INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to pre mňa novinka, že sa do kapely po čase vracia Dave Ellefson. V podstate sa to dalo čakať, pretože nech sa už medzi nimi v minulosti stalo čokoľvek, práve David je tým jediným pravým basákom pre Megadeth. No, nech im to len vydrží čo najdlhšie...:).
tak tak
Aby im ta bratska laska vydrzala aj na nahravanie dalsieho albumu-
tu su prve vyhlásenia
"To ukazuje silu bratskej lásky a odpustenia," hovorí Mustaine a dodáva "David Ellefson patrí do Megadeth a všetkým ukážeme ako sa hraje metal."
David Ellefson súhlasí: "Toto je veľký okamih pre všetkých, pre kapelu a aj fanúšikov. Je to veľká oslava hudby, lebo Rust In Peace je jeden z medzníkov tvrdej hudby a jeden z najväčších albumov."
"Radi by sme poďakovali Jamesovi Lomenzovi za tých niekoľko rokov vernej služby a prajeme mu to najlepšie," dodáva Mustaine.
Wow. :-O Tak to som zvedavý na Mustainove vyhlásena. :)
*Ellefsona (nerad prehadzujem pismenka, teraz sa mi to ale podarilo :D)
ano cital som o tom(resp dosla mi sprava od fanstranky na Facebooku) trsoku ma to soklo a velmi prijemne prekvapilo:) Kedze je to turne ohlasene na 1 marca, tak by sme mali vidiet Effelsona aj na TOPfeste, co ma fakt, ze tesi
David Ellefson sa vratil k Megadeth a bude hrat uz na pripravovanom turne Rust In Peace, ktory zahraju cely
Dialectic chaos
Úvodná inštrumentálka sa mi veľmi pozdáva. Running wild napočúvaný nemám, preto ma zaujíma, ktorá konkrétna skladba/y sa tak výrazne podobajú na nový počin Megadeth. Môžte vymenovať konkrétne skladby? Dík.
Lulipe: Nic, jen mě velice pobavila ta hláška o pankáčovi v garáži...
Jasne :-)
veď jasné v pohode keď sa nepáči tak nie...
Gotta - co sa ma kam vojst :-)) ??
Ja ked si sem napisem , ze ma bicie na Youthanasii nebavia tak ma nebavia. Ked si sem napisem, ze sa mi ten zvuk nepaci , tak sa mi nepaci. A co, problem? Klidecek, iny nazor, jo :-)
to Stray: a čo ti to pomôže že ju jebeš na redakčnom fóre? :)
No vidíš a zrovna já tu novou desku MEGADETH zrovna ted JEBU na redakčním fóru. Je to slabota, kde jsou songy formátu Holy Wars, Symphony Of Destruction nebo aspoň Secret Place? Takže klídek.
Stray - [1.11.2009 11:05]
no na nic pochopitelne, vzdyt megadeth jsou mnohem slavnejsi - prodavaji vic desek, maji vic lidi an koncertech, vic joudu ma jejich tricka a plakaty - tak co by kurva jeste tak nekdo chtel vic ze jo
do hajzlu s nejakou hudbou
Lulipe, Lulipe...ty stará hluchoto, jak se vejde?
Co je na tych bicich extra. Vsak to zahra hocijaky pankac v garazi. Styl Nicka mam rad , ale na Youthanasii mi nebrnkol na strunu. Je v nom o dost viacej ako predvadza na You.. . ( ani ten zvuk sa mi nepaci )
Lulipe: Youthanasia má nudné bicie??? no ani by som nepovedal
@ Stray: Ty jsi mi to tedy nandal! *TLESK* *TLESK*
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek