Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
v pohode sak tisic ludi - tisic chuti.. pantera a megadeth, to su dvaja genialni gitaristi, mustaine svojimi komplexnym, milimetrovymi riffmi; dimebag hratkami s rytmikou, machine head bol najlepsi ked sa este volal vio-lence:) eternal nightmare je ultra vichrica, burn my eyes bol super, ale bol to machine head - cize starina v novom kontexte, the more things change este ok, sice primitivna riffovacka ale aspon dobre piesne, potom mohli radsej skoncit
btw ten lukas je nejaky masochisticky kokot alebo co?
Ako každý sme nejaký, to je normálna vec. Ak by som mal môj pomyselný rebríček vytvoriť tak Megadeth ma až na pár songov nebaví, väčšinou sú to také kde sa viac hrá a menej spieva ako gitaristu ma niektoré riffy a sóla vedia zaujať.
Pantera ma nebaví vôbec, paradoxom je že Burn my eyes od MH považujem za jeden z best metalových albumov a MH patrí (podla last.fm) na 2 miesto v mojej počúvanosti ale nový album ma nenadchol možno inokedy, možno za 20 rokov keď to budem deťom na stanovačke púštať :D:D
Nějak se mu zmenšila slovní zásoba
Aha, tak to bylo sem dobře a skřet znovu úřaduje.
Omyl, to mělo být jinam. Sorry.:-)
Jste divný, to jsou předsudky - jinak si to vysvětlit neumím, MH přeci už hodně dlouho hrají kvalitnější songy než Megadeth. Ale zas pokud někdo bere PANTERU oproti MH jako super tak je jasný že si to asi myslí, pro mě je to ale hodně kuriozní.
ja neviem čo fičí furt som pozadu .. alebo popredu ? o.O ale škoda, že teraz ide takéto retro, to už viac ma bavila metalcore vlna. :D:D
on je zpátky....hurá
Pravda toto o machine head, ja som si nový album vypočul a nechce sa mito už vôbec počúvať...neverím im tu muziku
to bilbo
myslel som tym to, ze totalne nechapem ten rozruch okolo poslednej dosky MH, su to posahane pidlikacky uplne o nicom, muzika ako zo zakladnej skoly plus velkoohube vyhlasenia od samotnych MH, ze toto je ta nahravka, ktoru miluje kazdy metalista:) mustaine sa sice opakuje, ale ten rukopis je jedinecny, ked uz, tak kopiruje aspon sameho seba.. MH boli trendove sracky (okrem prveho albumu, ten bol parada), teraz je v mode retro metal, tak davaj, popocuvali nejaky ten ajron, pozreli na stupnice a pridali par tepluckych refrenov, nech aj mladez kupi..
Ještě pro Lukáše - myslím, že to tady tvá, cituji, "bavící, ctižádostivá, naslouchavá, obětavá, podporující, přirozená, upřímná [a] veselá" povaha tyto temné metalové stránky nádherně prosvětlila :-))) Jsi bez chyby, jen tak dál
Uklizeno.
"Hledám upřímnou a ŠTÍHLOU slečnu" a pod tím "Ideální partner/ka: Existuje. Vady na kráse hledá blbec." :-)
recenze umí psát každej zmrd
za to může toholeb.
O,o
Otázka první: Proč luky nezaloží nějakou českou začínající skupinu?
kdyby moc chybělo, rozjedeme si vlastní stránku plnou rozhovorů s českejma začínajícíma kapelama, stačí oprášit pravopis
O,o
Stále máme briefing!!!
tady se to ještě nezúžilo.
..a nakonec je ještě sranda.. :-)
A pak že je panic na nic.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Vložit diskusní příspěvek