OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Radšej keby tam zostal John Bush. :(
Takže Anthrax uz maju noveho frontmana!
Mohli by sa vratit k zivocisnosti tohoto albumu!
Doplatili na zbytečný reunion pro prachy, dobře jim tak!!!! Ikdyž je to pro nás škoda....
Kdyby nedělali zbytečné chujoviny s Beladonou, už by mohla být dobrá deska s Bushem
Belladonna vraj skoncil a navyse ani Bush nema momentalne naladu sa vratit do kapely.....ma novy financnce vyhodny job v reklamnej oblasti takze to bude zaujimave. Ale moj nazor je ze dalsi album naspieva Bush.....ale celkom rad by som pocul za mikrofonom aj Belladonnu.....uvidime
v to dúfam
http://www.metal-archives.com/band.php?id=169
Former/past member(s)
Joey Belladonna - Vocals (1984-92, 2005-07) - to ho zase vyhodili?!
100% souhlas
Belladona bol dobrý v 80 - tych rokoch, ale do súčasných Anthrax rozhodne patrí Bush.
Belladonova éra má něco do sebe, Bushova mě vůbec nezaujala ... tohle je super deska
Cha,cha...
Já sem na tom nejlíp, mě se líbí obě dvě etapy Anthrax, jak ta s Belladonou, tak i ta s Bushem, protože jsem otevřený hudbě a ne nějakýmu nostalgickýmu vzpomínání na "krásná" léta mániček. :-) Among the living je jedno z nejlepších thrashovejch alb všech dob, bez diskuze, ale třeba State of euphoria se mu přinejmenším vyrovnává a říct, že nový desky Anthrax jsou slabý jenom proto, že už to není ten thrash, jak je někdo zvyklej, je ubohý, protože Volume 8, Stomp 442 a We've come for all, jsou možná ještě lepší, než celá éra 80's, přinejmenším jsou to alba nadprůměrná a hodnotná, jen v nich chybí ta nostalgie metalového boomu.
Podpora
Stranka za Johna Busha ma adresu:www.reunionbashers.com
John Bush Rules!
Jonh Bush Rules!
Naprostý souhlas s uživatelem seventh - Anthrax jsou po nesmyslném "reunionu" s Joey Belladonnou, který nikdy nebyl dobrý zpěvák, jen "dost dobrý" pro osmdesátá léta a je mimochodem příčinou toho, proč nemůžu jinak hudebně skvělý album Among The Living poslouchat. Recenzentovi bych dal za tenhle stylisticky nečitelný blábol plný faktických chyb za pět.
ano - teď jsou Anthrax v prdeli. Nezapomeňme ale dodat, že díky Belladonovi. Až do "We've Come For You All" to šlapalo bez problému.
Anthrax jsou jedna z mála thrashových kapel let 80-tých, které se povedlo přežít a fungovat i v letech 90-tých a v novém miléniu. Z vlastním ksichtem a bez ztráty kvality. Naopak si myslím, že právě po odchodu Belladony natočili ta nejlepší alba.
Blbosť. Ja dúfam, že sa k nim Bush opäť vráti. Veď ako sama kapela vraví, nikto ho oficiálne nevyhodil. Posledný album z Bushom je šleha jak hrom. V dnešnej dobe už s Belladonom taký album nemajú šancu nahrať. Belladona patrí k 80´s, John Bush patrí k dnešným Anthrax. Samozrejme Joeyho zásluhy nikto nespochybňuje.
navrat belladony do anthrax je mozna krokem spatnym, ale v teto dobe uz je spatne cely anthrax. tato kapela u me byla zajimava od 85 - az do sound of the white....coz je vyborne album, ale vsechno dal je jenom vyschla poust. z toho plyne (pro me - zduraznuji) ze anthrax a belladona patri neodmyslitelne k sobe, i kdyz sound nebylo spatne album, i kdyz bush je dobry zpevak, anthrax by bez belladony nebyl tam, kde v 80´letech byl, ted jsou v prdeli
1. Spreading the disease
2. Among the living
3. Sound of the white noise
4. State of euphoria
5. Persistance of time
6. - ..... vse ostatni (ne prilis zajimeve)
Recenze mě nalákala a tak jsem se vrátil do svýho mládí a pustil si i Spreading The Disease - což je taky bomba, která pěkně dupe. Škoda, že nehrajou na koncertech Lone Justice (teda aspoň na těch dvou pražských), podle mě jeden z největších hitů. Bushe mám rád, ale Belladona dal Anthraxu ten správnej ksicht.
ninini.....vyscanost to byla
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek