NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vraťme se k Opeth a k tomu, že stojí za ho*no!
a teď ještě tu o výborných dornenech z reichu v akustickém provedení, drecku
pridejte jeste orphaned land a mate trojici nejprecenovanejsich metalovych kvazi-avantgardnich agraren
(je ale pravda ze z tehle trojice opeth aspon vycnivaji, pac nejsou tak uplna mrdka :)
obě sou supr bygbýt chlapy nevým co řešýte se vole
Septic Flesh a přeceňovaný? No já ti nevím...
Určitě ne tolik jako třeba Septic Flesh.
Opeth je přeceňovaná kapela!
neslyšel, Zatím mám jen Blackwater park a Watershed
Už jsi slyšel Morningrise?
Opeth jsem objevil teprve nedávno a musím říct, že Watershed je výborný.Složitější kompozice, které ovšem nepostrádají hlavu a patu. Zajímavých nápadů spoustu a vše do sebe zapadá. Je skvělý poslouchat kvalitní muzikanty, kteří neexhibují, ale podřizují se celku.
Btw. Spolu s Watershed poslouchám i Blackwater Park a nemyslím si, že nová tvorba je horší, spíše naopak.
Marte: Já je dokonce bytostně nesnášim. A přesto mě IN MOURNING neurážej. Je to sice poněkud nepůvodní, ale prostě celkem zábavný. A vo to jde. :)
Ono je to ale hlavně jiný, než Watershed. Ono je to vpodstatě jiný a zároveň podobný tvorbě Opeth. Vyzkoušejte a uvidíte, ale zatím se to lidem většinou líbilo.
Já si taky myslim, že Shrouded Divine od In Mourning dosahuje kvalit Watershed od Opeth a to i přesto, že je to debut :-)
Obě kvalitní alba.
No už jsem si říkal, že bych je s chutí vyzkoušel, ale "takový tý severský juchajdy typu IN FLAMES" už moc nemusím. :/
IN MOURNING mi přijdou jako kloubenina OPETH a takový tý severský juchajdy typu IN FLAMES. Celkem fajn kombinace pro oddechovej nenáročnej poslech. Ideální hudba do auta. :)
Jejich debut poslouchám častějc a s větší chutí, než "Watershed".
jj, Cannibal Corpse jsou zakladatelné BDSM
Slunce
Cannibal Corpse su kopirovani hlavne asi preto, lebo su povazovani za zakladatelov USBDM. Ale v spojeni s OPETH je to horsie...
Taky si nemyslím, že by někde vyloženě citovali. A pokud ano, tak jistě z novějších alb, nikoli z Orchid. Je zajímavé, jak některé kapely dostanou hned nálepku "sprostá kopírka" a jiné "výtečně kráčejí ve šlépějích xxx" (každý ať si doplní koho).
Z Orchid jsem si ničeho nevšiml (možná, že tam zpěvák moc často nevyužívá čistý hlas) Ale říkat tomu kopírka asi není zrovna na místě.
Sabotteur: Teď jsem si to poslechl na myspace a některé pasáže jako by vypadly z alba Orchid.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek