Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čo to meleš, šak H&H tam budú s Diom.
joj OzzY: ty mi vždy pokazíš radosť. :)
NN. Veď 26. 6. je Ozzy v T - Mobile Aréne spolu s Korn a Black Label Society. Asi myslel ten koncert.
sabbath3> ty ideš na H&H do Košíc?
Trap Door mě rozebírá na kousky,fakt hustý
skvelý album
Musím priznať, že tento posledný Ozzyho album je po dlhej dobe znovu albumom, aký od neho my fanúšikovia očakávame. Je dynamický, plný energie a skvelých melódií (na rozdiel od Down to Earth, kde je jedinou skvelou, nadpriemernou skladbou skladba Facing Hell). A to, že je do veľkej miery poznačený rukopisom Zakka Wyldea (mnohé pasáže ako keby fakt boli vyňaté z Black Label Society) určite nevadí, veď táto skupina je rovnako skvelá. Dávam 9 z 10. Obávam sa však, že Ozzyho schopnosti previesť album naživo nebudú veľmi zodpovedať kvalite štúdiového prevedenia.
davam 9
protoze to album je bomba.poustim ho uz dva dny a porad me bavy a prekvapuje. od dob no more teras nic takovyho nevydal. OZZY IS GOD!!!!!
uz se tesim na 26.6. na osobni setkani:-)
Ozzy ještě žije?:-) 9? To si to budu muset asi sehnat:-)
No, v podstate súhlasím s recenziami Straya a Ložu. Mňa album chytil hneď na prvý krát a už nepustil. Jednoducho sa to Ozzymu a jeho bande opäť raz podarilo.
Heh a k Ozzmosis len toľko, že je to podľa mňa najlepší Ozzho album všetkých čias.
Ozzmosis je celkem dobré album, ale v porovnání se všemi předchůdci neuspěje. A čím to je? Prostě mě Ozzy bavil víc ve stylu 80´s metalu, mohutné refrény, kytarové kaskády atd. , Ozzmosis (8/10) je spíš taková pomalá temná věc...Perry Mason, I Just Want You, My Little Man jsou good, ale zbytek je takovej nějakej rozmázlej...je tam oproti předchůdcům taky trochu vaty a ta na starých Ozzyho albech nebyla vůbec.
Sice CD No More Tears a Ozzmosis byla mainstreamová, tak byla stále skvělá!
Stray: Teda, cim te zklamalo Ozzmosis? :-O
Já na Ozzym hodně ujížděl v 80-tých letech a musím říct, že z nového alba jsem měl opravdu strach (po všem čím nás Ozzy zasypával poslední dobou). Ale Black Rain mě opravdu udělalo radost!
Mě svého času zklamalo Ozzmosis a Down To Earth ještě víc, tohle je konečně razantní album, které má do unavenosti těch dvou výše zmíněných alb sakra daleko.
ozzy je takova metalova Madonna
nie možno a nie zľahka...
ja jsem cekal mnohem horsi placku, takze me spis mile perkvapila, ale s tou devitkou jste to mozna lehce prepiskli :)
Mě to přijde hodně průměrné. Na Ozzmosis nebo No More Tears absolutní nechytačka.
Po Down To Earth a Under Cover jsem Ozzyho, jako mnozí další, posílal do šrotu a ani jsem už neměl velkou touhu něco nového od něj slyšet. Black Rain je ale po dlouhé době nový materiál, který si zaslouží velkou pozornost. Nakonec, kolikrát Ozzy ještě bude mít možnost nás překvapit...
Tak na seriálek se těším, jinak mě tohle album zatím bohužel docela nudí
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek