INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
lukáš - [2.11.2011 15:01]
Neni tohle schizofrenie? :-))
:-) vydejchej se,.... a ted znovu a pomaleji
já myslím že i Metallice vycházely a vycházejí perfektní desky.Pokud člověk aspoň trochu rozumí muzice, ty desky najde.Pokud ale člověk první věc co vidí na Metallice, je to že nepřekonaj kultovní desky, potom takovej člověk by neměl vubec poslouchat od těchto kapel jejich desky.
DarthArt - [2.11.2011 13:42]
No upřímně. Tohle je podstatný. Třináctka neni žádný veledílo, můj pohled na ni je dost skeptickej, ale na hysterickej přístup to taky neni. Díru do světa tohle teda neudělá, neudělá to bohužel ani jamku na golfový louce, dozajista je citelně hůř, než posledně, taky je o něco líp, než dvě fošny tomu nazad, laťka je jinde, než v devadesátých letech, ale dostávat zrovna nad Megadeth záchvaty kázání, tomu ani já moc nerozumim.
kapsacovite kapely teraz vystriedali chlapci s vytahanymi usami a peknymi ofinkami alebo instrumentalne naslapani intelektuali, to by nevadilo, ale, bohuzial, ked napady nie su, youtube gitarove rychlokurzy nepomozu
No, přece jen, 2001 vyšla Mutter, to byla hodně velká bomba...
Myslim, ze napr roky 94-98 boli velmi dobre, čo sa tyka takej tej neortodoxnej či experimentalnej hudby, samozrejme metalovej. Vyborne albumy osvečených kapiel Voivod, Kreator, Slayer, Sepultura, Nightwish, Korn a mnoho mnoho inych. Takisto filmovy priemysel vtedy vydal kopec fantastickych a nadčasovych diel (napr. Se7en, Shawshank, Forrest Gump atd atd)
Období 2000/2001 bylo ozaistné peklo, všechny ty kapsáčovité kapely s tučnými do hola ostříhanými nasranými zpěváky s bradkou, člověk nevěděl jestli je to post-grunge nebo nějakej přijatelelnej nu-metal v baladickém provedením, to bylo snad uplně nejhorší období, tam nebylo nic...
Stray: Proč je takový zájem o Megadeth? Megadeth hrajou zhruba podobnou hudbu jako Metallica, Metallica vydala album bez hudby a tak každý doufá, že aspoň Megadeth něco nabídne. Navíc Anthrax jsou přece jen malinko jinde, Slayer maj jednu desku za obzorem a druhou v nedohlednu, takže se tak nějak čeká, že to Mustaine zachrání. Countdown to sice není, ale že bych z toho vrhnul, tak to zas ne:)
to Mr. Stray
Jasně, to je podle ucha. Co ucho, to názor. V mnou uvedném období byl boom onoho (pro mě za uši tahajícího) nu-metalu a ze všech stran se to na člověka valilo. Spousta kapel se zřeklo svého soundu nebo nuceně roubovalo nu-implantáty a já byl totálně znechucen... Nějak jsem tohle období vypustil. Stejně jako nástup emo/core-a-já-nevím-jakých ještě novot. Obecně vlastně v současné době nové kapely a trendy nesleduji už vůbec. Spíš objevuji klasiku, kořeny a z nových věcí se zabývám srdcovkami či neoddiskutovatelnou kavlitou á la mnou zmíněné Triptykon nebo třeba Blackieho aktivity v Cales, ke kterým mám blízko.
ja to mam takto s 2005, to boli riadne pecky:) najlepsi za poslednu dekadu.. problem je v tom, ze nahravat uz moze kazdy (sam nahravam nejake shity) a kvantita daleko predcila kvalitu, ostava uz len hladat a hladat ale to by som musel len pocuvat a nerobit nic ine
špatné období bylo sice to co jsem zmínil (tedy zhruba druhá půlka devadesátek - první půlka nultých let) i když každej to musí vidět jinak podle toho co poslouchá, styly které poslouchám zrovna tehdy nebyly na tom dobře (prostě neposlouchám pagan-epic-doom-power-symfo metalovou hudbu, jenom proto konec 20.století nedocením), ale třeba rok 2002 tam je vyjmečně uplně skvělej - několik alb 10/10 a hodně 9/10.
ja mam prave pocit z novych albumov ako z povestnej batovej tovarne na cvicky, ale toz proti gustu..
to Mr. Stray
Pro mě osobně byly špatná léta cirka 1998 - 2002 (asi tak). Kolem '95 - '96 roku jsem byl spokojen. Jinak poslední dva, tři roky bych řekl, že to špatné není... Spíš nevím, co dřív a tak paradoxně čím dál víc sklouzávám ke starým a osvědčeným věcem. Kupuji vyložené srdcovky + povinné záležitosti typu Triptykon a samozřejmě dokupuji orig. CD do sbírky (aktuálně první dvě desky Annihilator).
Já mám tedy z alb z posledního roku velmi dobrý pocit, narozdíl od stavu věcí v jakém byla rocková/metalová scéna někde mezi lety 1995-2004. Poslední roky mě přijdou OK, ale je pravda, že těžiště toho co si sesbírám už neleží na čistě metalové hudbě.
Kdy už bude recenze na TH1RT3EN?
to stray
podla mna je megadeth jedna z mala kapiel, ktora garantuje kvalitnu muziku, aj ked je to odvar toho, co robili pred tym, je stale lepsi tento odvar ako tie hory metaloveho shitu, ktore sa na nas valia za poslednych 15 (skor 10) rokov
Plan znie: Rudi, Martin, ?
Stray -> proč by nebyl zájem o Megadeth? V dobách největší slávy vytvořili alba hodná mistrů. To že teď to jde s nima z kopce je věc jiná. Logicky bude zájem o nová alba ve vztahu k jejich nejlepším albům, jestli mi rozumíš.
Co se týče těch českých, nevím nic o tom, že by se někdo chystal. Ale asi to někdo chystá, ale zřejmě je to někdo z nových pisálků. Nevím. Co se týče Megadeth, tak tuším, že snad Subeer.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek