Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
oprava: Málo? Na té...
Málo, na té desce je toho víc než na těch starých, jen nesmíš jít po onaniích, ale po prožitku. Gildenlow nikdy nebyl hlasově lepší.
jakože starému metalistovi už stačí málo ke štěstí? :)
To mladému metalistovi věřím. :-) Já jsem vcelku spokojen (i když ne tolik jako u přímého předchůdce).
já si s tím absolutně nevím rady :(
Uaaa! Road Salt One je rozhodne jina nez cokoliv predtim, jako obvykle. PoS se skutečně vrhli na 70's retro, hlavne na blues-rock a folk. (Of Dust je prakticky citace pisne Wayfaring Stranger...ale krásně přetvořená) Ale vlastne to nemeli tak tezke, z art rocku a folku toho vzdycky meli hodne. Ted si to hosi teprve naplno přiznali. A někteří budou zoufalí, a někteří nadšení. Jako obvykle.
dost teorie - http://snowfish.com/sound/7965/c/6509/
Mari, vždyť na desce z tohoto EP bude jen úvodní píseň ;) takže to třeba nebude zas tak zlý... :)
no jo, no jo... každýmu se líbí něco jinýho, ale to jsem neřekla žádnou novinku. Pro mě je Linoleum špička (i když první přijetí bylo horší než vlažný), a tím pádem se nový placky nemůžu dočkat, za sebe říkám, jen tak dál. :)
Podobně divná mi přišla i America, ale tohle je asi až moc...
?
Doufam že vás nevyslyší.. pro mě je Linoleum jejich prozatimní vrchol...
Mohli by mi taky přijít položit lino kluci..
morrow.com udělali rozhovor s Danielem. Na začátku druhé části strašně kecá, ale jinak v pohodě. Z nové desky mám sice trochu obavu, ale má to v hlavě celkem srovnaný, tak snad nebude tak zle.
http://www.youtube.com/watch?v=tCG0stFE5pw
http://www.youtube.com/watch?v=Lq5U5UlaoWs
Jestli už to tu bylo tak sorry.
Nemůžu si pomoct, ale mně se to líbí. Zatím jsem to slyšel 2x a v pohodě.
a bonus track, to uz je jenom perlička na dortě.... čundrcountry show ze skandinavie..... fakt super humor, jeste ted se "smeju"
hlasové kouzlení? pravdivost emocí? flus...
nechutně slizké exhibice, se kterýma by neprošel ani první casting do Bukovarky. Už dlouho mě žádaná nahrávka tak nevytočila, jestli se takto vyvíjel art rock, tak to plně ospravedlňuje nástup punku.
hnus, bláboly, pseudointelektuální bahno ....jednoduše se zbláznil a akorat nikdo nenašel odvahu mu to říct.
Anebo sem to jednoduše nepochopil?!?
....naštěstí
zdraví bývalý fanoušek PoS
dreckus: dle mého bys Scarsick vypnul na začátku třetího tracku (dětský smích/řev/brekot :)), ale třeba tě podceňuju :)
:-) no jo, ty holt víš všechno!
*erektiLnim
stray: ano, sebe. s vnejsimi receptory - usima - jsi asi sdostatek obeznamen, ovsem ohledne jemne vnitrni mechaniky odehravajici se spis v rovine duchovni ti toho asi sam moc nereknu... kazdopadne u tebe je to ta oblast, ktera pookreje a vysle signal erektivnim teliskum, kdyz zbadas nejaky hodne velkohuby cirkus, naondulovane mareny, flitry, megalomanskou show, atp.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě napamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Vložit diskusní příspěvek