Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
oprava: Málo? Na té...
Málo, na té desce je toho víc než na těch starých, jen nesmíš jít po onaniích, ale po prožitku. Gildenlow nikdy nebyl hlasově lepší.
jakože starému metalistovi už stačí málo ke štěstí? :)
To mladému metalistovi věřím. :-) Já jsem vcelku spokojen (i když ne tolik jako u přímého předchůdce).
já si s tím absolutně nevím rady :(
Uaaa! Road Salt One je rozhodne jina nez cokoliv predtim, jako obvykle. PoS se skutečně vrhli na 70's retro, hlavne na blues-rock a folk. (Of Dust je prakticky citace pisne Wayfaring Stranger...ale krásně přetvořená) Ale vlastne to nemeli tak tezke, z art rocku a folku toho vzdycky meli hodne. Ted si to hosi teprve naplno přiznali. A někteří budou zoufalí, a někteří nadšení. Jako obvykle.
dost teorie - http://snowfish.com/sound/7965/c/6509/
Mari, vždyť na desce z tohoto EP bude jen úvodní píseň ;) takže to třeba nebude zas tak zlý... :)
no jo, no jo... každýmu se líbí něco jinýho, ale to jsem neřekla žádnou novinku. Pro mě je Linoleum špička (i když první přijetí bylo horší než vlažný), a tím pádem se nový placky nemůžu dočkat, za sebe říkám, jen tak dál. :)
Podobně divná mi přišla i America, ale tohle je asi až moc...
?
Doufam že vás nevyslyší.. pro mě je Linoleum jejich prozatimní vrchol...
Mohli by mi taky přijít položit lino kluci..
morrow.com udělali rozhovor s Danielem. Na začátku druhé části strašně kecá, ale jinak v pohodě. Z nové desky mám sice trochu obavu, ale má to v hlavě celkem srovnaný, tak snad nebude tak zle.
http://www.youtube.com/watch?v=tCG0stFE5pw
http://www.youtube.com/watch?v=Lq5U5UlaoWs
Jestli už to tu bylo tak sorry.
Nemůžu si pomoct, ale mně se to líbí. Zatím jsem to slyšel 2x a v pohodě.
a bonus track, to uz je jenom perlička na dortě.... čundrcountry show ze skandinavie..... fakt super humor, jeste ted se "smeju"
hlasové kouzlení? pravdivost emocí? flus...
nechutně slizké exhibice, se kterýma by neprošel ani první casting do Bukovarky. Už dlouho mě žádaná nahrávka tak nevytočila, jestli se takto vyvíjel art rock, tak to plně ospravedlňuje nástup punku.
hnus, bláboly, pseudointelektuální bahno ....jednoduše se zbláznil a akorat nikdo nenašel odvahu mu to říct.
Anebo sem to jednoduše nepochopil?!?
....naštěstí
zdraví bývalý fanoušek PoS
dreckus: dle mého bys Scarsick vypnul na začátku třetího tracku (dětský smích/řev/brekot :)), ale třeba tě podceňuju :)
:-) no jo, ty holt víš všechno!
*erektiLnim
stray: ano, sebe. s vnejsimi receptory - usima - jsi asi sdostatek obeznamen, ovsem ohledne jemne vnitrni mechaniky odehravajici se spis v rovine duchovni ti toho asi sam moc nereknu... kazdopadne u tebe je to ta oblast, ktera pookreje a vysle signal erektivnim teliskum, kdyz zbadas nejaky hodne velkohuby cirkus, naondulovane mareny, flitry, megalomanskou show, atp.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek