Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
@ pemix: Vytek to napsal krásně: "Na hudbě, která je prostá jako bulharská děvka, opravdu není co hlouběji hledat."
Ano, Leppaca a starší alba byla povedená, to samé Gothic Kabbalah. Se divím že Snowy Shaw zdrhnul od Dimmu Borgir zpět, když mají v rukávu takové "ESO".
Tak zase taková hrůza to není. Theli nebo Vovin už nepřekonají, ale je to dobrá muzika.
Tak na tú novinku som naozaj zvedavý. Posledné dva albumy boli viac ako dobré....
S Johnssonem jsem četl spousty rozhovorů. Therion byla moje hoodně oblíbená kapela. Od dřevačin na počátku, po sice místy přiteplený, ale vyvážený Leppaca Kliffoth. Jak jsem psal dříve - tahle kapela od Theli (včetně) - je zlo. A jakkoli jsem před léty cítil nějakou naději s Gothic kabbala, u které jsem neměl osýpky - naopak, v rámci tohoto stylu a současné formy kapely, bylo docela v pohodě - tak to vše dokonale zadupalo do země novinkové album.
Taková snůška hudebních tristností, to je opravdu jen tak nevidí. A k argumentu jednoho, či dvou poslechů? Na hudbě, která je prostá jako bulharská děvka, opravdu není co hlouběji hledat.
Vytek - [18.9.2010 19:01]
Ad. k té víře ve své "umněňý"
Možná se teď pletu, ale nepřiznal někdy nedávno Johnsson inspiraci Škorpíkama? Na druhou stranu on už přiznával inspiraci lecčím, od Ulricha Rotha až po Wagnera..
Therion se v současnosti ocitl v krizi ale všichni kdo máte zájem (pro tebe Stray to platí zvlášť!) poslechněte jejich opus z 95 Lepaca Kliffoth to byla pecka která se nedá ignorovat! Nemá to nic společného se současným stavem. V té době směřoval spíš ke Celtic Frost.
Nádhera. Smutné kam se dá až klesnout :-(
Tak jsem si ukradl novinkové album. Je to opravdu peklo. Tomu se každý soudný člověk musí smát.
Tak tak, Secret of the Runes je viac ako podarený album. Jeden z mojich najobľúbenejších.
:-) No vidíš a přesto patří k jejich nejlepším.
Ten song je neskutočné zlo . ;-)
Bolywood, přesně tak.
Nejhorší na tom je, že oni tomu asi opravdu věří - že dělají umeňaoue.
Secret Of the Ruins sa mi pači, par flakov z Lemurie /Sirius B a posledny Ghotic je celkom fajn v ramci moznosti :)
od Deggial som od nich uz nic nepocul.. mal by som banovat, prip. sa po niecom spatne pozriet?
Bollywood metalu!
http://www.youtube.com/watch?v=uqLYjRn--GI
Theli jsem slyšel tak jednou a asi to se mnou nic nedělalo, protože si vůbec nepamatuju, co na té desce je za hudbu. Ale následující "Vovin" už znám - už tenkrát to byl šílenej paskvil. Té první věci (přestože byla na té desce nejlepší) se nebylo možné nesmát.
Práve nedávno som zohnal prvé vydanie prvého albumu Of Darkness a vcelku som si užíval jeho počúvanie. Mám Therion veľmi rád a preto mi je trošku smutno z toho, kam sa rúti...
No to jsem zvědav!
daveyy - otřes [17.9.2010 15:17]
tak si pusti nejake ublacane metalcore na ukludnenie, hodnotenia tu to unisono bude mat okolo deviatky a potom skus prehodnotit slovo otřes
zaráža ma ako dokáže odpísať nejaký rockový/metalový počin po 1 max. 2. posluchu....asi by ste mali hľadať niekde v iných "hudobných" končinách...
otřes
Tak jsem si to taky poslechl ale to je snad vtip! Veškerá symfonická bombastičnost je v tahu a celé je to postavené na neurčitých melodiich. Příšerné! Tahle kapela je už na odpis :-(
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek