OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
v pohode sak tisic ludi - tisic chuti.. pantera a megadeth, to su dvaja genialni gitaristi, mustaine svojimi komplexnym, milimetrovymi riffmi; dimebag hratkami s rytmikou, machine head bol najlepsi ked sa este volal vio-lence:) eternal nightmare je ultra vichrica, burn my eyes bol super, ale bol to machine head - cize starina v novom kontexte, the more things change este ok, sice primitivna riffovacka ale aspon dobre piesne, potom mohli radsej skoncit
btw ten lukas je nejaky masochisticky kokot alebo co?
Ako každý sme nejaký, to je normálna vec. Ak by som mal môj pomyselný rebríček vytvoriť tak Megadeth ma až na pár songov nebaví, väčšinou sú to také kde sa viac hrá a menej spieva ako gitaristu ma niektoré riffy a sóla vedia zaujať.
Pantera ma nebaví vôbec, paradoxom je že Burn my eyes od MH považujem za jeden z best metalových albumov a MH patrí (podla last.fm) na 2 miesto v mojej počúvanosti ale nový album ma nenadchol možno inokedy, možno za 20 rokov keď to budem deťom na stanovačke púštať :D:D
Nějak se mu zmenšila slovní zásoba
Aha, tak to bylo sem dobře a skřet znovu úřaduje.
Omyl, to mělo být jinam. Sorry.:-)
Jste divný, to jsou předsudky - jinak si to vysvětlit neumím, MH přeci už hodně dlouho hrají kvalitnější songy než Megadeth. Ale zas pokud někdo bere PANTERU oproti MH jako super tak je jasný že si to asi myslí, pro mě je to ale hodně kuriozní.
ja neviem čo fičí furt som pozadu .. alebo popredu ? o.O ale škoda, že teraz ide takéto retro, to už viac ma bavila metalcore vlna. :D:D
on je zpátky....hurá
Pravda toto o machine head, ja som si nový album vypočul a nechce sa mito už vôbec počúvať...neverím im tu muziku
to bilbo
myslel som tym to, ze totalne nechapem ten rozruch okolo poslednej dosky MH, su to posahane pidlikacky uplne o nicom, muzika ako zo zakladnej skoly plus velkoohube vyhlasenia od samotnych MH, ze toto je ta nahravka, ktoru miluje kazdy metalista:) mustaine sa sice opakuje, ale ten rukopis je jedinecny, ked uz, tak kopiruje aspon sameho seba.. MH boli trendove sracky (okrem prveho albumu, ten bol parada), teraz je v mode retro metal, tak davaj, popocuvali nejaky ten ajron, pozreli na stupnice a pridali par tepluckych refrenov, nech aj mladez kupi..
Ještě pro Lukáše - myslím, že to tady tvá, cituji, "bavící, ctižádostivá, naslouchavá, obětavá, podporující, přirozená, upřímná [a] veselá" povaha tyto temné metalové stránky nádherně prosvětlila :-))) Jsi bez chyby, jen tak dál
Uklizeno.
"Hledám upřímnou a ŠTÍHLOU slečnu" a pod tím "Ideální partner/ka: Existuje. Vady na kráse hledá blbec." :-)
recenze umí psát každej zmrd
za to může toholeb.
O,o
Otázka první: Proč luky nezaloží nějakou českou začínající skupinu?
kdyby moc chybělo, rozjedeme si vlastní stránku plnou rozhovorů s českejma začínajícíma kapelama, stačí oprášit pravopis
O,o
Stále máme briefing!!!
tady se to ještě nezúžilo.
..a nakonec je ještě sranda.. :-)
A pak že je panic na nic.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Vložit diskusní příspěvek