Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dobrej je projekt Ataxia - John Frusciante, Joe Lally z Fugazi a Josh Klinghoffer (najemnej muzikant, kterej hral treba s PJ Harvey, Beckem nebo NIN). Dlouhy psychedelicky jamy, vsichni tri zpivaj. Prvni deska je skvela.
jaky je to ve srovnani s jeho skladbama na OST Brown Bunny? vubec jinak jeho tvorbu neznam, ale tam jsou hodne prijemne songy...
Oproti předchozím dvěma albům ještě víc komorní věc...často jen zpěv/piano...což by nevadilo, jenže v tomhle případě je to NUDA! ředchůdci tak na 6,5-7/10 tady je to o bod a půl, dva body míň.
The Empyrean je taká všehochuť jeho predošlých albumov. Určite to nie je jeho najlepší sólový album, ale počúva sa výborne. Na môj vkus trošku viac zdĺhavý. Určite ale odporúčam vypočuť staršie albumy, aby ste pochopili čo je to cit pre melódiu a melanchóliu.
Jaj Rudimu vyrostl zdatny konkurent :)
asi to budu muset vyzkouset... kdysi jsem poslouchal nejakou desku z roku 2004 a byla to pro me zalezitost na dva poslechy, jsem teda zvedavy na toto
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Zásadní milník švédských black/death metalových dějin. Druhé album SACRAMENTUM z roku 1997 se dočkalo renovace fasády. Dan Swanö odvedl vynikající práci, "The Coming Of Chaos" důkladně vyčistil, devadesátkový "spirit" však zachoval. Má radost nezná mezí.
Vložit diskusní příspěvek