Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
:)
Milda:
imho, jako jednoduchej čtenář bys neměl zřejmě recenzovat :))
Harry Potter potvrdí:-)
valtřík - tu osmičku dávám za můj celkovej dojem z knihy - je to čtivé, zábavné a je zajímavé konfrontovat obsah knihy s vlastní zkušeností - já jako jednoduchej čtenář víc nepotřebuju :)
dreskus: tam jde spíš o to, že tak jak je to mezi lidmi podáváno, se ten píchnutý člověk něčím nakazí (nejčastěji žloutenka a HIV). Pointa je v tom, že ve skutečnosti virus HIV na samotné jehle přežívá jen nepatrně krátkou dobu, takže takové nakažení je prakticky vyloučené. U žloutenky si už tak jistý nejsem, ale mám pocit, že to je podobné...
Za co osm?
Za co Mildo dáváš osmičku? Za nápad, provedení, nebo oboje? Knihu jsem kupoval s obrovským očekáváním už asi před třemi měsíci a doteď jsem nenašel sílu jí dočíst. Nápad se mi líbí moc, ale provedení mě strašně zklamalo. To objasnění, jak o něm píšeš jsem našel jen výjimečně. Jinak je to jen převyprávění, při němž se často ten samý mýtus objeví 2-5x jen s miniaturní změnou, plus znovu v glose za kapitolou.
aha, to sem nevěděl, spíš tam jde ale o technickou stránku věci - musí být poměrně složité v kinosedačce nastražit stříkačku tak, aby trčela hrotem nahoru :)
jo ale on uz v tom takovy velky rozdil neni, pac ty hovada je prave nechavali vycnivat mezi zebrovim tech lavicek.. (samozrejme netusim cim byli vsim infikovane, nezkousel jsem to :)
v knížce jde ale o ty stříkačky záměrně nastražované v kinech a tramvajích, které jsou nakaženy AIDS -ne o zbytcích po narkomenech, které se bezpochyby povalují na hodně místech
nevim, jak u jinych urban legends, ale co se tyka tech injekcnich strikacek, pral bych autorovi/recenzentovi stravit aspon par tydnu v okoli lavicek (parcik se tomu rikat fakt neda) u prazske Kotvy. I kdyz mam pocit ze to tam v poslednich letech cele zrekonstruovali. Kazdopadne by mluvil(i) urcite jinak :p
z tohto som robila skusku, zaujimava tema:)
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Vložit diskusní příspěvek