THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
pripomienka
http://doodle.com/w6b66ndcezwc3iu5
*puf*
Zahaľ sa do pivného oparu.
som taký stydlivý
tak jdi bez sukýnky;)
Na sukýnku nemám nohy
Když budeš mít krátkou sukýnku a oholenou hruď, tak nemusíš :)
Přihlašují se i roztleskávačky?
dobrý prehľad ;o)
rudi: takže to Milda nebude hrát? :-)
stačia tri tento rok vydané články so sebou v euroobale
jj, každý sa musí legitimovať preukazom Zväzu amatérskych metalových žurnalistov
ale zapomente zas na nějaké externí fotbalisty
no mjc se zkusí zmobilizovat :-)
Análek 2010 bude 31.10. v telocvični v Prahe!
Prihlasovanie:
http://doodle.com/w6b66ndcezwc3iu5
dreckus - [16.4.2010 15:54]
ten v zluto-cernym vypada skoro jako thorn :D
Milda: voe dobrej černej humor :D
dreckus, todle je normalka, takle to je na kazdym analku. nastup tymu na zahajeni turnaje :D
:)))) tyvole, už se vůbec nedivim, že volili Hitlera, když sou schopný vymyslet něco takového
http://www.youtube.com/watch?v=ji6r7J6L2bk
uz chapu co vas tak vsechny na tom fotbale bavi
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Vložit diskusní příspěvek