MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
panteraj: díky za inspiraci
vzdavam to, bavit sa s diskutermi tohto webu je prijemne asi ako masturbacia s kaktusom
panteraj - [22.11.2012 09:36]
haha, objevujes Ameriku po vic jak dvou letech??? :))) Btw, mam koncertni zaznam Rihanny z lonskyho Rock In Rio a cela kapela slape neskutecne . . . pravda u zpevacky uz to tak jednoznacne neni :)
Nuno ako koncertny gitarista Rihanny... "how low can I go?"
UUUUUFFFF
Jakozto me Waiting For The Punchline hodne bavi, tak jsem zkusil i tuhle noooovinku.
No muzu rici, ze posledni 2CD od Eagles jsem vyposlechl kompletni a neco malo peknyho ve me z neho zustalo, ale tohle proste neslo doposlouchat - nemastny, neslany, proste zadny - bohuzel, bohuzel..nejde to
no...
Ja musim rict, ze zezacatku jsem mela pocit "ok, ale driv to melo vetsi naboj"... ale musim rict, ze cim dyl posloucham, tim vic tam nachazim "neco"... takze cim vickrat to sjizdim, tim vic se mi to libi...
Yo, III Sides bylo vyraznejsi (v obou smyslech). Saudades je priblizne od poloviny takove moc jednolite..
jenom pro jistotu sem si to dal jeste jednou v aute a do pateho songu je to jakztakz, pak uz to zacne upadavat. celkove je to takove sedive, nic me tam vylozene nesere ale taky nebere.... koscejuv pohled je mi urcite blizsi nez strej(c)uv a za odmenu sem si pak dal III sides, zpivat si s tim o pul ctvrte rano na prazde silnici je pohoda :)
takže to zabralo... :)
Aj ja som sa už bol pozrieť, tomu citovému vydieraniu sa nedalo odolať.
Janko, ja... ja stojim o tvoj nazor!
Tak, už tam máte pohľad aj iného redaktora. Aj keď, kto už stojí o môj názor...
No jo, už na tom makám, nejde to srovnávat, ale 90, 92 jsou milníky jako svině a ta letošní deska je prostě dobrá, neni geniální, ale prostě dobrá je. Dost dobrá. Ještě jednou tedy = Mě to prostě letos stačí. :-)) Ale pravda, taková druhá půle III Sides při večerním vínečku - to dává. :-)) Jinak "Colour Me Blind" naprosto nejvíc song. :-))
Treba "Learn To Love" ma v sobe potencial, ktery v refrenu absolutne pohrbi uplne otresna vokalni linka (zase nejlepe na co nejmin tonu, nejlepe tzv. "blue" cili uplne mimo :-))) - je to perfektne nachystany na paradni trojhlas :) a misto toho tam Cherone jen kvili za hranicema svyho hlasovyho rozsahu... podle me si z nas proste brutalne vystrelili ;-)
Ad Punchline - prvni pulka je celkem dobra, pak uz to slabne - There Is No God, Cynical, Hip Today a samozrejme titulni song (skryty bonus), ktery me jaksi porad vzdycky dostava svoji zvlastni mrazivou atmosferou presne ve stylu nazvu desky. Ale jak jsem psal, byt na desce "odpady", co skoncily na japonskem a evropskem singlu, tak je ta deska o moc lepsi :-)
A schvalne si Strayi pust (pokud jsi to neudelal) Saudades a potom Porno a III Sides, to proste nejde srovnavat... :-D
No mě se to prostě líbí víc než Punchline, která byla do surová a hozená do dobové alternativy. Silné nápady - takže "Comfortably Dumb", "Learn To Love", "Take Us Alive", "Run", "Last Hour", "Ghost", "Interface" a "Sunrise" považuji za výborné skladby. Před 13ti lety poslední album nabídlo sice srovnatelně perliček ("Cynical", "Tell Me...", "Hip Today", "No Respect", "Leave Me Alone", "Evilangelist" a "Midnight Express"), ale tak nějak menších.:-)
tak přesouváme se z jiného fóra ;) Přestože mi nepřijde tahle deska tak otřesná jako kolegovi ve zbrani, country mi nevadi :) tak je prinejlepsim prumerna (ke konci uz hodne dychavicna), vadi mi zahuhlany zvuk a nedostatek silnejsich napadu. Schvalne sem si po trech poslesich pustil taky moji nejmene oblibenou Waiting.., a proste i ta je uplne jina liga o Pornu a Stranach vubec nemluvim. Mohlo to dopadnout samozrejme i hur, ale nejak mi unika to jasani nad touhle deskou, ze by opravdu dnes uz tohle stacilo na oslavy??? RIP
Ja jsem zase celkem rad, ze se to aspon nekomu libi ;-) Skoda ze mezi vas nepatrim... Na koncert bych zrejme zasel, pokud by byl pobliz. V 95. jsem sel na koncert Aerosmith hlavne kvuli predkapele, dneska bych sel spis na King's X (vzhledem k tomu, ze predpokladam, ze se bude hrat hodne ze Saudades :-)
Díky za obsáhlý příspěvek, ale nesouhlasím. Je to silná deska a "Take Us Alive" je parádní osadnická vypalovačka z amerického jihu.
