NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mariachiii - [17.1.2009 10:31]
Jsou potvrzený. Mám doma oficiální prospekt ze včerejšího Winter Assaultu. Pokud budou naživu a zdraví, nejspíš vystoupí.
Snad během setu neusneš :-)
Nevím, ale upřímně teda doufám, že místo toho odehrajou samostatný koncert, když už jsem tak krutě projel Vídeň.
Nevíte na kolik je pravdivá informace o tom, že budou na BA?
ja som počul prvý watershed a ten sa mi aj páči najviac
Čiže jedným slovom všetky. Mimochodom ... U mňa práve "Deliverance" vedie.
Já začínal na Damnation a Blackwater Park, potom třetí deskou bylo GR a dál už nevim.
Líbí se mi všechny alba, jen u Orchid tomu je tak napůl. Morningrise naopak patří k těm mým nejoblíbenějším. Podle mne krom orchid asi nejnepřístupnější album, ale kouzelný, emotivní a zahalený tajemným (temným) závojem. Pamatuju si, jak jsem na něj tenkrát nadával, když jsem ho slyšel prně :D
Ale i Watershed, Still Life, GR nebo já nevim - třeba Deliverance sou dobré.
ja ji naopak vyvracim...prvni jsem slysel ghost reveries a dneska jsou pro me vsechna alba zhruba na stejne urovni...proste z kazde desky se mi libi dva, maximalne tri tracky a zbytek me nudi
zajimavy :)
mne to prislo posledni vyborny album opeth..
no ale radsi to nebudu rozebirat nebo se tu poctvrte objevi zase nekolikastrankove zebricky jejich alb :))
sam ale bohuzel tu teorii "prvni - nejlepsi" potvrzuju :)
ja som pocul od nich prvy BWP a je to asi jedniny album od nich, ktory som akosi nevedel dopocuvat do konca
konecne nekdo vyvraci ten nazor, ze je dulezity "s cim u opeth clovek zacina a to mu prijde nejlepsi" :)
Mne sa po rokoch od Opeth vyprofilovali ako pecky hlavne Morningrise s vybornym nazvucenim, pripadne Mayh, pricom ich spolocnym menovatelom je zrejme ta typicka, nostalgicka lesna atmosfera... z dalsich cd mam rad vacsinu Still Life a BWP, inak vyslovene po pesnickach (Deliverance + AFJ, polovica Damnation, Apostle..., Forest..., utrzky z poslednych dvoch nosicov)
Je to zvlastne, lebo som zacinal s Deliverance, BWP a Ghost reveries, ktore sa mi do znacnej miery opocuvali a uz ma to k nim prilis netaha...aj ked raz za cas zas hej :)
Btw podobny efekt som mal aj u Katatonie, zaujimave...
Hlavně jak se máte rádi.
Zdá se, že je nejvyšší čas na tenhle obrázek: http://i5.photobucket.com/albums/y183/gigglingzombie/opeth22.jpg
mají hroší kůži, ale jakmile do nich proniknete, okamžitě prožijete několikanásobný orgasmus
pocitam, ze to je vskutku mnohovrstevnate dilo
<offtopic>
Jeste ne... docitam Escapades Involving Allegor & Kalessin...
</offtopic>
už jste někdo četl Escapades Involving Mikael Åkerfeldt? :o)
...jedno je jistý: watershed nedosahuje kvalit starších alb, ale hudba je to pořád parádní a cítím v něm posun do jiných vod, ghost reveries už byla trochu slepá ulička...
hele to teda nenivůbec pravda! :-DDD
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek