THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Móóóóc hezky se ten March of Progress poslouchá
Albem roku bude nejspíš nový Devin Townsend.
Album roka ani zdaleka nie :-) Ale ta muzika svoju kvalitu ma, hlavne Ashes je hitovica :-)
Jako totální pecka mi to nepřijde, ale výborné album to je - hlavně Don’t Look Down je pro mě jeden z jejich nejlepších tracků, žeru ten přechod z bubblegumového bridge do majestátně klenutého refrénu.
Bať.
...March of Progress totalna pecka.....jeden s aspirantov na album roka
z ne obliviscaris som tak mimo, ze som objednal rovno tricko s cd. nemozem si pomoct :-). soft vokal je tak akurat. ale to album je nieco, co si clovek predstavuje, ake by to bolo, keby to niekto nahral. a ono to niekto naozaj nahral, sice na druhej strane zemegule, ale predsa.
Nu také se mi deska zdá velmi slušná a souhlasím z níže uvedeným, že zpěvák to vše vrací o pár let na zpět. Je tam na mě trošku mnoho refrénů a je o poznání klidnější, než Dead Reckoning, ale o to více progresivnější. Jen to naposlouchat. PS: Ne Obliviscaris se opravdu vydařil.
march...
..je to dobrá deska, ale nikdy už to nebude jako s Macem. Hlas staronového zpěváka vrací kapelu o mnoho a mnoho let zpět, i přestože celkový sound zní moderně. Chybí mi tam to procítěné vokální charisma Maca. Jeho hlas je mi mnohem bližší a jiskřivější :)
Tak jest.
Tak úvod desky skvělý.
2marigold
Dej, je to velmi dobrá deska, vzdušná, atmosférická, melodická, nikoliv podbízivá. Otevírák Ashes se mi zadřel pod kůži okamžitě.
threshold mam rad, naozaj velmi. ale toto leto patri jednoznacne ne obliviscaris - portal of i.
spat k teme ... album je tradicne dobre, damien spieva stale vyborne.
dám tomu pár poslechů tedy :o)
Horuca novinka Threshold - March Of Progress si na metal.de pripisala vitaznu 10 a jej posluch ma skutocne pohladil po dusi. Staronovy singer Damian Wilsonpo sice nie je Andrew "Mac" McDermott (R.I.P.) , po viacerych posluchoch mozem povedat len jedno: Vydali prekvapujuco vyborny album.
Navždy zůstaňeeš s tvým hlasem v našich srdcích.Velkáá škoda :((((
Threshold - Paradox live
http://www.youtube.com/watch?v=fFf4d2WRiGY
R.I. P. Andrew 'Mac' McDermott
http://rememberingandrewmacmcdermott.webs.com/
teraz som sa docital ze maju staronoveho spevaka zatial na turne, nejako som to tu nepostrehol v novinkach tak to tu pisem.
viac info tu
http://www.thinicestudios.com/threshold/news227.htm
Nadšení neskrývám. Poslední měsíc se mi točí ve věži pořád a stále se mi to hodně, hodně líbí.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Vložit diskusní příspěvek