Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ja War Zone náhodou žeriem :-) Skôr Exile je riadny odpad čo tam nemá čo hľadať.
A najlepší album od Seasons In The Abyss je aspoň pre mňa určite Divine Intervention, nie nedajbože Christ Illusion ako to tu pár čitateľov napísalo. Od DI si určujem najlepšie albumy druhej éry. A pod ňu zrejme World Painted Blood spadať nebude (a CHI takisto nie).
Chapem, ze nie kazdemu takato poloha Slayer moze vyhovovat (napr taka Warzone,ci ako sa vola, je pre mna najhorsia od slayer,fuj ), ale Slayer ukazali,ze este nepatria do stareho železa a vedia kračat s dobou. Naopak oproti tomu je WPB iba obyč. retro, hoc niektore skladby su dost podarene.
Klbenie HC/thrash sa tu doviedlo takmer do dokonalosti. Zmena započata na Divine tu bola na vrchole. Kapela proste akoby omladla o 20 rokov a zapadla medzi nove kapely+hudobne vykony protagonistov.Zvuk, bicie,gitary sú oproti World Painted Blood úplne niekde inde.
Co bylo na God čerstvého?
Heh...vec vkusu, ale porovnavat toto s Diabolus, God či dokonca Divine...to už je "trocha" mimo :)
Atmosfera Diabolus nikde, čerstvy vanok God nikde a napady a agresivita z Divine too :)
Veď je to iba Ĺubko, tak čo ? :-)
U MI novej SLAYER 7/10 (minimálně) a určitě nej deska od roku 1991. Líbí se mi hlavně "Beauty Through Order"...(trochu z toho cítim South Of Heaven)...na druhou stranu škoda těch 3-4tupých hoblovaček jako Unit, Snuff, Psychopathy Red, které výsledek sráží. Jinak pro mě samozřejmě zlepšení oproti pár předešlým deskám (ubylo agrese).
Killing is my future !!!
... povedal prostý Ľubko a pustil si Cmorika
ten refrén v Snuff je snáď len zlý sen :D
no hoblovackou by som tento album nenazval.. oproti Christ illusion toto je celkom prepracovany album... a Lombardo.... podava svoj standardny vykon.... aj ked treba uznat ze nestoji a snazi sa do toho dat vela, lebo vela pesniciek bez jeho napadov by bolo dost nudnych/
Ale nejaka nudna hoblovačka, nie?!
A ked tu hra Lombardo vytečne, tak na Seasons hral ako??? Tolko superlatív neviem ci najdem :)
Tak nová deska na 2. poslech výborný. Holt ne pro každýho. Nechtějte progres tohle je stará hoblovačka.
A Lombardo hraje výtečně!
Ja to hodnotim tak cca 7/10 a aj to som sakra zhovievavy. Pri tom porovnani s Testament či Megadeth to je hanba ako pes natočiť taky album na pomery Slayer
dejte si vedle sebe lonský testament a letošní slayer....to je rozdíl co?
čím viac počúvam ten nový album, tým viac konštatujem, že je to sračka zabalená v celofáne z roku 2009 :D
Nová deska
Mno tak zatím pár poslechů a zatim se mi to moc nelíbí...
Připadá mi to už prostě moc jednoduchý a ty občasné pasáže s normálním zpěvem(nejsem si jistej ve které písničce nebo písničkách to je) sou fakt děsný.
Na jednu stranu Slayer zjednodušují a okleštují ale místo toho aby to byl nářez celou dobu tak to vždycky zabijou nějakejma ruchama které mi připadaj strašně fádní a nebo solama která už jsem ixkrát slyšel
ano
Got hates...bylo skvělý album,ale mě tohle nový retro sebe sama bere zrovna teď víc. Joj, jdu si to pustit.....Už se těším, jak to tady zase na Metalocopolusu rozsekají, hehe
Novinka je rozhodně povedenější než Christ Illusion. Přímočarej námrd, kterej jim zkrátka sedí, i když bych uvítal trochu víc moderny ve stylu God hates ...
No, furt to tam je...
viac menej snažia ale naštastie iba na posledných dvoch doskách...aj tak pre mňa ich najlepší album je God Hates Us All... a potom klasicke trio RIB, SOH, SITA
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
Vložit diskusní příspěvek