Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hooya: Je teda fakt, že pomstitel a spol už jsou výrazně mimo realitu...
Kebik: 70's Queen a vata? Made in Heaven jako lepší část tvorby? Ne. Prostě ne.
...
S Queen je to takové všelijaké. Hodně hitů ale i hodně vaty. Nejlepší je si koupit Greatest Hits 1,2 a Made In Heaven, udělal si z toho vlastní výběr a myslím, že písniček to bude až až ... :-)
...
Jak sedm týždov? Já myslím že za sedm hodin bylo po všem. Halford ohlásil turné a všichni koženkáři se telepaticky zmobilizovali a v počtu jednoho a půl miliónů Harlejů se vydali na koncert ...
pzp: neřeš, v kontextu bys to možná pochopil ;o)
evdk: a nevidíš v tom záměr, aby to byla blbost, když jsme v tak absurdní debatě?
Čo sem ťaháte sračky ako Queen.
A na túto stránku prispieva plno tupcov,čo sa metalu a Priestu vobec nerozumejú.A tých 1,5 milióna vstupeniek je pravda a naviše sa ich predalo za 7 týždňov.
Tak zrovna titulní skladba Innuendo je naprosto dokonalá.
Tak ne mrdka, ale nelíbí se MI jejich hudba. Muzikanti samozřejmě výteční, ale to co charakterizuje jejich hudba mě nechává chladným. Mám spíš rád jejich pár věcí ze 70´s než celá alba, poslední skladba, kterou bez výhrad můžu je "Crazy Little Thing Called Love" z alba "Game" (80), což je také poslední ucházející deska, pak už jen "Who Wants Live Forever" a pár vlaštovek z "Innuendo", ale ta novější alba jsou jako celek odvařená.
To: Stray
To zní docela kriticky to o těch Queenech. Osobně vlastím oba výběry a Made In Heaven a to poslední mi příjde velice dobré. Mrdka určitě ne :-)
"překonala nepřekonatelnou"
to je ale pěkná blbost i jako hyperbola
Dj Hooya: Tak proč se ptáš?..:-)
..jinak super debata, myslím, že již překonala nepřekonatelnou z Agro Of Retribution
pzp - [20.11.2008 23:45]
nevím, proč bych to měl zkoušet znovu, když tu je tucet zajímavějších a lepších kapel, které stojí za prozkoušení... když už chci jednou za čas Judas, tak si poslechnu nějakou výběrovku nebo Nostradama... přece nebudu sjíždět jednotlivá alba Judas, když je na každém nějaká vata ;o)
....3 hodiny som tu nebol a kukam ze ten Zoro judas mstitel taha jedno eso za druhym....kamos ty urcite zaspavas s plagatom Judasov pod vankusom.
QUEEN jsou nejpozději od začátku osmdesátých let naprostá mrdka!
A veľká škoda, že na koncert JUDAS nemohol slobodne ísť aj vynálezca Trabantu - keby to auto bolo z pravého KOVU, možno by za niečo stálo...
...
Ono se i říká že v osmdesátých letech začal zájem o heavy metal tak jak ho hráli právě Judas Priest, značně opadat - a zřejmě asi proč, poslouchat pořád to samé do kola musela být nude. Teprve až s příchodem NWOBHM a hlavně kapel jako Iron Maiden se ten zájem opět vrátil, když do tohoto stylu vnesli velký cit pro melodie při zachování dostatečné tvrdosti.
2 Pekárek
Nebavíme sa o tom istom JP čo má v osobnom TOP 5 (možno aj TOP 10) rebríčku najlepších albumov všetkých čias len albumy od JP??? Tak potom sorry...
slyšel jsem, že prý QUEEN po svém diskoobdobí zašli na koncert JP a prý je to tak nakoplo, že začali připravovat A Kind of Magic (fakeovský pomstitel potvrdí/vyvrátí..)
este k British steel: Je to dobry album, ale skor si myslim, ze keby v '80 nevybehla NWOBHM a vseobecne nadsenie pre metal, tak by neziskal taky ohlas.
Samozrejme v paralelnych pomstitelovych dejinach je vsetko inak...
Vike:sme sa pochopili
V osmdesátkách natočili JP několik dobrých alb. Jejich určitý vliv na vývoj tvrdé hudby se taky nedá popřít. Naprosto ale nechápu, že se ještě v dnešní době najdou takhle fanatičtí fandové. Poslechnout si staré pecky a zavzpomínat, proč ne. Ale co můžou JP nabídnout dneska? Naživo jsou po návratu Halforda hrozní, staré věci hrajou o hodně pomaleji, Halford má hlasivky v háji (2x osobní návštěva koncertu nebo stačí mrknout na poslední DVD). Nová alba jsou průměrná. O image zarputilých starých kožeňáků ani nemluvě. Lidi mějte rozum :-)
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek