OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Marigold: Jseš už po této větě spokojen?
Aneb jak se z diskuse o kapele stává diskuse o Janu Píbalovi pt. 1356.
To je pochopitelně tvé svaté právo a Anathema z toho asi nebude smutná. Spíš to nějak přežijou:)
Já také nepotřebuji hradby, a co se pocitů týče, tak při hudbě vítám ty spíš radostné a rozjuchané, nikoliv nějaké zádumčivě poklidné malování. Proto jedu od rána nepřetržitě nové RATT a novou Anathemu fakt už nikdy nechci slyšet.
Stray , tu nejde o hudbu , ale o pocity prostrednictvom nej vyjadrené . O tom vždy aj Anathema bola .
A feeling novinky by si určite nedosiahol tvrdými gitarami . Daj tomu ešte šancu a pochopíš o čom tu táram . :-)
Stray - [7.5.2010 15:59]
Je s podivem, jak málo od Nevermore, dnes jejich fanouškům stačí. Příšerné album, hrozné (při srovnání třeba namátkou s Deah Heart...). Proberte se, to jsou nějaký Agro .:-)
jde o vnitřním prožitku, nepotřebuji tam kytarové hradby, stačí akordík procíteně zabrnkaný, nějaké sladké slůvko z Vincentova hrdla a jsem zas jejich :) ...
Já nejsem jejich zapálenej fanoušek.1. Do Fine Day se MI jejich hudba celkem líbila (uznával jsem jejich touhu nezůstávat na místě), 2.Natural Disaster mě nepřesvědčil (z mého pohledu - vývoj špatným směrem-stylovým), 3.dál jsem je nesledoval, 4.tohle je hrozné.
Ale přece po Hindsightu to bylo všem jasný. Nebo sis myslel, že ty skladby předělaj jinak a pak se zase vrátěj ke kořenům? Vždyť to od nich každej musel čekat, že už to nebude ani rock.
Je s podivem, jak málo od Anathemy, dnes jejich fanouškům stačí. Příšerné album, hrozné (při srovnání třeba namátkou s Fine day...). Proberte se, to jsou nějaký Air a ne rocková kapela.:-) Je tam vůbec kytara?
Hooya: vim co myslíš, na konci Inner Silence si s tím hrajou taky.http://www.youtube.com/watch?v=lK4feQKLlg4&feature=related
Jo, líbí, jen "Get Off, Get Out" mi přijde trochu nešťastně položená do kontextu a dvě poslední skladby fakt nejsou moc výrazný. Jinak s tim Wilsonem máte sakra pravdu, je to jasně tam.
Pěkná deska, ale v druhé polovině mi tak nějak začíná to halekání a fňukání splývat.
Marco: no, já to myslel tak, že ten motiv mi evokuje jinou starší skladbu Anathemy :)
Vlastne hej :) No album asociácie späté s jeho tvorbou nepostráda :).
Ale on je takový génius, že i když jenom mixuje, tak to má jeho rukopis
wilson to len mixoval, nie?
Nákazlivý motív + fajná skladba. Wilsonov rukopis je silne cítiť z celej nahrávky.
*
...na začátku "Angels Walk Among Us"...."
hoši, u mě zatím taky převládá velká spokojenost... jen ten motiv na "Angels Walk Among Us" mě nedává spát
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek