Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mě se nejvíc líbí právě první (instrumentálka).
Ja som to pocul uz davnejsie, po prvom posluchu to slo z pc prec kedze ma to tazko nebavilo a zrazu sa to tu objavi s takymi hodnoteniami :/
Furt jsem cekal, kdyz se na mne vyvali neco, kvuli cemu tady padaji ty superlativy - a zatim celo dobu tekla z repraku a akorat mrdka s umelym medem s proslou zarucni lhutou...
a sakra, vike asi odhalil, co mě na tom tak irituje :-)))) asi se mi podvědomě nechtělo to napsat takhle přímo
:))) nemyslel som ze budem niekedy s tebou tak suhlasit
Pri prvnim letmem poslechu se mi vybavil Lenny Kravitz z 90. let a tam presne by mozna tahle fosna zapadla -> v roce 2009 je to jen buzerantske knourani bez drajvu a kouli...
to ne :-) samozřejmě jsem to pouštěl i různě od prostředka, prostě mi to nesedí, jsou v tom nějaké prvky nebo něco, co mě dráždí a vytváří blbý pocit. Na druhou stranu i to je známka, že ta hudba působí, i když v mém případě to vyvolává nechuť to dál poslouchat :-)
noisy - pokial si pocuval len preve dve, tak sa necudujem :) naozajstne veci zacinaju az od trojky
já tohle nejsem schopnej poslouchat, kdykoli jsem to zkoušel, vždy mi to děsně lezlo na nervy, takže jsem to po dvou skladbách vypnul.
Místama je to šíleně ukníkaný, ale jinak dobrá deska
Hudba pěkná, ale ten zpěv se nedá moc poslouchat :(
Pridavam sa k nadsenym obdivovatelom. Spolu s The will to death pre mna prakticky neopocuvatelna muzika
je to geniální deska!
No tak mňa prvé tri albumy absolútne neoslovili. Až potom som začal úplne žrať symbiózne spojene elektroniky a rocku na To Record Only Water for Ten Days, akustické prevedenie na Shadows Collide With People, brilantnú dokonalosť na The Will to Death, psychedéliu na Automatic Writing, nádherné pesničkárstvo na DC EP a melancholickú precíznosť na Curtains. Každý album je tak iný a prenádherný :-)
Je to dobrá deska.
To je pravda, hodnocení je přehnaný, ale jinak pěkná recka.
Tak deset bodů bych tomu nedal, jeho předchozí tvorbu vůbec neznám, ale tohle je velice příjemná hudba.
Neznám jeho předchozí tvorbu, ale tohle album mi příjde skvělý. Stray mě v mém názoru utvrzuje.
Empyrean je sračka. Šmrdlání, kňourání, tvářící se jako " árt " pro rádoby intelektuály . Nešlape to , nehraje to. Nesnášim tenhle typ muziky. RHCP jsou pro ti tomu milionový.
On
ještě nemá zuby? Aha, on už nemá zuby..
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek