou poslesich neorientoval :) a taky z toho nakonec vylezla nadherna vec..
Tohle mě sice problémy nedělá, ale po prvních dvou posleších, které mám za sebou, se v tom taky jaksi moc neorientuju :) Takže v tomhle ohledu je minulá deska již překonaná, a jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet dál
Tak první dva poslechy šli úplně mimo mě. Navíc mě ta muzika kur***ky znervózňovala a nezvládal jsem na jeden poslech víc než dva songy... :-))) Teď je to o dost lepší a začínám si "zvykat".
Musím se přiklonit k názoru, že noise ani industrial - ten už vůbec ne - na albu neslyším, protože noise vnímám z hlediska jak hudební terminologie, tak prostýho významu tohohle slova, dost odlišně...
Rovněž souhlasím s úchvatnou krystaličností díla...
A kdo tam neslyší jazz, si sedí na uších, nebo je pro něj v metalu naprostou samozřejmostí... přičemž o tom druhém značně pochybuju, ačkoliv existují ne úplně sporadičtí průkopníci takových míchanic...
i.Bodove hodnoceni vyjadruje nazor hodnotitele,ne objektivni zhodnoceni desky,takze jak ta 1,tak ta 10 je tam pravem..
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek