Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
russel> no vidíš, taky tě okouzlil něžný klavír..
Byl pozdní večer- první máj-
večerní máj- byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj..
:o))
MoRt8> hudba Pohjonena je pro mě taky velice zajímavá.. Poslouchat jeho i Tiersena naživo musí být něco užasného..
http://www.youtube.com/watch?v=Hm0g5trWV9c
Yann Tiersen- le Moulin (live)
Ost k Amelii mam naozaj rad, akurat zazitok z celeho filmu mi kazila Audrey Tatou, ta baba ma nenormalnym sposobom irituje, neviem preco.
ona je to recenze?
No to je fór, zrovna včera mi kámoš nahodil několik jeho klavírků a byl jsem přímo učarován. No a najednou ho vidím i zde. To bude znamení *mrk* *mrk*
.
Nesouhlasím s více věcma v tý recenzi.
Nesouhlasím s tím, že je to dobrá recenze :D.
Nesouhlasím s tím, že Goodbye Lenin není dobrý film:-)
.
JJ Lenin je dost dobrá morda.
Tohohle chlápka nepokrytě žeru. A nejenom za provařené Amélie a Leniny. Spolu s individuem, jež si říká Kimmo Pohjonen pro mne představujou jakési útočiště. Místo, kam můžu čas od času utýct.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek