DRŤ - Drôtenky
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Žiadna z kapiel veľkej thrashovej štvorky už nijakú zásadnú a prelomovú dosku nevydá, to je holt fakt. Skôr ide o to v akom momentálnom skladateľskom rozpoložení sa tá ktorá kapela pri tvorbe novinky práve nachádza. Som v ich prípade vďačný aj za kvalitný štandard, nemám prehnané očakávania. Vždy lepšie takto, ako keby už vôbec nehrali :)
leč mi přijde, že ty žebříčky jsou takový nesmyslný. Po příštim albu toho nebo tamtoho to může bejt jinak, ale znamená to něco? Je to momentální fotka. Krom toho každá ta kapela i v rámci žánru hraje jinak a možná i pro někoho jinýho.
Na gymplu jsem si v duchu sestavoval žebříčky oblíbenců, ale od tý doby jsem starší a moudřejší.
Přičemž Slayer by museli nejdřív vyhrát barážovou skupinu s Overkill a Exodus.:-)
Z thrashové čtyřky dnes bez výhrad jedině Anthrax.:-) Fakt.
K nim bych přidal Machine Head a Testament, a při troše dobré vůle tedy ty Slayer.:-)
ale
jasný, Megadeth dneska už asi nebudou tvořit něco převratnýho. Ale zase na druhou stranu nejdou pod určitou laťku kvality.
Pro mě dneska jasně:
Slayer
Anthrax
Megadeth
.......a teď už dávno bez Lulu........
no
Mě zase nikdy neoslovili Voivod.
Flotsam je pro mě absolutní modla. Eric A. Knutson je pro mě PAN zpěvák.
Girg to píše dobře FaJ jsu prostě srdcová záležitost......
"Mustaina", že.
Jak kdy, jak v čem. Samozřejmě proti devadesátkám je to jinde. Mam Mustana rád, ale třináctkkou si zásadní body nenažene.
Sem zvědavej na nový Voivod, jelikož zrovna koukam na ten váš MP herald, kde píšete, že se tedy opravdu nahrávají nový Voivod.
F a J jsou kapela která nikdy neměla moc velkou fanouškovskou základnu. Snad jen mezi recenzenty a hrstkou poslechově zaměřených. Mě osobně taky nikdy extra nechytli - i když pár momentů v kariéře maj ucházejících.:-)
Současnej Megadeth je prostě takovej hoblík a nic víc, žádný sténání jako v dobách Mary Jane, žádný kakofonický sóla, nic co bych postrádal.
Moto Psycho je opravdu peklo. Je k tomu nějaký klip, který jsem před lety viděl, a ten je taky peklo.
F&J sou pro mě hodně citová záležitost. Je to ten typ kapely, kterou máte rádi a kterou obdivujete, když je nahoře, ale kterou neopustíte, když se jí zrovna nevede (a že tu byly etapy, kdy se nevedlo). Mam je moc rád a vlastně mi přijde, že je to jméno, které se tak nějak nespravedlivě opomíjí.
Pestrý jsou u mě Jane´s Addiction.
na
Megadeth pestrý. Já úplně miluju, když drtí ty slova mezi zuby, to je prostě zrzek neodolatelnej.
A poslední Sodom jsou kurva pestrý:)))
Cože pestrý? Jak pro koho, pro posluchače Sodom ano.:-))
já
vám nevím, mě ty Megadeth baví. Thle poloha se mi líbí. Mustaine víc zpívá. Mě to naopak přijde docela pestrý.
Ale je pravda, že jsem se do toho dostal až časem, cca po dvou dnech poslechu. Zařazeno do škatulky - ideální na dlouhé cesty do auta.
Jnak Flotsam a jejich Cold je pro mě absolutní klenot. Dokonce si cd vyžádala manželka k narozeninám. Aneb - Flotsam poslouchá celá rodina:)))
Ale na rozdíl od World Needs tam aspoň nejsou momenty, který vysloveně naserou (zaručeně pro budí) - Moto Psycho.:-))
S Endgame mám ten problém, že když si jí pustim, vnímám jí max. tak do začátku druhý skladby a pak jakobych usnul (absolutně vždy) a pak už jenom zjištuju že běží skladba devátá. Vůbec to album nevnímám, nestrhne mě. Plyne a brumlá si metálek tak nějak pro sebe.:-)
Hooya - jo. Souhlasim. U těch F&J mam jenom zlehka problém se škatulkou, jestli je to thrash, to nevim. Vim, že se to tam řadí. A teda ne, že by na tom vůbec záleželo.
Nový Megadeth jsou vylouhovaný. V zásadě je to jak píše Stray, jenom teda Endgame byla citelně lepší, přinejmenšim byla rozmanitější. Tady je to snad celý v jednom tempu (skoro) a tak nějak to splývá.
A zase ne, že by se tam nenašly slibnější momenty, ale celkově takovej technicky vydařenej převar.
Asi taky je vhodný nad tim moc nepřemejšlet. Když nad tim přemejšlet začnete, zjistíte, že poměrně nemálo písní vyšlo už někde jinde a některé jsou letité.
U mě new Megadeth - nemůžu o té desce říct, že je horší než United Abominations a Endgame, líbí se mi naopak víc, ale že by to byla nějaká výhra, to se říct nedá, víceméně standartní práce vyluhovaných Megadeth z poslední dekády. Tak blbý jako World Needs Hero a United Abominations to neni, ale dobrý to neni taky.
je to supr, postrádá to veškeré neduhy jiných alb Overkill..., je to nápadité, zvukově nabušené, našlápnuté, zábavné jako svině a dokonce Blitz, kterého jsem nikdy díky jeho výrazu nemohl zkousnout, to kope nekompromisně vpřed..., úplná paráda..., společně s Flotsam and Jetsam a jejich The Cold nejlepší thrash desky poslední doby...
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
Jak může znít doom metal s blízkovýchodními vlivy, když se urve ze řetězů a nabere na rychlosti a progresi, to ukazuje v Londýně sídlící parta kolem výrazné zpěvačky Niny Saeidi. Tahle hudba nakopává zadele.
Hned první skladba naznačuje, že u DEUS MORTEM se věci začínají měnit. Poláci posunuli svůj BM do čistějších a melodičtějších vod. Jistě, řízky se občas klepou nekompromisně, nicméně i tak je ústup do přijatelnějších sfér znát. Osobně mi to ale nevadí.
Jeden z nejvíce obskurních rituálů roku 2024. Lidé (?) okolo IMPETUOUS RITUAL / GRAVE UPHEAVAL vyrukovali s neotesaným black/death metalovým manifestem. Divokost, chaotičnost, ale zároveň i slušný skladatelský skill. Hudba dle mého gusta. Více za týden.
Timothée Chalamet sa vraj na place nechal oslovovať Bob; naučil sa hrať na gitaru a spievať ako Dylan. Film, pokrývajúci roky 1961-65, stojí na hereckom a hudobnom výkone hlavných hviezd (a na skvele zapracovaných piesňach). Inak sa do hĺbky príliš nejde.
Vložit diskusní příspěvek