NIGHTWISH - Yesterwynde
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Že Oasis nedám naživo mě taky bude pěkně štvát. U nás hráli snad jen jednou (turné k Be Here Now) a jinak nic, pokud se nepletu.
Čo k tomu dodať. Každopádne rocková hudba prišla o veľkú kapelu a ja sa musím zmieriť s tým, že Oasis nikdy neuvidím hrať naživo. Táto kapela ma priviedla k rockovej hudbe a z nostalgie si ich raz za čas pustím. Boli mi vždy sympatický práve svojou veľkohubosťou a nikdy sa nebáli povedať svoj názor nahlas, napr. aj tým že neznášali Robieho Williamsa na ktorého mám rovnaký názor.
Albumy, ktoré mám najviac napočúvané:
Be Here Now 9/10
Standing on The Shoulder Of Giants 8/10
Familiar To Millions 10/10
Heathen Chemistry 7,5/10
Za ich najlepšie skladby považujem Stand By Me, Don´t Look Back In Anger, Sunday Morning Call, Where Did It All Go Wrong, Champagne Supernova, Cigarettes And Alcohol
Pokud je jejich konec definitivni(coz si spise nemyslim), tak to je za moji osobu docela skoda, zvlaste po jejich posledni vynikajici desce, ktera neustale roste. Je bez diskuze, ze bratske duo je opravdu hodne sverazne(mega-egocentrik a hudebni vseumel a genius Noel + mega-nevyzpytalene genialni hudednik a zpevak Liam + kolem nich dalsi neuveritelni talenti, kteri se pro muziku proste narodili).Urcite souhlasim s tim, ze "Oasis styl" muze presahovat hranici tolerance jakehokliv smrtelnika, ktery chodi normalne do prace. Pro me jsou Oasis neco jako ryzi zjeveni(v tom dobrem i spatnem slova smyslu), ale i pres vsechny ty desivy ulety si me svoji muzikou spise podmanili. Letos jsem diky jejich novince, opet projel jejich kompletni diskografii a dokoupil si alba, ktere jsem mel pouze v mp3 a opravdu niceho nelituji. I desky po Be Here Now najedou dostaly takovy zvlastni nadech a zdaji se mnohem lepsi nez v dobe vydani, kdy jsem asi na kazde ocekaval naloze hitu.Ted jsem obevil krasne pisnicky, ktere porad maji kurevsky daleko k soucasnym nudnym tunam (retro)pop-rockovych pokusu..
Oasis zili(ji) a umirali(ji) se tim svojim hudebnim talentem a se vsim tim co tohle znamena(muze znamenat). Nemusime je mit za to pochopitelne radi, nicmene zanechali obrovsky a nesmazatelny dojem, coz budeme asi tezko rozporovat.
stray, rocknroll je urcite boží, ale nevím, jestli je Oasis esence rocknrollu:) Reprezentativní vzorek kvality v black metalu taky není Pagan Rýbrcoul 666 a v doomu Thy Funeral Crying Grief..
ale je fakt, že si v jistém pokusu o pietu Oasis teď pustím. Ale určitě ne nic od druhé poloviny 90tých let výše.
ale myslím že fanúšikovia by nemali veľmi smútiť, reunion raz určite bude. Ako sa pri Blink-182 hovorilo že už sa nedajú dokopy a nakoniec po štyroch rokoch našli spoločnú reč a už hrajú aj koncerty :)
To mám poslouchat Ulver, Neurosis nebo Portishead? To bys na mě chtěl moc, toto...
Kam se taky lze dál posouvat, když člověk po dvaceti letech plahočení po hudebních rybníčkách stejně nakonec zjistí, že nic lepšího než rock ´n ´roll prakticky neexistuje. :)
Back In Anger je ozajstný klenot! :-)
už to mám, volá sa to Don't Look Back in Anger
stray, tyvole adorant jihomoravské blackmetalové scény..to uz nejsem fakt hodně let, ale za to ty se jaksi nikam neposouváš, koukám:P pěkně ti vykrystalizoval vkus na poslední desce Oasis. (něžný škádlivý šťouch pod lopatky)
aby som ich len nehanil, Wonderwall je pecka a potom ešte taká čo spieval v SuperStar 2 istý Ivan Štroffek, ale názov neviem :)
Těžko to vysvětlovat adorantovi jihomoravské blackmetalové scény - trochu piety!:)
Jo takhleeee paníček dal desce z roku 08 8,5/10...
teda naopak sakra, Oasis lepší než Blur.
btw. nedávno jsem viděl super video na youtube, kde Oasis jedou tne samý song v roce 94-2009. Šlo tam leccos vypozorovat. třeba jak sviští do prdele rychlostí světla.
Blur lepší než Oasis? Strayi prosím tě, doufám, že máš skřížené prsty za zadkem
BLUR je kapela, která MI nikdy ničím neimponovala.
Liam je arogantní vůl to je jasný, tam ty hlášky neměly hlavu ani patu, ale Noel se MI kolikrát jevil celkem vtipnej a hlavně, věděl co a proč to říká, navíc - velmi dobrej songwriter!
Takže v den R.I.P. tvrdím - u MI budou dělničtí OASIS navždy válcovat aristokratické synky z BLUR.:)
mne je to defakto jedno že sa rozpadli, ale Galagherovci majú ešte väčšie papule jak Mojsejovci. Toľko urážlivých výrokoch čo vypustili na iných nemá len tak hocikto
Rozpad Oasis to je newska se kterou se na metalovém serveru neotálelo! :-)
A jakou máte radost vy blbánci, co?:-)
uz v '94 bolo neskoro
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Vložit diskusní příspěvek