Extreme - Rest In Peace 2
(pokracovani :-)
Zarazi me i Cherone - snad jeste nikdy mi neprisel jeho hlas tak neprijemny na poslech jako tady - mozna je to tim, ze se snazi zpivat az moc vysoko a chilvema i snad nad svoje moznosti (tohle bude na zivo opravdu jeste zoufalejsi nez driv).
Samozrejme ze jsem necekal Pornograffitti Dvě ani pokracovani III Sides (to mi prijde samo o sobe jako dost netypicky smer pro tuhle kapelu - i kdyz mi sedi nejvic, mozna proto, ze maximalne zboznuju i extremovske kralovske vzory - a kdo si dnes vzpomene na uzasny vykon na Freddie Mercury Tribute v roce '92?)...
Dalsi Punchline se mozna castecne nabizelo, ale proc vlastne (kdyz se chvili po vydani te desky rozpadli?) a samozrejme Saudades nakonec nejvic zni jako dalsi z nespocetnych Nunovych solovek, kterou tentokrat nazpival hlavne Cherone (chudak Badger uz takrka nikde neni slyset). Celkem smutny je slyset treba typickou nunovsky "nirvanovskou" Flower Man na desce s nazvem Extreme. Nunovi asi dosla inspirace pri vymysleni nazvu kapely pro svoje desky (Nuno, Mourning Widows, Near-Death Experience, Population 1, Dramagods) a visacka Extreme je dostatecne lakadlo pro stare dobre loajalni fanousky...nebo snad ne? :-)
Ja jen doufam, ze uz zadna dalsi deska Extreme nebude, myslim ze legendy si zaslouzi odpocivat v pokoji.
P.S. Psal jsem uz jak moc se mi libi obal desky? :-)))))
Extreme - Rest In Peace
Tak ja vam tady trochu narusim tu vasi pohodovou atmoferu a slastne pobrukovani nad dalsi skvelou deksou :-)
Abych nebyl za rejpaveho neznalce - povazuju se za velkyho fanouska Extreme a je to moje ikona uz od dob, kdy se u nas v radiu zacalo hrat More Than Words a kdy jsem sehnal polskou kazetu Pornograffitti (bez HeMana a Li'l Jacka Hornyho - jak jinak :-) A dodnes je to porad jedna z mych nejoblibenejsich kapel - prestoze vlastne maji jen dve skvele desky a dve uchazejici. III Sides... navic povazuju za svoji nejoblibenejsi desku z myho archivu vubec.
Nicmene Saudades je skoro presne tak mizerna deska jakou jsem cekal po shlednuti kousku videa Slide z koncertu z Bostonu nekdy z kraje roku... Par songu by snad mohlo evokovat Punchline - ale to spis zvukem, ktereho se Nuno drzi od roku 1995 jako kliste (octaver a bonhamovsky zvuk bicich mu proste ucaroval :) Nicmene cela deska je jeden zoufaly pokus vytvorit neco hodne libiveho a radobychytlaveho (otravny refren Star me prestal bavit po druhem opakovani, Ghost se svou stupidni pianovou linkou a ubrecenym zpevem je jako od nejake britske particky ala Coldplay - jedine co mi to opravdu silne nepripomina je cokoliv z III Sides :-)) i kdyz prostredni pasaz neni k zahozeni - ale zase paradoxne uplne rozdrobi pisnicku na kusy) nebo necekaneho (Take Us Alive je teda otresny odpad a "blues" Last Hour neni o moc lepsi, navic to snad ani nenahraval Nuno - vybrnkavani jako nejaka pisnicka od Karla Kryla :)
Pocit zklamani a beznadeje bezebytku zavrsuje King Of The Ladies, takovou bezinvencni tri-tonovou hruzostrasnou halekacku nedal Bettencourt ani na svoji (podle me) nejslabsi desku (debut) Mourning Widows! Abych rekl pravdu, ze Saudades me chytl snad akorat refren z Interface (skoda ze s nim trochu nesetrili) a (kytarovy) run z Run :-) (Peacemaker jeste asi nezemrel - no tak dobra, celkem to ujde, jako b-side z Punchline by to asi taky slo, i kdyz zrovna odpad z Punchline mi prijde lepsi nez vetsina songu na desce - Never Been Funked, Better Off Dead a When It Will Rain jsou proste pecky ktere se z nejakeho zvraceneho duvodu nedostaly na desku).
Cely mi to zni jako nepovedenej vtip, silne reci o tom, ze se dali dohromady proto, ze ve svete je zoufaly nedostatek rock'n'rollu me akorat rozesmivaji...
Urcite nesouhlasim se Strayem, ze deska ma nejbliz k syrove strane III Sides - to ani nahodou - chybi silne refreny, paradni trojhlase vokaly, originalni napady, poradne nunovske riffovani...a zvukove je cele album opravdu jako nejaky spatny pokus o napodobeni Lennyho Krabitz.
(pokracovani priste)
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek