NIGHTWISH - Yesterwynde
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
a už sa rozpadli.
oasis som nikdy velmi neprisla na chut ani ja ale tento album sa mi vynimocne paci,co sa suede a verve tyka to by som velmi neporovnavala ,to uz skor s pulp a pod, a to jednoznacne vitazi suede
ja sa to radsej ani neodvazujem vypocut, oasis neznasam. inak ten posledny verve je velmi dobry, nebyt dlzky skladieb.
a inak suede viac ako verve? no lol, tak pateticky uknikany mrnkot sa len tak nenajde :)
Treba ten novy The Verve zremixuje a prostriha, tak aby to bylo kratsi - tak jak se tomu stalo u orgasmicke Metallicy.
:-)))))
vyše 70 má the verve
Pokud je stopáž nad 50minut, tak je to na pyču. Taková délka se dá omluvit jen Metallice, protože ta nehraje, ta nabízí orgasmus. :))
nový the verve je slušný len tá stopáž s tou prestrelili
Novy The Verve jsou hodne tomuto Oasisu podobni - jeste trosku vice pisnickovejsi. To jeno proto, ze dle tveho hodnoceni te novy Oasis docela oslovily.
Verve mě nikdy moc nebrali. Ostatně ani Oasis, Blur a Pulp. Nikdy jsem tomu moc nehověl...snad jen SUEDE považuju za kapelu, která MI přirostla k srdci. Kdysi jsem si od Oasis občas pustil "What´s The Story/ Morning Glory", ale to bylo tak všechno o čem bych řekl, že jsem stabilně poslouchal.
tak mam prvni poslech za sebou a myslim, ze je to dost zajimeve - urcite to neposlu do kytek - ubyla takvova ta popeznost - urcite je treba se tomu vice venovat - nastesti to ma takevej ten pritazlivej efetkt coz je dobry.
Jinak Strayi - neslysel jsi novy The Verve - to je taky dost zajimavy - podobny styl - kteremu se musis prokousat.
No podla mňa boli Oasis vždy zárukou kvalitnej hudby, aj keď chápem že nie každému mohli vyhovovať. Ich live album z roku 2000, Be Here Now či Standing...sú mimoriadne kvalitné nahrávky. Nové album som nepočul ale ako fanúšik Oasis bych s tým mal niečo urobiť.
Já bych teda tak nadšený nebyl. Od Oasis můžu až bych řekl že nekriticky cokoliv od Definitely Maybe až po Standing On The Shoulder Of Giants, Heathen Chemistry bylo už o kus slabší a Don't Believe the Truth jsem po letmém náslechu dál radši ani neposlouchal. Ale dělat z novinky nějaký zázrak, no nevím. Je to určitě fajn deska (hlavně otvírák a Shock Of The Lightning) ale jejich starším deskám se určitě nevyrovná.
Je to na jejich poměry z posledních deseti let nadstandartní deska.
Strayi nekecas ? - Oasis nebyl zas tak spatny - ale ted jsem ani nemel chut si to stahnout. Nejak me prestali bavit - hlavne tema kecame?
Neni to jako muj novy Kreator ? HAHA
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Vložit diskusní příspěvek