Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
:)
Milda:
imho, jako jednoduchej čtenář bys neměl zřejmě recenzovat :))
Harry Potter potvrdí:-)
valtřík - tu osmičku dávám za můj celkovej dojem z knihy - je to čtivé, zábavné a je zajímavé konfrontovat obsah knihy s vlastní zkušeností - já jako jednoduchej čtenář víc nepotřebuju :)
dreskus: tam jde spíš o to, že tak jak je to mezi lidmi podáváno, se ten píchnutý člověk něčím nakazí (nejčastěji žloutenka a HIV). Pointa je v tom, že ve skutečnosti virus HIV na samotné jehle přežívá jen nepatrně krátkou dobu, takže takové nakažení je prakticky vyloučené. U žloutenky si už tak jistý nejsem, ale mám pocit, že to je podobné...
Za co osm?
Za co Mildo dáváš osmičku? Za nápad, provedení, nebo oboje? Knihu jsem kupoval s obrovským očekáváním už asi před třemi měsíci a doteď jsem nenašel sílu jí dočíst. Nápad se mi líbí moc, ale provedení mě strašně zklamalo. To objasnění, jak o něm píšeš jsem našel jen výjimečně. Jinak je to jen převyprávění, při němž se často ten samý mýtus objeví 2-5x jen s miniaturní změnou, plus znovu v glose za kapitolou.
aha, to sem nevěděl, spíš tam jde ale o technickou stránku věci - musí být poměrně složité v kinosedačce nastražit stříkačku tak, aby trčela hrotem nahoru :)
jo ale on uz v tom takovy velky rozdil neni, pac ty hovada je prave nechavali vycnivat mezi zebrovim tech lavicek.. (samozrejme netusim cim byli vsim infikovane, nezkousel jsem to :)
v knížce jde ale o ty stříkačky záměrně nastražované v kinech a tramvajích, které jsou nakaženy AIDS -ne o zbytcích po narkomenech, které se bezpochyby povalují na hodně místech
nevim, jak u jinych urban legends, ale co se tyka tech injekcnich strikacek, pral bych autorovi/recenzentovi stravit aspon par tydnu v okoli lavicek (parcik se tomu rikat fakt neda) u prazske Kotvy. I kdyz mam pocit ze to tam v poslednich letech cele zrekonstruovali. Kazdopadne by mluvil(i) urcite jinak :p
z tohto som robila skusku, zaujimava tema:)
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek