OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Absolútny súhlas s hodnoteniami,akurát Turbo ma až tak nebaví. Screaming For Vengeance je album snáď najviac vystihujúci podstatu heavy metalu a zo skladieb je to snáď Riding On The Wind.Totálny Heavík! British sa mi zdá kapečku lepší ako Defenders. Tam mi zrovna nešmakuje Some Heads Are Gonna Roll a nie výborná hitovica Love Bites s perfektnou druhou časťou. Ale to sú v podstate zanedbateľné veci.
British steel - 5,5, úspěšné album, to ano, sposty "hitovek", to taky, nicméně ukruuutné odrhovačky, a to fakt nemusím
Point of entry - 6,6, to album mám docela rád, žádný zázrak, ale pohodový poslech, ale ten obal se povedl, na muziku tohoto typu až neuvěřitelně vkusně minimalistický
Screaming for vengeance - 8,5, moc povedené album
Defenders of fight - 8, taky dobré, ale kapítek horší
Turbo - 9,5, Halfordovina, ke které se vracím asi nejvíce, baví mě od začátku do konce, Out in the cold osobně beru asi za tu nejlepší JP skladbu vůbec
Ram it down - 5,5, nic moc, ale Blood red sky je opravdu vynikající skladba i po letech
Pejnkyler
Už se těším na tu recku Painkillera, neboť je to, jak už jsem někde psal, jediná Judasovská deska (krom British Steel), kterou mám řádně naposlouchanou...
british steel - 9
point of entry - 5 (jedina outstanding vec - Desert plains)
screaming for vengeance - 9.5
defenders of the faith - 9 (Love bites naopak povazujem za jednu z najsilnejsich skladieb)
turbo - 8.5
priest ...live! - 7
ram it down - 7 (blood red skies je supa)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek