THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
YANN TIERSEN - A Bůh řekl: Budiž soundtrack! - zpět na článek
-
M.
1.5.2008 13:01russel> no vidíš, taky tě okouzlil něžný klavír..
Byl pozdní večer- první máj-
večerní máj- byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj..
:o))
M.
1.5.2008 12:57MoRt8> hudba Pohjonena je pro mě taky velice zajímavá.. Poslouchat jeho i Tiersena naživo musí být něco užasného..
http://www.youtube.com/watch?v=Hm0g5trWV9c
Yann Tiersen- le Moulin (live)
mickej
1.5.2008 12:41Ost k Amelii mam naozaj rad, akurat zazitok z celeho filmu mi kazila Audrey Tatou, ta baba ma nenormalnym sposobom irituje, neviem preco.
jenage
1.5.2008 12:01ona je to recenze?
russel
1.5.2008 11:26No to je fór, zrovna včera mi kámoš nahodil několik jeho klavírků a byl jsem přímo učarován. No a najednou ho vidím i zde. To bude znamení *mrk* *mrk*
Hellrider
1.5.2008 10:00.
Nesouhlasím s více věcma v tý recenzi.
Nesouhlasím s tím, že je to dobrá recenze :D.Dalas
1.5.2008 09:59Nesouhlasím s tím, že Goodbye Lenin není dobrý film:-)
Hellrider
1.5.2008 09:41.
JJ Lenin je dost dobrá morda.
MoRt8
1.5.2008 08:08Tohohle chlápka nepokrytě žeru. A nejenom za provařené Amélie a Leniny. Spolu s individuem, jež si říká Kimmo Pohjonen pro mne představujou jakési útočiště. Místo, kam můžu čas od času utýct.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
GAEREA - Coma
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
ALARM! - Alarm!
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek