THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
> Morion
prskni email nebo mi napiš na v.silver@centrum.cz a přepošlu ti to.. ;)
dost nahodile splácanej článek, hodí se spíš tak na blog.. čekal bych, že se o tiersenovi dozvím něco zajímavejšího, než jak dokáže amélie (film) v autorce probudit poetu.
ps: goodbye lenin velmi příjemný, dobrý film (i když žádné veledílo :)
V.Silver - [1.5.2008 17:37]: mozes tie noty niekam nahodit?
heh .o)
>jenage
Nemáme, já mám 7 let klavíru (I. stupeň) a pak dalších 6 varhan (absolvoval jsem potom II. stupeň:))
v.silver: jj diky moc...btw co se tyce klavirniho vzdelani, jsme na tom uplne stejne :D
Já absolvoval II. stupeň :)
V.Silver>absolvuješ po 7dmi letech, záleží teda na tom, kdy začneš:)
jenage
you've got mail ;)
> ToD
Tak tos nevydržela dlouho - já absolvoval až ve třeťáku na gymplu...
v.silver: kdybys byl tak hodny a poslal mi na email jen tak pro zajimavost :o)
V.Silver> ty hraješ na klavír? *se slzou v oku vzpomíná na léta v zušce*
mickej> ano, to máš pravdu. Nicméně, mě překvailo i to, že do takového filmu šla... na druhou stranu nikdy dopředu nemůžeš vědět, co se z toho vyvrbí...
Goodbye, Lenin.. neberu jako odpad, prostě jsem od too filmu čekala víc, a příjde mi dost nadhodnocován..
Pokud byste zarytí klavíristi chtěli, mám noty na Tiersena v PDF - a je jich docela dost. Momentálně se učím hrát "Sur Le Fil" :)
Jo, tam bola fajn, to, ze ma neuveritelne srala som totizto bral ako ucel.
Audrey Tatou bola najlepšia v Ľúbi ma, neľúbi ma. Moc krásna buchti.
to Tears of death: ono j dost tazke povedat, ze v sifre sklamala, pretoze nemala co hrat. Cely film bol tak slaby po vsetkych strankach, ze ho nemohlo vytrhnut ziadne herecke obsadenie, vycitat jej v nieco v tomto pripade by bolo ak zazlievat niekomu, ze mrtvolu leziacu na ceste zahral naozaj nepresvedcivo. Amelia bola na moj vkus az prilis "gycovita", no nepopieram, ze zaujimava a ze ten "gyc" bol nafilmovany zamerne a s citom, lenze prave Audrey mi tam prisla ako najslabsi clanok, mozno pre svoju, az prilisnu, vyraznost, jednoducho mi pripada az prilis umela a ten kukuc a babikovsky usmev mi prekazal u viacerych filmov kde hrala. Na moj vkus sialene "prehravala" i ked to bolo, myslim si, ucelom. Sountrack z Lenina je tak isto skvely, nesuhlasim vsak s tym, ze by bol film sam o sebe zlym. Urcite nie je veldielom, ale potesil. Videl som ho asi trikrat ako prijemne urobenu "oddychovku" a tak ho aj stale beriem aj ked o predstierani pred pacientami uz viem tiez bohuzial svoje, ak ti vadilo prave toto.
Goodbye Lenin byla blbost.
Dalas> Ano, hodně lidem se tento film líbí, pro mě je to ovšem záhada. Možná právě proto, že tuhle "nevědomost pro zdraví" znám až moc dobře...
mickej> Audrey se mi v Amélii naopak dost líbí, celému tomu filmu dodává náladu.
I když chápu, že tě právě ta její místy až něžná hloupost, může štvát. Mě hodně zklamala v Šifře, vlastně celý ten film byl strašný.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek