Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stray: Bezva, aspon se mam na co tesit;) Jinak s tim Peace Sells se mnou souhlasi malokdo, takze jsem zvykly;)
Ted v rámci seriálu už ne, 1.) protože jsme už v roce 87 a jde po létech, 2.) protože to osobně tak horké s Peace Sells nevidím (věc názoru), ale samozřejmě až se bude doplňovat diskografie, tak k tomu dojde. Myslim, že jako u Anthrax, Slayer, Metallicy a Testament k tomu dojde příští rok.
Stray: Maly offtopic - Kdyz uz jsme u tech Megadeth, tak bych se moc primlouval, za sve nejoblibenejsi thrashove album "Peace Sells...But Who's Buying?" Slo by to tez?;)
Takže až budem kompletovat ATHRAX a to tedy budem, tak to píšeš Rudi. Ju? ))
Jasné, že Bush je lepší. "Stomp 442" mám najradšej.:o)
Supr....už teď máš 10 za recenzi i za album. =) Jsi pašák
Jasný "Rust In Peace" bude 13.díl, musím to s Dalasem projednal, MEGADETH ve dvanáctce chyběl jen protože jsem si omylem myslel, že zde recenze jsou. Zařídím, všechno bude. :))
He's seeing, He's calling
His legacy, He's spawning
He's coming, corrupting
Among the living!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Bůh žehnej vaší thrash retro edici. Strayi, díky. Až se stydím, jak dlouho jsem už tuhle hudbu neposlouchal. Thrash rullllllz........Master, Reign, Among....ještě chybí Rust in peace, aby se kruh uzavřel......Co Ty na to? =)
Přiznávám, že John Bush je velmi dobrý zpěvák, třeba možná i lepší než Joey, ale ta brázda co Belladona zanechal ve stylu ANTHRAX se prostě pro fans z 80´s nikdy ani sebelepším pěvcem zacelit nedá. Jinak "Sound Of The White Noise" beru za jednu z nejlepších nahrávek ANTHRAX...(hned za "Among The Living" a "Spreading The Disease") byl to pekelnej come-back s novým frontmanem.
No, Caught In A Mosh rulezz, taky punkoidni odvaz...a ma to obrovskou silu i dneska
Mně se zas naopak pištělák Belladona vůbec nelíbí, a vždycky mně vadilo, že tu nadupanou muziku svým ječením kazí. Takže jsem zajásal, když ho v 90. letech vystřídal Bush, to byla panečku jiná třída! Z Anthrax beru raději devadesátky, kvůli zpěvu a progresivitě, a nic mi nevadí, že v 80. letech měli x-násobně větší úspěch.
Tak tohle je vystizna recenze ... oproti Reign in Blood je tohle album jako celek i o poznani vychytanejsi a lepsi ... a pecky jako Indians, Caught in the Mosh, Iam the Law .. a N.F.L. ... ruznorode a zaroven anthraxovske ... proste bomba ...
TURN IT UP ..... BRING THE NOISE !
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek